Kvetoucí popínavky – ozdoba pergol i zdí I.
Na zahradě nemusíme popnutí nevzhledné zdi ponechat jen na břečťanu či loubinci. Můžeme onu zeď nechat celou rozkvést květy plaménků nebo vistárie.
Růže, fazole, hortenzie, vinná réva… Popínavky jsou rostliny, které krášlí, ale také zakrývjí nepěkné kouty a zdi. Stačí jim podat pomocnou ruku v podobě zídky, plotu, altánu, trámové konstrukce nebo i věšáku na prádlo. Konec konců, ani ten břečťan nezůstává po celý rok neměnně zelený: s babím létem žlutě rozkvete a se zimou se rozloučí fialovými bobulkami.
Popínavky můžeme dělit do dvou skupin: jednoleté a vytrvalé. Obě skupiny mají něco do sebe, ale v tomto díle se zaměříme jen na popínavky vytrvalé.
Pozor na vistárii
Jenom ten, kdo někdy likvidoval statnou rostlinu plaménku, ví, jak je tato tenká a vzdušná popínavka těžká. A co teprve vistárie se svými silnými větvemi! Dovede nadzvedávat střešní krytinu i strhnout okap, slabá pergola se pod její váhou zlomí. Tyhle záludnosti ovšem vistárie vyvažuje půvabem.
Rod vistárie je zastoupen několika druhy na Dálném Východě a také na východě USA. Daří se jim tudíž i v našem klimatu, preferují sluníčko a naopak nelíbí se jim vítr severák. Vistárie vyžadují spíše kyselé půdy bez vápence a dobře propustné. Dusík si opatřují prostřednictvím kořenových bakterií, ale občasným přihnojením ani tak nepohrdnou.
V současnosti se prodávají roubované odrůdy vynikající délkou kvetoucích hroznů. Na první květy si ale u vistárií musíme několik let počkat.
Vistárii můžeme nechat stejně jako další popínavky pnout po pergolách a loubích s důkladně pevnou konstrukcí nebo po trelážích na zdech. Tam ale musíme průběžně odstraňovat její šlahouny kolem okapů. Každoroční zmlazovací prořezávání jí ostatně prospívá vždy. Vistárie je důležitá medonosná rostlina, jednotlivé druhy kvetou od jara do půlky léta.
Nohy v chladu
Zahradníci říkají, že plamének chce mít nohy v chladu a hlavu na slunci. Proto není úplně nejšťastnější variantou jeho pěstování v nádobách, které se v letním slunci rozpálí.
Kam plaménky vysazovat? Ideální je jižní nebo jihovýchodní expozice a půda zakrytá mulčovací kůrou nebo kameny. Hodí se i nižší půdopokryvné rostliny, které zchladí mikroklima půdy kolem kořenů plaménku. Velkokvěté a plnokvěté křížence si může pořídit ten, kdo má zahradu v teplé oblasti s výživnou půdou. Do chladnějších poloh je vhodnější sázet spíše botanické druhy, které jsou odolnější.
Některé plaménky kvetou jen jednou do roka, a to na loňském dřevě, od jara do léta. Mnoho druhů ale rozkvétá později, koncem léta, na letorostech. A konečně velkokvěté plaménky vám při dobré péči vykvetou nejprve začátkem léta a pak ještě o pár měsíců později na letorostech. Některé botanické druhy rozkvétají žlutě, většinou však tyto popínavky upoutávají barvou od bílé přes růžovou, purpurovou a fialovou až k modré. Ani po odkvětu neztrácejí plaménky na půvabu, protože jejich chomáče pýřitých nažek září na slunci jako stříbro.
Plaménkům nabídneme pergolu nebo treláž. Někdy stačí na zeď přichytit kus drátěného pletiva. Ty nejbujnější dosáhnou do pětimetrové výšky a mohou „přeskočit“ na nejbližší dřeviny, proto bychom je měli krotit občasným řezem. Vhodný řez také rostlinu omladí a přiměje ji k bohatšímu kvetení.
