Co jsou viry rostlin neboli fytoviry a jaké choroby rostlinám působí? Jak je poznat a co dělat s napadenou rostlinou? Jak chránit zahradu proti tomuto nepříteli?
Virózy rostlin jsou způsobované fytoviry. Pokud rostlinu napadnou, není pomoci. Rostlina buď překoná fytovirus sama, nebo mu podlehne. My pro napadenou rostlinu nemůžeme udělat v podstatě nic, postřiky proti virům zatím nemáme. Ochrana je možná pouze v oblasti prevence, protože silná a nepoškozená rostlina (bez škůdců a plísní) fytovirům nedovolí se v ní uchytit.
Viry způsobující onemocnění rostlin
Rostliny bývají napadány jen specifickými viry (fytoviry), které se přenášejí pouze mezi rostlinami, na člověka nebo na jiné živočichy nejdou. Rostlinu mohou zcela zlikvidovat nebo jen významně oslabit. Některé viry dokáží napadnout pouze jeden druh rostliny (například virus proužkovitosti ječmene), jiné se však umějí usídlit ve více druzích. V našich podmínkách je jedním z nejrozšířenějších virus okurkové mozaiky, který dokáže napadnout více než 1300 druhů rostlin!
Virózami mohou trpět všechny druhy rostlin. Zatímco u jednoletých bylin na sebe následky nenechají dlouho čekat a jsou pro rostlinu fatální, tak v případě víceletek nebo keřů a stromů se může jednat z počátku „jen“ o zpomalení růstu, zničení úrody či snížení její kvality, o změnu vzhledu rostliny, ale ve výsledku i tak o postupné odumírání celého rostlinného organismu.
Jak poznat, že rostliny napadly viry?
Na zahradě můžeme pozorovat celou řadu příznaků různých rostlinných viróz. Z počátku napadení je můžeme plést s příznaky houbových onemocnění, jakými jsou žluté a hnědé skvrny na listech, zasychající místa, léze na listech, či jejich zavinování.
Ale viróza se později prozradí zpomalením růstu rostliny, deformacemi na rostlině, na jejích listech / květech / plodech / cibulích.
- Listy jsou světle skvrnité a kadeřaví, mohou mít mozaiku, skvrnitost, kroužkovitost, čárkovitost, tečkovitost, chlorózu, pestrobarevnost i bronzovitost, prostě vypadají všelijak, jen ne zdravě.
- Květy jsou zakrslé, neúplné, předčasně zasychají.
- Plody se nevytvoří buď žádné, nebo jen drobné, seschlé, extrémně nekvalitní až nevyužitelné.
- Stejně je tomu v případě cibulí nebo hlíz, kořenů a košťálů. Ty jsou také deformované, často extrémně tvrdé, bez chuti, zaschlé, skvrnité apod. Například u česneku se vyvine jen jeden větší stroužek, česnek pak vypadá podobně jako cibule.
Nezkušený zahrádkář může rozpoznat virózu až pozdě, když už stihne napadnout i rostliny v okolí. V tom je konkurenční výhoda virů – snadno se šíří, dlouho se maskují.
Jak dochází k přenosu viróz?
Rostlinné viry se umějí šířit vzduchem a usadit se na nové rostlině, ale k přenosu využívají i pomoc hmyzu nebo dokonce nás samotných. V první řadě potřebují nějakým způsobem překonat buněčnou stěnu rostlin, což jim usnadní hmyz – saví a žraví škůdci, ovšem i plísně. Naruší ochranu v podobě buněčné stěny, tím se viry snadno dostanou do rostliny (často je totiž přenáší samotný hmyz) a mohou se začít množit.
Kdy jsme pomocníky přenosu my? Stačí trocha nepozornosti a sáhnout nejprve na rostlinu napadenou viry, pak na rostlinu zdravou. Velmi často dojde k přenosu i použitím nástrojů potřísněných šťávou z infikované rostliny. Třeba ostříháme zahnědlé listy na cuketě, nůžky neumyjeme, ale hned se s nimi vrhneme na okurky. Dílo zkázy okurků je tím započato.
Porost zamoříme viry i tehdy, když nevědomky vysadíme rostliny, které již mají virus v sobě, třeba infikované stroužky česneku, cibuli sazečku, hlízy begonií, jahodníky, maliníky apod. Virus se pak rozmnoží v celém záhonu nebo po celé zahradě.
Vegetativně rozmnožované rostliny jsou nejohroženější
Nejvíce jsou fytoviry ohrožovány ty rostliny, které rozmnožujeme vegetativně, tedy jinak než semínky. Typicky jde o:
- ovocné stromy a keře, které rozmnožujeme roubováním, vysazováním výhonů, například vinná réva, jahodník, jabloně apod.
- okrasné dřeviny a trvalky, jako jsou růže, pivoňky
- okrasné rostliny rozmnožované hlízami a cibulemi, například tulipány, jiřinky, begonie
- zeleninu rozmnožovanou hlízami a cibulemi, tedy česnek, cibule, brambory
Co dělat s napadenými rostlinami?
Napadené rostliny mohou virózy přežít, ale v podstatě jen tehdy, když jde o silné víceleté jedince s dostatkem výživy a vody. U jednoletých bylin, jako jsou třeba patisony, dojde k úplné likvidaci rostliny v podstatě vždy, často velmi rychle.
Proto pokud najdete virózu na jednoleté zelenině, rostliny okamžitě zlikvidujte. Nikdy je nedávejte do kompostu, jedinou správnou cestou je spálení, aby se viry podařilo zničit. Zrání kompostu je zabít nedokáže. V dalších třech letech zasaďte tento typ zeleniny na jiné místo, případně jej z pěstování na tři až čtyři roky zcela vynechte.
Jestliže máte viry napadené víceleté keře, třeba maliníky, jahodníky, růže, i zde se vyplatí včasná likvidace infikovaných jedinců, přičemž byste se po několik let měli vyhnout i nové výsadbě na stejné místo. Viry v půdě zajdou během cirka tří až čtyř let.
A když máte napadeny velké dřeviny, je možné, že se ubrání samy. Vy si jen musíte dávat pozor, abyste se při řezu nestali přenašečem. Ostatní stromy a keře bude nutné včas chránit proti hmyzu, který se přenašečem stává také. v úvahu přichází i vykácení, abyste předešli napadení dalších dřevin, když jich máte na zahradě od stejného druhu více.
Dostáváme se ke slibované prevenci
Jak už jsme naznačili, nejlepší prevencí je správná výživa rostlin a citlivá péče o zahradu, včasná likvidace savého a žravého hmyzu, boj proti plísním, obezřetnost při používání zahradních nástrojů. V případě napadení pak včasné rozpoznání viróz a likvidace infikovaných jedinců, aby nenakazili další porost.
Sadbu kupujte jen u ověřených zahradníků, kde máte jistotu, že rostliny budou viróz prosté. A pokud si nesete sazeničky nebo rouby od známých, nejprve si jejich zahradu prohlédněte, jestli není zamořena viry.
Když sejete, mořená semena by měla být samozřejmostí – moření ochrání rostliny proti houbám a plísním, které jinak významně napomáhají šíření virů.
