Proč si na zahradě nechat růst kopřivy

Kopřiva není rostlinou, která by zahradu zdobila. Ale nezatracujme ji úplně a ponechme ji alespoň na kousku pozemku.

Kopřivy jsou tradičně pokládány za něco, co hyzdí zahradu a co je důkazem lenosti zahrádkáře, který není ochoten tenhle plevel důsledně likvidovat. Jenže pozor, on ten zahrádkář vůbec nemusí být líný, on může využívat moudrosti našich předků a kopřivy chytře zužitkovávat ve prospěch nejen sebe a své rodiny, ale i své zahrady. Kopřiva toho totiž dokáže hodně. Proto když jí vyčleníte na zahradě několik míst, kde ji pravidelně sklízíte, uděláte jen dobře. Pojďme se na schopnosti kopřivy podívat blíže.

Kopřiva čistí a léčí

Všichni víme, že kdo chce zjara detoxikovat své tělo, nenajde nic lepšího než kopřivový čaj, případně bylinný čaj ze směsi s kopřivami. A navíc zcela zdarma, když vám kopřivy rostou na zahradě nebo v jejím nejbližším okolí. Díky čemu kopřiva detoxikuje, tedy čistí krev a celé tělo? K tomu ještě i odvodňuje a navíc vyživí vlasy, pleť i nehty?

Kopřiva má v sobě mnoho účinných látek, kterými jsou například chlorofyl, kyselina křemičitá, třísloviny, histamin, serotonin, karotenoidy, vitamín B1, B6, glukokininy, kyselina mravenčí, kyselina octová, vitamín C a v žahavých chlupech pryskyřičný sekret. Není toho tedy zrovna málo. Výčet to navíc není celý.

Navíc kopřiva dokáže snížit hladinu krevního cukru, působí močopudně, urychluje hojení, dokáže působit protizánětlivě a má spoustu antioxidantů. Mimo jiné dokáže redukovat i pocení a kosmetický průmysl ji využívá už dlouhá léta. Takže kdo si nechává na zahradě růst kopřivy a pravidelně sklízí jejich mladé výhony, dělá jedině dobře. Kopřiva se také dá snadno usušit a uschovat do zásoby na bylinkové čaje.

Kopřiva hnojí

Záhony hnojíme organickým hnojivem ve formě kompostu či hnoje jednou za tři až čtyři roky. Během pěstování plodin v první až třetí trati ale můžeme ještě i během sezóny přihnojovat tekutými hnojivy. Vynikající hnojivo je právě z kopřiv. Stačí je jen naložit do vody a nechat 2 – 4 týdny zkvasit – podle okolní teploty. Čím je tepleji, tím kratší dobu kvašení potřebuje.

Během kvašení je nutno občas promíchat. Poté, co přestane kvas pěnit a získá tmavou barvu, je připravený k použití. Pakl stačí jen přecedit nebo odebírat pouze tekutinu. Tou zalijeme zeleninu, okrasné rostliny nebo i ovocné keře. Ale pozor, musíme ji zředit. Poměr by měl být asi v poměru 1:10, pokud hnojíme jednou za měsíc. Pro pravidelnější hnojení lze rozředit až do poměru 1:50.

Tuhý zbytek, respektive kaši, můžeme zarýt ke stromům nebo keřům. Případně použijeme jako mulč. Hotový výluh se hodí i jako hnojivo na list. Ale pouze plodové zeleniny, u které listy pak nejíme. Výluh obsahuje množství dusíku a dalších výživných látek. Nejlépe se tedy hodí pro hnojení v růstové fázi.

Pokud jsme kopřivy sklízeli po celou sezonu, máme i na podzim mladé výhony, bez semen. Ty se dají zarýt ke stromům. Ale opravdu až později na podzim, řekněme v říjnu, či v listopadu, podle vývoje počasí. Během zimy poskytnou kořenům odpovídající výživu pro jejich růst a pro jarní start.

Kopřiva živí a léčí domácí zvířectvo

Většina domácích zvířat si ráda pochutná na kopřivách. Když jim je navíc naservírujeme nasekané a smíchané se šrotem, jsou pro králíky, slepice, husy, kačeny, ale třeba i ovce nebo vepře takovéto kopřivy přímo manou nebeskou. Dobytek si pochutná a my si zajistíme zase o kousek zdravější maso nebo vejce. Třeba žloutky jsou po kopřivách vždy nádherně vybarvené do oranžova.

Kopřiva živí i nás

Jaro si mnozí z nás už ani nedokáží představit bez kopřivových receptů. V nabídce je třeba jarní nádivka s kopřivami, masové rolky s kopřivami, kopřivový špenát, polévky, placky, bramboráky, omáčky, knedlíčky do polévky, barevné přílohy, do kterých přimícháme kopřivu, slané kopřivové záviny, zelené kopřivové těstoviny, prostě cokoliv, kde si lze zelený a zdravý doplněk představit.

Ale kopřiva je samozřejmě odolný a rychle se rozrůstající plevel

Nechat si na zahradě růst kopřivy, to je dobré rozhodnutí. Ale v návaznosti na ně je potřeba počítat i s tím, že kopřiva je plevel, který se umí rychle rozrůst. A rychle zničí menší rostliny, na jejichž území se dostane.

Proto i o porost kopřiv je nutné se pravidelně starat. Jednak je pravidelně sklízet, aby nevysemenily (a navíc jsou nejúčinnější v podobě mladých výhonů). A jednak je nutné je pravidelně obrývat a vyndávat podzemní výhony, kterými se kopřiva umí rychle šířit do svého okolí.

No, a pokud chceme mít na jaře krásné a čisté trsy s novými výhony, musíme ty staré včas odstranit. Nejlépe hned na podzim. Jde to však i na jaře – jen je pak potřeba počítat s invazí dozrálých semínek. Jak už to na světě chodí, nic není zadarmo. Ani kopřivový porost.