Pestrá Zahrada

Kus šumavské přírody na zahradě

Kus šumavské přírody na zahradě

Na této zahradě se nepěstují exotické rostliny
Na této zahradě se nepěstují exotické rostliny

Kousek za šumavskou obcí Stachy vykukuje za romanticky tvarovanou zídkou nevšední zahrada, svažující se k potoku. Protože jí založil zahradní architekt, má velmi sofistikovnou podobu. Vlastně tu vznikl přičiněním lidských rukou kousek přírody na zahradě.

 

Meandrující výsadby doplněné lavičkami a keřem pnoucích růží
Kontryhele a tavolníky spolu dobře ladí

Majitel usiloval o to, aby výsadba ladila se šumavskou květenou a vzrostlými stromy, které rámují pozemek. Na zahradě tak není nic, co by nemohlo růst na břehu kteréhokoliv šumavského potoka. Z okolní přírody na zahradě našla místo růžově kvetoucí rdesna, mohutné trsy kapradin, dobře se tu uplatňují i žlutě kvetoucí kontryhele, tu a tam narazíte na polštáře mateřídoušky, lesní zvonky a kakosty.

Nechybí ani kytky patřící do klasické babiččiny zahrádky, včetně růže stolístky. Zelené trávníkové plochy dávají vyniknout nejrůznějším zákoutím a efektním zahradním scenériím.

Borovice zahradě vévodí

Kostra zahrady

Kostru nově vybudovaných částí zahrady tvoří kleče s pozadím vyšších borovic a smrků. Mezi nimi se prosazují mohutné trsy ozdobných trav, vřesy a vřesovce. Zahradě dává punc neobyčejnosti existence potoka s rámcem mohutných listnáčů, ale i terénní úpravy, které horní část pozemku vyzvedly nad údolní nivu.

 

Zídka vlnitá jako velbloudí hřbet slouží jako netypická skalka

Zídka nemusí být rovná

Mistrně vyskládaná zídka

Od frekventované silničky procházející vesničkou cloní zahradu nasucho položená kamenná zídka, lemovaná u paty sytě zelenými ostřicemi. Ze spár mezi kameny visí chomáče modrých zvonků a kakostů, na vršku kvetou netřesky. Je tak zajímavá, že tu zastavují projíždějící auta či náhodní kolemjdoucí, aby si neobvyklou stavbu prohlédli.

Zídka zaujme mohutností, ale i tvarem, připomínajícím zvlněný hřbet velryby. Její bytelnost není samoúčelná, i když to na první pohled není z ulice zřejmé. Neplní jen oddělovací funkci, ale z vnitřní strany zahrady zastává i funkci opěrnou. K zídce je totiž nahrnuto temeno vyvýšené terénní vlny, postupující zahradou zdola nahoru, osázené koniferami. Časem by z nich měla vzniknout živá hradba, která odcloní silnici a dodá domu i zahradě více soukromí.

Břehové porosty jezírka zdobí netradičně pryskyřníky

Jezírko s mokřadem

Stačí udělat pár kroků za zídku a objevíte ovál jezírka osázeného lekníny, s okraji přecházejícími do „pravého“ šumavského travního mokřadu. Na jeho okraji tu a tam posedávají žulové balvany, mezi nimi prorůstají skalníky a mech. Výsadba v okolí jezírka, to jsou nejprve nízké a vyšší kleče s podrostovými rostlinami, za nimi kaskáda z vyšších jehličnanů – borovic a smrčků.

Okolí jezírka ozvláštňuje okružní cestička, vydlážděná mozaikou z nepravidelně sekané žuly. Příjemné napětí mezi neokázalou přirozenou výsadbou a precizně provedenými architektonickými prvky (zídkami, můstky či dlažbami) dodává této zahradě punc originality.

