Pestře kvetoucí rostliny kolem vody

Potůčky a biotopová jezírka si vysloveně žádají o rostlinný kryt břehů. Zahrada získá zdobný prvek navíc, poskytneme přirozené prostředí drobným živočichům a můžeme pěstovat rostliny, které by se jinde neujaly.

Prostředí vodních břehů má svá specifika. Samozřejmě poskytuje více vlhkosti v půdě i ve vzduchu a o trochu nižší a vyrovnanější teploty kolem vody než v okolí. Měkká až blátivá půda je ovšem kompaktnější než běžná zemina na záhonech, a proto i chudší na kyslík. Navíc se z ní vyplavují živiny do vody. To spousta bažinných rostlin řeší tak, že vyženou oddenky nebo kořeny přímo do vody a dna. Tam pak nasávají živiny o sto šest, čímž čistí vodu.

 

Kořenová čistička

Bahenní rostliny si berou oxidu uhličitého ze vzduchu, kolik potřebují, světla i vody mají také dostatek, zato jejich hlad po živinách je velký. Zejména bez dusičnanů a fosforečnanů by nemohly růst, zelenat se a kvést.

Zkuste vytvořit vodoteč nebo jezírko bez břehových rostlin – čistička bude muset „šlapat“ na plný výkon, aby voda nezarostla řasami, bakteriemi a sinicemi. Bahenní rostliny nežádoucím řasám odebírají živiny a tím brzdí jejich bujení. S nimi si tedy vystačíte se slabší čističkou nebo můžete snížit její výkon a tím i spotřebu energie.

U jezírek je vše jasné – bahenní rostliny mají dostatek času se z vody živit. U potůčků však proudící voda nepočká, až se kořeny rostliny nasytí. Proto je dobré takový potůček nechat meandrovat, vybudovat na něm mělčinky rozlité do šířky nebo břehové zátočiny.

Samozřejmě, že nejefektivnější kořenovou čističkou je porost orobince nebo rákosu. Takto výrazný prvek se ale nehodí do všech zahrad, navíc se musí hlídat, aby se moc nerozrůstal. Naštěstí existují i pestřejší a nižší varianty.

 

Kosatce a spol.

Namísto orobince můžeme vypěstovat hustý břehový porost i z kosatců. Vedle vysloveně vodního kosatce žlutého se nabízí i bažinný kosatec různobarevný ze severní Ameriky, který kvete modře až fialově. Kosatce se rozrůstají pomocí oddenků, proto jejich trsy můžeme snadno redukovat i množit.

Fialovým květenstvím zaujme i štíhlá kyprej vrbice, kvetoucí skoro celé léto. Z vysokých druhů rostlin ještě můžeme jmenovat oranžovožlutě kvetoucí pryskyřník velký, dorůstající i výšky přes 120 cm.

Souvislý porost kolem vody plný krásně růžových nebo bílých květů vám na břehu vytvoří himálajské prvosenky, ze žlutých druhů pak kejklířky. To jsou rostliny držící se pevné země, naopak rozevlátý šmel okoličnatý nebo nízká vachta trojlistá si to obvykle zamíří až do vody. Plavín žlutý, řezan pilovitý, nenápadná prustka či lakušník vzplývavý jsou už čistě vodní druhy.

 

Na jaře

Výsadby kolem vody mají jedno společné: kdo chce, může je vytvořit výlučně z tuzemských rostlin. Protéká-li vaším pozemkem potok, rozhodně byste měli volit jen naše druhy, protože ty severoamerické a dálněvýchodní by mohly podél vody uniknout do okolní přírody. Pokud ale používáte uzavřený vodní okruh, proč nerozšířit sortiment druhů o exoty?

Zjara zpestřují vodní břehy zejména devětsily a blatouchy. Blatouch bahenní je proměnlivý druh vytvářející u nás několik poddruhů, pro zahradu je ale zajímavější, že lze sehnat i jeho vyšlechtěné kultivary s oranžovými květy nebo dokonce plnokvěté. Z našich devětsilů je nejhezčí devětsil bílý, z cizokrajných zaujme především devětsil japonský. Devětsily zjara potěší svými květy, ale musíme počítat s tím, že v létě se naplno rozrostou jejich velké listy, které vytvoří souvislý zelený příkrov.

Z dalších jarních rostlin vodních břehů musíme zmínit kapsovce: bíle kvetoucí kapsovec kamčatský a kapsovec americký se žlutými květy. Do stejné čeledi patří i náš árón plamatý. Po odkvětu na rostlině delší čas přetrvají velké listy, a nakonec dozrají palice jasně červených jedovatých bobulí.

K vodě se dobře hodí i česnek medvědí, který vám časem vytvoří pěkný porost – k velké radosti všech labužníků.