Zahrada ve stráni? Řešením jsou terasy

Zapojení rozlehlé zahrady ve strmé stráni do okolí řešil majitel v Tetčicích u Brna. V horní části pozemek navazuje na borový les, na bocích sousedí se zelinářskými zahradami. A co s půdorysem protáhlého obdélníku? Pomohlo vystavění zídek a teras a rozčlenění pozemku na tři odlišně pojaté části.

Na výsadbu a návrh koncepce si majitel pozval zahradníka, většinu práce, včetně teras z kamene loženého na sucho si udělal sám. Horní a nejzajímavější část má plochu kolem 1000 m², střední a dolní část mají každá zhruba po pěti stech metrech. Každý z těchto celků má trochu jinou koncepci, všechny však spojuje cesta vedoucí vzhůru, lemovaná většími a menšími terasami se spoustou skalniček.

Střední část zahrady je koncipovaná jako klasická zahrada s převažující výsadbou konifer a trvalek, vysazených do tvaru velké osmičky.

V dolní části přiléhající k domu, kde majitel žije, je zakomponovaný bazén pro vnoučata a zeleninová zahrádka. Okolí bazénu po obou stranách zkrášlují zídky s prolukami pro posezení, skalničky rostoucí ve štěrbinách mezi kameny a také kamenné schodiště pojaté jako alpinum.

Horní zahrada – ohniště, hájek a pozorovatelna

Je to nejhezčí a nejromantičtější částí celého zahradního kolosu: vešlo se na ni ohniště i s ohraničením z masivní kulatiny, kamenný stůl, obytná chaloupka a březový háj. A také rybníček s prostorným dřevěným platem pro krmení ryb, i několik nižších a vyšších nasucho skládaných kamenných teras a náspů.

Nad terasami majitel ponechal původní náletový březový hájek s četnými roztroušenými balvany a s výsadbou v přírodním stylu. Na jaře pod břízkami kvetou stínomilné hajničky, v létě kopretiny, kokoříky a také bylinky. Romantický hájek končí u vysokého plotu z kulatiny, který pozemek ohraničuje od borového lesa.

Náletových stromů tu bývalo samozřejmě mnohem více, některé při kultivaci musely zmizet, ale majitel je rád, že nekácel příliš – vzrostlý březový hájek jen tak někdo na zahradě nemá a kromě toho poskytuje velmi příjemný stín, který se hodí v čase letních veder. Však tu také majitel nejraději odpočívá. Směrem dolů břízky mizí a nastupuje kultivovaná směs smrků a borovic, klečí javorů a jalovců… Až docela dole u domu se k nim přidávají i zajímaví exoti či zahradní kultivary tvarovaných jehličnanů s konickými korunkami.

Posezení: lavičky a balvany

Ať se na této zahradě pohnete kamkoliv, narazíte na lavičku, lákající k posezení. „Lavičky, umístěné v terénu zachovávajícím přírodní ráz, jsou na této zahradě určeny i k tomu, aby simulovaly nedostatek jiných architektonických prvků,“ vysvětluje autor koncepce zahrady, zahradník Josef Marcián z Kostelce na Hané.

Majitel si však na možnost zklidnění a posezení musel zvykat, na lenošení dlouho neměl ani pomyšlení, protože tato zahrada ve stráni vznikala v rekordním čase tří let. Možností, kde se nyní může usadit, je přehršel: příjemné posezení kromě laviček skýtají i balvany v březovém hájku, které majitel získal a nechal navézt z okolních polí, kde naopak překážely. Lze z nich obhlížet nejen celou zahradu, ale protilehlou stráň hlubokého údolíčka, kde je i domek majitele.

Ploty: plaňky, zídky a rákos

Výsadbu na celé ploše zahrady zdůrazňují a architektonicky doplňují  různé typy ozdobných plotů, které jsou většinou kombinacemi na široko nařezaných a upravených prkenných planěk a kamene. Plaňky jsou zasazené do různě vysokých zídek a terásek, často ještě efektně proloženými pražci. Tu a tam je zvýrazňuje proluka s podélně loženým kamenem. Zeď tak dostává strukturu a nabízí spočinutí pro kytky a lidi.

Tam, kde je zahrada ozvláštněná kompozicemi ze vzácnějších druhů konifer a podrostových jalovců a trvalek, zvolil majitel spolu s architektem ploty, který poskytují intenzivnější pocit soukromí a zajímavých rostlinám přirozené plátno, na němž se dá dobře pozorovat architektura větví a jehliček. Udělali to tak, že za dřevěné ploty umístili ještě jeden plot z rákosu. Toto dvojí odclonění působí velmi přirozeně.

Zahrada ve stráni chce terasy

Zahrada ve stráni si vysloveně říká o rozčlenění na víceméně rovné terasy. Vždyť jak jinak by se tu dalo posedět, postát a kochat se zahradou i okolní krajinou? K vytvoření intimního prostředí v rozlehlé svažité zahradě pomůže výsadba stromových pasáží a také rozdělení pozemku na terasy, propojené cestičkami a pasážemi schodů. Na některých terasách lze vytvořit i loubí pro posezení. Nejvyšší patro může sloužit jako pozorovatelna či místo pro malý zahradní domeček.

Suchá zídka

Suchými zídkami se rozumí stavby z kamenů, které nejsou spojovány maltou. Na jejich stavbu se hodí nejlépe kámen z okolí, který se jednak snadno dopraví na místo, jednak jde o materiál charakteristický pro daný region. Nejvhodnější ke stavbě suchých zídek je lomový vápenec, břidlice, pískovec nebo žula. Kameny by měly být dobře opracované, aby se daly skládat na sebe, velké tak, aby je bez větší námahy unesli dva lidé. Vedle základního stavebního materiálu je třeba počítat také s výplní, kterou tvoří zemina a drobné kameny.

Výsadba na zídku či kamennou terasu

Bohatě kvetoucí zídky jsou ozdobou každé zahrady, při vhodném výběru rostlin mohou kvést od jara až do konce léta. V dubnu se na terasách objevují první květy tařice horské. V květnu až červnu vykvétá kociánek dvoudomý, následují růžové hlávky trávničky přímořské. Ve stejné době nakvétá i rožec plstnatý, barevnou paletu doplňují modré rozrazily.

Na suchých zídkách lze s úspěchem vysadit i hvozdíky: jejich bílé, růžové až červené květy vykvétají v květnu a červnu. V červnu a červenci na hvozdíky navazují plamenky štětinaté. Jsou to hustě trsnaté, poléhavé, dobře se rozrůstající trvalky vysoké 10 až 15 centimetrů.  Na vrcholu sezony vykvétají  lomikámeny, netřesky, rozchodníky a  mateřídouška.

Text: Radka Borovičková

Foto: Zdeněk Roller

[Ukázat slideshow]

Podobné články

Kvetoucí stráň u bývalého mlýna na Vysočině

Jak na nejkrásnější muškáty?

Pohádková zahrada