Jak si na zahradě vypěstovat slaďoučké angrešty a jostu
Josta a angrešt jsou ovocem s mnohým využitím nejen v kuchyni. Zavařený angrešt můžeme využít i při snižování horečky během virových infekcí, funguje výborně. Jak si můžeme oba ovocné keře pěstovat na zahradě?
Stromek nebo keř?
Angrešty i josty mají podobu stromkovou i keřovou. Obě formy mají své výhody i nevýhody, ty jsou podrobně popsány v článku o pěstování rybízů. Stromkovým angreštem se mohou chlubit čeští šlechtitelé, kteří jako první úspěšně naroubovali angrešt na silné pruty meruzalky zlaté.
Keře josty jsou velmi rozložité, mezery mezi nimi je nutno nechat alespoň dvoumetrové.
Výběr odrůdy
Angrešty najdeme na trhu jak rané, tak pozdní, v barvě bílé, žluté i červené. Dostupné jsou odrůdy odolné vůči americkému angreštovému padlí, některé dokonce i proti antraknóze.
Vybírat můžeme například z odrůd Zlatý fík, Rokula, Rolonda, Prima, Remarka, Karát, Karmen, Invicta, Darek, Bílý nádherný nebo třeba Dekor.
Josty se šlechtí přibližně třicet let, jejich původ je v Německu. Důvodem k jeho vyšlechtění byla v podstatě mlsnost lidí, kterým černý rybíz nevoněl. Ale chtěli ovoce se všemi výživovými vlastnostmi černého rybízu. Cílem tedy bylo zachovat co nejvíce cenných látek a vitaminů černého rybízu, ale zjemnit jeho chuť a aroma. Bonusem byla větší velikost bobulí.
Osvědčenými kultivary jsou například Jolona nebo Jogranda.
Výsadba
Výsadba angreštů probíhá stejně jako u rybízů. Takže zvolíme nejlépe podzimní termín, od druhé poloviny října do příchodu mrazů.
Přichystáme výsadbovou jámu a dno vysypeme organickým hnojivem. Keřů, při kořenění pomůžeme narušením stěn výsadbové jámy, kořenům se pak totiž bude lépe prorůstat. V kyselejších půdách dodáme do země i trochou vápníku. Pokud je suchý podzim, výsadbovou jámu nejdříve důkladně prolejeme.
Na dno jámy položíme keř angreštu či josty tak, aby byl o asi deset centimetrů níž než ve školce. Tím podpoříme kořenění a růst nových větví.
Sazenici postupně zasypáváme zeminou smíchanou s kompostem. Sazenicí během sypání trošku zatřepeme, aby se půda dobře dostala mezi kořeny.
Poté přišlápneme a dobře zalijeme. Ještě ke keři přihrneme hromádku hlíny jako ochranu proti mrazům, na jaře ji odhrneme.
Stromkový angrešt nebo jostu sadíme tak, aby roubování zůstalo nad zemí. Ale i přesto stromek posadíme o něco hlouběji, než byl ve školce. Meruzalka, na které bývá angrešt nebo josta naroubována, pustí z kmínku ponořeného do půdy další kořeny.
Řez
Hned po výsadbě řežeme dost hluboko, na dvě až čtyři očka, aby ne zcela ještě funkční kořenová soustava stačila zásobit vodou a živinami nadzemní část.
Josta se řeže obdobně jako černý rybíz. Vytváří velké a husté keře, které je třeba pravidelně prosvětlovat. U keřů necháváme nejlépe pět až šest základních větví, přičemž cyklus obnovy keře je většinou tříletý (u rybízů bývá i delší). Pro pěstování nevybíráme ty nejmohutnější výhony. Volíme raději ty středně silné, většinou totiž nejvíce plodí právě ony.
Keřový angrešt by měl mít více základních větví než josta, cca osm. Tyto větve by měly vyrážet z nejspodnější části rostliny, těsně nad zemí. Při řezu odstraňujeme výhony, které leží na zemi nebo rostou vodorovně, kousek nad zemí. Odstraníme také ty nejstarší. Jako poslední odstraňujeme přebytečné mladé výhony.
U stromkového angreštu ponecháváme tři až čtyři základní větve. Obměňujeme výhony rostoucí z ponechaných základních větví. Stromek pravidelně prosvětlujeme, odstraníme tedy výhony rostoucí do koruny a výhony rostoucí dolů. Prosvětlením podpoříme tvorbu nových výhonů a díky tomu bude stromek plodit déle.
Angrešt je vhodné řezat v zimě, od konce listopadu do začátku března. Druhý termín řezu je během léta při sklizní nebo těsně po sklizni. Pokud je to nutné, můžeme během června odstranit nové výhony, které opravdu překážejí.
Hnojení
Angrešty a jostu přihnojujeme ve stejných termínech jako rybízy. Tedy během roku by měly dostat tři dávky organického hnojení:
- dusíkaté hnojivo na jaře, kdy se rostliny probouzejí;
- plné hnojivo během kvetení, zde nejlépe poslouží zkvašené a mírně naředěné slepičince;
- poslední dávku hnojiva zvolíme tzv. podzimní, tedy hnojivo s vyšším obsahem draslíku, aby se rostliny dobře připravily na přezimování.
Choroby a škůdci
Nejčastějšími chorobami angreštu a josty jsou plísně, antraknózy, rzi, padlí. Jsou to houbové choroby, proti kterým lze zasáhnout postřikem – buď ekologickým, nebo klasickými fungicidy. Ty ekologické se používají spíše preventivně, chemie se používá (v případě nouze) až k léčbě. Dobrou prevencí jsou i prosvětlené, vzdušné keře a stromky.
Na dřevinách většinou škodí mšice, svilušky a jiný savý a žravý hmyz, například pilatky, bejlomorky, plody pak často likvidují mravenci, ale i ptáci. Na likvidaci savého a žravého hmyzu volíme raději postřiky olejové, které sice musíme opakovat, ale neotrávíme si jimi zahradu. Smícháme 5 litrů teplé vody s 50 ml řepkového oleje a třemi prášky do pečiva. Savý hmyz se udusí. Neudusí se však jeho vajíčka, postřik tedy musíme několikrát zopakovat. To ale není na škodu, právě naopak, protože tento postřik je účinnou prevencí proti padlí.
Jako prevenci proti škůdcům můžeme aplikovat postřiky z bylinných výluhů (těch bylin, na které mšice a svilušky přirozeně nejdou), listy jim budou smrdět a neměly by se na rostlinách tolik usazovat. Většinu mšic nanesou na rostliny mravenci – proto se snažíme jejich kolonie v blízkosti ovocných dřevin držet na uzdě.
Tipy pro sklizeň
Základními zásadami pro sklizeň josty a angreštu jsou tyto: pro zavařování sklízíme plody tvrdší, ještě ne příliš vyzrálé, aby se nám ve sklenicích během zavaření nepřeměnily na kaši. Naopak, na marmelády a jiné ovocné omáčky i pro přímý konzum necháme ovoce více vyzrát.
