Jak si na zahradě vypěstovat ředkve různých barev
Ředkve jsou zeleninou, která se mezi českými zahrádkáři netěší příliš velké oblibě. A je to škoda. Ředkve rostou poměrně rychle, dají se sklízet postupně a jsou schopné narůst docela velké, aniž by byly vevnitř vatovité.
O jakou zeleninu tedy jde?
Ředkev je kořenovou zeleninou blízce příbuznou ředkvičkám. Dorůstá však mnohem větších velikostí, kořen může mít různé barvy – bílou, černou, žlutou, hnědou či červenou. Také má různé stupně peprnosti. Některé ředkve jsou vyloženě jemné a lahodné (zejména z bílých odrůd), jiné naopak velmi peprné (například ředkev černá).
Původně byla ředkev pěstována v Číně, Japonsku, i ve starověkém Egyptě. Z minerálních látek obsahuje železo, draslík, sodík, hořčík a vápník, dále obsahuje vitamín C, nebo například silice. Nejlépe je konzumovat ředkve v syrovém stavu, tehdy dodají tělu nejvíce užitečných látek.
Většinu ředkví nelze nijak dlouho skladovat, avšak ředkev černá je pro skladování přímo určená. Má silnou slupku, která udrží v rostlině dost vláhy a také brání průchodu patogenních látek dovnitř bulvy. Seje se proto v červenci, sklízí před prvními mrazíky, ve sklepě vydrží několik měsíců.
Jaké odrůdy si tedy můžeme zvolit?
Odrůd ředkve je poměrně mnoho, nejrozšířenější jsou odrůdy bílé.
Mezi nimi lze jmenovat např. Astor – odrůda letní ředkve, bulva je podlouhlá, délky 35 – 40cm. Rampouch – podlouhlá bílá ředkev, jarní, lze sít poměrně brzy. Japana F1 – zimní podlouhlá bílá, Jarola F1 – podlouhlá bílá s rychlým růstem a odolností proti vybíhání do květu.
Zajímavé barvy nabídne například Jantar – drobná letní odrůda oranžové barvy, nebo Karmina – zářivě červená letní odrůda se středně dlouhou a protáhlou bulvičkou; její výhodou navíc je, že v lehčích půdách netrpí houbovitostí.
Kulatá černá ředkev – podzimní ředkev, má rychlý růst, větší, kulovité bulvičky o průměru 5 – 10cm. Je velmi pálivá a také vhodná ke skladování.
Ke skladování se hodí i ředkve Panter nebo Red Meat s velmi lahodnou chutí a krásnými barvami.
Jak dlouho ředkve rostou?
Nejranější odrůdy mají vegetační dobu jen cca 60 dní, sejeme je od března, můžeme sít i na podzim. Polorané odrůdy sklízíme po 90 dnech, vyséváme v dubnu a květnu. Pozdní odrůdy s dobrou skladovatelností rostou až 120 dní, sejeme v červenci a srpnu.
Kde vypěstujeme ředkve?
V podstatě kdekoliv, kde je alespoň trošku zpracovaná půda. V těžších půdách budeme volit ředkve kulaté nebo středně dlouhé, ve středně těžkých půdách vypěstujeme všechny druhy ředkví, do půd lehčích si zasejeme ředkve, co jsou odolné proti vnitřní houbovitosti.
Dostatečně živná půda je pro ředkev nutností. Je rostlinou II. tratě, nemá tedy ráda přímé vyhnojení, nýbrž záhon, kde bylo dobře vyhnojeno pro předplodinu.
Vyséváme rovnou na stanoviště
Ředkev nesnese přesazení. Vyséváme ji mělce, jen do hloubky cca jeden centimetr.
Sejeme do řádků a semínkem šetříme, protože budeme jednotit na cca 10 – 15 centimetrů. Po vysetí řádky přišlápneme a vydatně zalijeme. Překryjeme netkanou textilií, abychom chránili zejména před dřepčíky a květilkami.
Sít může také do důlků vzdálených 15 centimetrů od sebe. Do každého důlku dvě semínka jako pojistka toho, že všude něco vzejde. Až mají nejsilnější rostlinky jeden pravý list, vyjednotíme.
O ředkve je nutné se trošku postarat
Ředkve vyžadují jednocení, pletí a zálivku.
Jednotíme na cca 15 centimetrů, v závislosti na velikosti odrůdy. Plejeme jen z počátku. Brzy ředkvím narostou natolik velké listy, že překryjí celý záhon a zastíní jej. Zálivka je nutná proto, aby bulvičky byly jemné a nedřevnatěly.
Nemoci a škůdci
Ředkev trpí stejnými nemocemi a škůdci jako ostatní druhy kořenové a košťálové zeleniny. Takže nám na ně chodí mšice, slimáci, plísně a padlí. Rádi se přidají i dřepčíci a květilky, proto je po výsevu vhodné záhon přikrýt netkanou bílou textilií.
Ředkev nepěstujeme po košťálovinách, jsou totiž příbuzní, hrozí přenos choroboplodných zárodků, zejména nádorovitosti košťálovin, kdy na kořenech rostou nádorky. Ochrana je jen preventivní – alespoň čtyřletý cyklus pěstování košťálovin a včasné pletí, také vápnění půdy.
Sklizeň
Jarní a letní odrůdy sklízíme průběžně podle potřeby. Podzimní odrůdy sklízíme v listopadu, resp. před prvními většími mrazy a skladujeme je ve sklepích.
Skladování
Jarní odrůda pěstovaná na podzim vydrží několik týdnů ve sklepě nebo založená ve skleníku či v pařeništi. Podzimní odrůdy můžeme dlouhodobě skladovat ve sklepě, skleníku, pařeništi, zvládnou i přezimování v záhoně.
V lednici vydrží ředkve poměrně dlouho, jen časem měknou. Lze je mrazit i nakládat, zavařovat.
