Medvědí česnek – hit pro vaši zahradu
Medvědí česnek roste divoce v lužních a listnatých lesích, kolem potoků a na vlhkých loukách. Přesně takové podmínky rostlině nabízí údolí Šáreckého potoka v Divoké Šárce v Praze, kam jsme začátkem května zavítali na fotosafari.
Po půlhodince pochodu, když jsme minuli skalnaté partie s kvetoucími tařicemi, jsme sestoupili až na dno údolí, kde potok zpomaluje a tvoří meandry. A najednou tu bylo jaksi zeleněji.
Na stráni nad potokem a hlavně na jeho březích se objevily lupeny podobné listům konvalinek. Pak jsme uviděli babičku, která navigovala dědu slézajícího stráň: jdi k potůčku, až k potůčku! Tam už v hustém porostu sbíraly lupeny medvědího česneku dvě dámy. Když se s plnými taškami vyškrábaly zpátky na cestičku, řekla jsem si o degustaci. I trochu přerostlý lupínek pěkně křupal, a tak jsem hned řekla o recept na zpracování. Česnekové listy suší a drtí, drobně nakrájené listy lze i zamrazit. Nadiktovaly mi recept na pesto.
Takhle vypadalo moje letošní setkání s medvědím česnekem. Když jsme putovali dál, směrem k Jenerálce, uviděli jsme tu bohužel i zcela zničená, vysekaná místa. Někdo zde asi řádil s kosou. Doma jsem si zjistila, že na území divoké Šárky je vyhlášena chráněná rezervace, takže trhání česneku zde není dovoleno.
Bohužel v tisku se právě toto místo popisuje jako dobrý tip pro sběrače. Asi proto, že česnekové plantáže tu jsou opravdu bohaté. Snad tomu tak bude i v příštím roce. Bylinky jdou do módy, medvědí česnek se začíná prodávat i na tržištích. Pozor – trhovci lokality medvědího česneku velkosběrem – doslova vyžínáním, ničí. Svazeček prodávají i za padesát korun. Budete-li ho kupovat, ptejte se, odkud rostlinky pocházejí. A raději si ho vysaďte na vlastní zahradě.
Kde se smí sbírat?
Česnek medvědí zatím nepatří mezi zvláště chráněné druhy a na rozdíl od bledulí nebo sněženek ho trhat lze, stejně jako například kopřivy. Jiná je však situace v přírodních rezervacích a národních přírodních rezervacích, kde zákon sběr rostlin přímo zakazuje – na jejich území tedy česnek medvědí trhat nelze.
Při šetrném sběru mimo chráněná území není nebezpečí, že bychom jeho výskyt ohrozili. Česnek medvědí je velmi životaschopný, ale sběrači musejí mít rozum a sklízet jenom listy. Dloubat a odnášet domů cibulky je nešetrné vůči přírodě. Sami sobě tak zničíme přírodní plantáž.
Na mnoha místech se u nás rozmáhá méně hezký, ale stejně chutný česnek podivný, jehož řídké kvítky se mění na pacibulky.
Pěstování medvědího česneku – stinná místa pod listnáči
Pěstování medvědího česneku pro kuchyňskou spotřebu je jednoduché a bezproblémové. Rostlinka má ráda stinné místo a vláhu, bude se jí líbit v blízkosti keřů a stromů. Nezapomínejte na pravidelné zalévání. Nesázejte ji do prohnojené hlíny ani nehnojte.
Cibulky i semena sázejte do trsů, protože tak se nejlépe ujímá a roste. Pěstovat se dá jak na zahradě, tak i v květináči na balkoně. Medvědímu česneku se bude dařit i na severní straně domu.
Semena se sázejí na podzim a na sklizeň se můžete těšit až napřesrok, tedy za rok a půl. Cibulky se také sázejí na podzim, ale již na jaře můžete sklízet. Pokud si na jaře vysadíte sazeničky, můžete sklízet už za pár dní až týdnů. Sadu sto kusu cibulek zahradnictví nabízejí zhruba za 220 Kč.
Medvědí česnek na skalce
Stejně jako jiné nízké druhy okrasných česneků se i náš domácí česnek medvědí výborně hodí na okraje trvalkových záhonů, nebo dokonce i na skalku, ale pouze do jejích stinných partií. Jako jediný z česneků miluje plný stín a vynikne, pokud je sesazeno více rostlin pohromadě. Po odkvětu zdobí okolík rostlinu ještě dlouho, a pokud jej usušíme, získáme zajímavou dekoraci do suchých kytic.
Chutný a léčivý
Medvědí česnek má v kuchyni podobné využití jako naťová cibule nebo pažitka, ale je jemnější. I lístek jen tak, bez ničeho, je dobrý, krásně křupe, a což teprve když ho nasekáte na vařené brambory nebo na chleba s máslem.
Listy i stonky medvědího česneku mají typickou česnekovou příchuť, jsou však méně aromatické než listy česneku setého. Nejlepší je čerstvý, listy se také mohou nasekat a zmrazit či zakonzervovat v oleji. Dává do pomazánek, salátů, polévek, másla, dělá se z něj i špenát.
Bývá doporučován i při jarních očistných kúrách – snižuje krevní tlak a podporuje trávení. Podobně jako klasický česnek desinfikuje a ničí bakterie v těle
Pesto z medvědího česneku
Svazek (cca 5 dkg) medvědího česneku, hrst vlašských ořechů (nebo například ořechů kešu), 3 lžíce olivového oleje, sůl, 30 g parmazánu
Listy umyjeme a rozmixujeme spolu s ořechy – postupně přiléváme olej. Poté přisypeme nastrouhaný parmazán a dochutíme lehce solí. Po umixování nechte pesto odpočinout v lednici, poté používejte do těstovin nebo jen na pečivo.
Česnek medvědí – botanika
Česnek medvědí (Allium ursinum) je vytrvalá cibulovina. Nadzemní část rostliny je 15 -40 cm vysoká s podlouhlými listy vyrůstajícími od země. Bílé květy jsou drobné a jsou uspořádány do polokulovitého až kulovitého okolíku s velkým množstvím samostatných kvítků na různě dlouhých stopkách. Kvete až do konce května, po odkvětu listy vadnou a rostlina zmizí. Na našem území rostou dva poddruhy: česnek medvědí pravý a česnek ukrajinský. Česnek medvědí pravý se vyskytuje v Čechách a na Moravě, česnek medvědí ukrajinský většinou na Moravě.
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller