Jak si na zahradě vypěstovat kanadské borůvky
Děti všeobecně milují jakékoliv ovoce. Snoubí se v něm sladká i kyselá chuť, a to jim většinou vyhovuje. Ale najdou se i takové, které jakékoliv ovoce zarputile odmítají. Mnoho odmítačů ovoce ale neodolá kanadské borůvce. A lze ji poměrně snadno pěstovat, náročné je to pouze z počátku.
Výběr odrůdy
V zahradnictví můžeme potkat borůvky kanadské, zahradní, hroznové, velkoplodé, i jiné. Vždy jde o stejný typ keře, který byl vyšlechtěn z původní severoamerické rostliny.
Asi desetiletý keř borůvky
Jednotlivé kultivary se od sebe liší výškou celé rostliny, která dosahuje 1,2 – 2 m, tvarem a velikostí plodů – ty mohou být kulovité nebo zploštělé a být až 2 centimetry velké. V neposlední řadě se liší dobou zrání, kdy první odrůdy můžeme sklízet již počátkem července, ty nejpozdnější začínáme sklízet v srpnu. Plody ale na keřích dozrávají průběžně, až do října.
Vzhledem k tomu, že kanadská borůvka je částečně cizosprašná, je vhodné mít blízko sebe vysazeno více odrůd, alespoň dva různé keře.
Výsadba kanadských borůvek
Borůvky se prodávají v kontejnerech, jejich výsadba je tedy možná téměř kdykoliv. Snad s výjimkou extra horkých dní, kdy nelze sadit v podstatě nic.
Borůvkám musíme připravit vhodné prostředí k životu. Jak známo, borůvka vyžaduje prostředí kyselé.
Tam, kde máme na zahradě půdu spíše kyselou, stačí jen vyrýt větší jámu, pro jednu borůvku alespoň metr a půl na metr a půl, hlubokou minimálně 30 centimetrů. Borůvka koření poměrně mělce, tedy více než 40 cm hloubky není potřeba.
Jámu vysypeme zahradnickým substrátem pro kyselomilné dřeviny nebo zvolíme rašelinu. Pokud použijeme rašelinu, přimícháme do ní plné hnojivo určené na borůvky nebo vřesovité rostliny (hnojivo s kyselou reakcí) nebo nevápněný kompost (bez obsahu slepičinců), popřípadě listovku. Dále křemičitý písek, hrabanku nebo drcenou kůru z jehličnanů.
Jestliže budeme sadit do rašeliny, musíme vždy mít na paměti, že pokud rašelina přeschne, velmi těžce znovu nabírá vodu. Porost v přeschlé rašelině tak trpí suchem i tehdy, když už zase zaléváme.
Do připravené směsi vysadíme borůvky, přimáčkneme a nakonec zasypeme vrstvou mulče, nejlépe v podobě nadrcené kůry z jehličnanů. Pak vydatně zalijeme.
Pokud sadíme borůvky v zahradách s méně kyselou půdou, musíme jámu určenou pro borůvky nejdříve vyložit černou textilií, abychom zeminu určenou borůvkám oddělili od okolí.
Vhodná je výsadba více borůvek u sebe, vyplatí se vykopat pro ně jednu velkou společnou jámu a celou ji vyplnit vhodnou zeminou.
Kyselá půda již není nutností
Byly však již vyšlechtěny i odrůdy, kterou nejsou tolik vybíravé a poradí si i v zemině, která má neutrální reakci. Přesto i těmto keřům přichystáme dostatečně velkou jámu s vhodnou zeminou, abychom usnadnili zakořenění. Nemusíme jámu tak důsledně oddělovat od okolí.
Co dělat po výsadbě
Zalévat, zalévat, zalévat.
V prvních minimálně třech letech budeme jen zalévat, hnojit hnojivem pro borůvky, plít a sklízet.
Řez borůvek
Řez udržovací děláme každoročně, zejména na jaře, kdy odstraňujeme vymrzlé konce výhonů a také odstřiháváme nejslabší mladé výhony, které nám keř jen zahušťují. Malé výhony rostoucí jen u země odstraňujeme také.
Silné mladé výhony necháme růst, budeme je potřebovat k obměně plodného dřeva.
Zmlazovací řez se provádí nejdříve tři roky po výsadbě, mnohdy až později. Děláme jej nejlépe zjara, abychom podpořili růst plodů. Pokud řežeme na podzim, podporujeme zejména růst výhonů.
Postupujeme tak, že odstraníme nejstarší výhony, ty mladší ponecháme. Celkem by keř měl mít 6-8 plodících výhonů. Ve kvalitní zemi jich může mít i 10.
Sklizeň je postupná
Borůvky na keřích dozrávají postupně, sklízíme tedy průběžně. Pokud chceme mít větší množství plodů, například abychom uvařili džem, můžeme borůvky skladovat v lednici. Vydrží tam i více než dva týdny. Za tu dobu sklidíme z keřů několikrát a nahromadí se nám dost borůvek právě třeba na džem (pokud nám je mezitím někdo nezbaští, protože jsou opravdu neodolatelné).
Časté záměny
Zimolez kamčatský
U nás bývá často také nazýván borůvkou, ale jedná se o zcela jiný druh rostliny. Nicméně, jako první jarní ovoce je příjemným zpestřením našeho jídelníčku. Dozrává již v květnu a je lahodně sladkokyselý.
Muchovník kanadský
Je dalším keřem, který má na první pohled v reklamě budit dojem, že jde o borůvku. Jedná se ale též o jiný druh, který rodí ve stejnou dobu jako borůvky. Nevyžaduje kyselou půdu. Obsahuje však poměrně velká semínka, proto může být například pro děti nepřijatelný. Chuť se od borůvky značně liší, připomíná spíše černou jeřabinu.