 

Rdesna si berou vodu ze sousední kamenné kaskády

Vodní kaskáda z kamenných koryt

Živou vodu doplňují kapradiny a rdesna

Nejvýraznějším prvkem zahrady propojujícím její horní část s údolní nivou u potoka je vodní kaskáda. Je sestavená z několika koryt a jejich segmentů usazených na nosné konstrukci ze žulových hranolů. Voda přitéká z jezírka, protéká koryty a spadá do staré kamenné stírky, zakryté drobnějšími valouny. V uzavřeném okruhu se pak vrací zpět do jezírka.

Ale to jsme již spolu s vodou překonali svah dělící od sebe horní (s jezírkem) a dolní zahradu (s potokem) a doputovali k nivě s mechově zeleným trávníkem. Zde, v pergole přecházející v horním patře v pavlačovou přístavbu, jíž je obehnaná dolní část domu, je jedno z oblíbených míst posezení majitele i jeho rodiny.

To proto, že z místa lze obhlížet celou údolní část pozemku přiléhající k potoku, který je obrostlý vrbami, olšemi a lipami. Trávníkové plochy lemují vysoké ostrůvky vyskládané z kapradin, různobarevných host a vysokých travin. Barevně je oživují podrostové rostliny – vrbiny, kakosty, mochny a mléčivce. Tu a tam oko narazí na vzrostlé udatny nebo koberec bergenií.

Za potokem se pase stádo ovcí

Rádi se díváme na zvířata

Fortelné krmítko funguje přes zimu jako ptačí bufet

Jednotlivé zahradní kompozice a zákoutí oživují masivní balvany, vybízející k posezení. Jsou umístěné jako malé observatoře – každý z nich nabízí trochu jiný výhled, kupříkladu na potok s lávkami a na pasoucí se ovce na louce za potokem. Na sousedním dvorku, odděleném od vlastní zahrady jen nízkým dřevěným plůtkem se hemží slepice, krůty, perličky i husy.

Majitel vyrostl v sousedním stavení. Na čas se ze Šumavy odstěhoval, ale v roce 1994 se sem natrvalo vrátil. “Miluji zeleň a potřebuji mít kolem sebe zvířata, rok od roku tíhnu víc a víc k přírodě.” Skoro na každém vzrostlejším stromě tu proto objevíte krmítko, na něž přilétá okolní ptactvo – od sýkor po šoupálky a dlasky. Na potoce se objevují skorci i vzácní ledňáčci. Milovníci šumavské přírody na zahradě pana Kramla mají co obdivovat.

Na okrasnou část zahrady sice nemají přímý přístup, bydlí za potokem, ale lze je dobře pozorovat. “Dělá mi dobře, když se můžu koukat na život kolem sebe. Třeba i půl hodiny vydržím pozorovat, jak se mi vracejí husy z pastvy.”

Výsadby lemující potok

Modelace terénu

Potok má břeh směrem k domu zpevněný vyskládanými balvany

I když zahrada dělá dojem, jako by takto vypadala odjakživa, ve skutečnosti je výsledkem dosti dlouhé a nesnadné přestavby. “Původně to byla obyčejná venkovská zahrada s pravidelnými chodníčky s obrubníky, s ovocnými stromy a záhony zeleniny. S její podobou jsme však nebyli spokojení, chtěli jsme něco jiného, ale neuměli jsme to přesně pojmenovat. A tak jsme se se ženou obrátili na odborníky, až jsme se dostali ke klatovskému architektovi ing. Weinfurterovi. Ten si dal podmínku, že s přestavbou zahrady se musí proměnit i dům a dokonce doporučil i architekta.”

Začalo se od základů – terén se musel přemodelovat, pozemek spolykal neuvěřitelná kvanta zeminy a kamene. „Časem jsme museli vybudovat i protipovodňový val, protože náš poklidný potůček, ve kterém se lze v létě tak báječně osvěžovat, se občas nečekaně rozvodní,“ vysvětluje majitel. Přesto by se svého kousku přírody na zahradě nikdy nevzdal.

Můstek vedoucí na pastvinu za potokem

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ

FOTO: ZDENĚK ROLLER

Exit mobile version