Jak si na zahradě vypěstovat jahodové jahody
Jahody mohou růst a plodit kdekoliv – počínaje obrovskými lány s odrůdami vyšlechtěnými proti otlakům a brzkému zahnívání, přes záhony na zahrádkách se slaďoučkými a šťavnatými plody, až po květníky na balkonech i terasách obrostlé rostlinami s drobnými, ale o to chuťově výraznějšími plody.
V Česku je spousta těch, kdo jahody doma pěstují. Opravdu to není nic složitého. A pokud jste na vážkách, zda se do toho pustit nebo ne, určitě jejich pěstování vyzkoušejte. Jahody se vám odmění sladkou a hlavně voňavou úrodou.
Jaké vybrat?
Tady samozřejmě záleží na mnoha faktorech. Jednak na tom, kde je budeme pěstovat – tedy zda záhon, s jakou zeminou. Nebo květník – v tomto případě musíme dopředu vědět, jaké bude velikosti. Také po jahodách budeme chtít, aby měly určité vlastnosti.
Obecně můžeme vybírat ze tří základních variant:
- jahody jednou plodící;
- jahody dvakrát plodící (často nazývány stáleplodící) a
- jahody měsíční (tyhle opravdu plodí stále).
Od každého typu je na trhu spousta odrůd. A každá z nich má svou charakteristickou chuť vůni, ale i konzistenci. A pokud si to podle popisu nedokážeme představit, koupíme si po dvou kouscích od několika odrůd, vypěstujeme a pak se můžeme rozhodnout, které si ponecháme i na další pěstování. Jahodám pravidelně rostou odnože s novými rostlinkami, takže namnožit si vyzkoušené a nadále žádané keříčky není nejmenší problém.
Jak začít?
Jahodám nejdříve musíme připravit jejich budoucí domov. Pokud je budeme pěstovat v záhonech, můžeme nejdříve záhony překrýt černou textilií, případně slámou. Pokud máme dost místa i síly, můžeme jahodám přichystat vyvýšené hrůbky.
V černé textilii dopředu uděláme otvory, do kterých budeme jahody sázet. Měsíčním jahodám stačí spon 15 – 20 cm ze všech stran, dvakrát plodící jahody potřebují cca 30 x 40 cm. A ty jednou plodící vysazujeme do vzdálenosti 50 cm od sebe, se vzdálenostmi cca 70 cm mezi řádky (případně dáme dva a dva řádky blíže k sobě, ale mezi dvojicemi pak ponecháme mezeru větší – bude se nám lépe procházet záhonem i sklízet).
Jestliže budeme pěstovat jahody v květnících, koupíme takové, kde budou moci průběžně čerpat vláhu. Potřebují totiž dost vody i živin. Takže samozavlažovací truhlík je dobrou volbou. Dokonce můžete zkusit i hydroponické pěstování.
Jak na samotnou výsadbu?
Pokud sadíme v záhonu, zakládáme nové jahodiště tam, kde nebylo alespoň čtyři roky a zároveň tam, kde předplodinou nebyly brambory ani rajčata. Přednost naopak dáváme místům, kde jsme pěstovali například luštěniny. Do květníků umisťujeme vždy čerstvý zahradnický substrát. Může být namíchaný se zeminou ze záhonu.
Vysazovat můžeme koncem léta nebo na jaře, dokonce až do května. Často dostaneme koupit sazenice, které již nakvétají. To však by rostlinu vysilovalo a nemohla by se soustředit na zakořenění. Proto všechny květy po výsadbě vyštípeme.
Vysazujeme do jamek, na jejichž dno jsme umístili slepičince či jiné organické hnojivo (mohou být i granulované) nebo kompost, na to nasypeme trošku zeminy a pak posadíme jahodník. Přihrneme a přimáčkneme tak, aby nám srdéčko (střed) rostliny zůstalo nad zeminou.
Po výsadbě důkladně zalejeme a pokračujeme s vydatnou zálivkou alespoň tři týdny. Pak můžeme množství zálivky snížit – v závislosti na klimatických podmínkách, ročním období, typu půdy a stavu rostlin.
Jak o jahody pečovat, aby dobře plodily?
Pokud jsme jahody zasadili na organické hnojivo, tak z nich z počátku pouze obíráme květy a dostatečně zaléváme. Z jahod vysazených koncem léta obíráme květy až do zámrazu, z jahod sazených na jaře obereme květy pouze jednou, pak už je můžeme nechat plodit.
Udržování bezplevelného záhonu je samozřejmostí. Také se musíme rozhodnout, zda chceme ponechávat odnože hned v prvním roce a rozmnožit si díky nim naše jahodiště. Pokud ano, uděláme odnožím prostor, kde mohou zakořenit. Třeba v malých květnících, do kterých je přichytíme drátěným očkem a pravidelně zaléváme.
Ve vlhkých časech si mákneme více
U jahod je nutno sbírat úrodu pravidelně, nejlépe jednou za 2 – 3 dny, podle počasí. Pokud je příliš deštivo a vlhko, musíme také preventivně odstraňovat jednak nejstarší listy, abychom zajistili plodům dost proudícího vzduchu, jednak nahnilé a plesnivějící plody, které by brzy nakazily zbytek úrody. To platí i u jahod pěstovaných v květnících.
Jahody jsou plody snadno podléhajícími zkáze; plísním i hnilobě se dá bránit jen těžko (pouze postřikem, a to ještě ne stoprocentně), takže prevence v podobě pravidelného větrání a probírky plodů je nutná. O to sladší bude pozdější úroda.
První sestřih
Jahody po první úrodě vždy ostřiháme. Můžeme je vzít šmahem, tedy ostřihat komplet všechno. Anebo probírkou, kdy odstraníme odplozené výhony a staré, popřípadě flekaté listy. Po celkovém sestřihu budou jahody většinou plodit ještě jednou (dokonce i ty jednou plodící si to občas troufnou i podruhé). Měsíční jahody pouze částečně probereme od nejstarších listů a odplozených květních výhonů.
Jak jahody připravit na zimu?
Zejména kvalitním podzimním zahnojením (aby se rostlina dokázala bránit mrazu) a dobrou přikrývkou proti vymrzání srdéček. Stříhat jahody před zimou není nutné – pokud je pěstujeme v záhonech. Na jaře je pak sestřihneme kompletně.
Čím jahody překrýt? Třeba netkanou bílou textilií, jehličnatým chvojím nebo čímkoliv, co se nám na jahodách dokáže udržet i ve velkém větru.
Pokud jahody pěstujeme v truhlících a budeme je zimovat někde pod střechou, kompletně je sestřihneme hned na podzim a přemístíme na jejich zimoviště. Stejně to uděláme i v případě, kdy budou zimovat na balkoně. Tady ale bereme v úvahu, že musíme květníky izolovat od největšího mrazu, aby jahodám nevymrzly kořeny (v záhonech jsou kořeny přirozeně chráněny velkým množstvím zeminy, což v květnících není možné).
Probuzení ze zimního spánku
Na jaře odstraníme přikrývku, jahody ostřiháme, přihnojíme dusíkatým organickým nebo organo – minerálním hnojivem, nejlépe s přídavkem rohoviny či guána. Okopeme, vyplejeme a máme hotovo.
Jak jahody chránit proti nejčastějším chorobám a škůdcům?
Čím jsou jahody starší, tím jsou náchylnější chorobám. Proto je nepěstujeme déle než čtyři roky.
Jahody jsou často napadány květopasem. Ochranu proti němu můžeme zvolit ekologickým postřikem. Mnohem šetrnější je však bílá textilie položená přes jednou plodící rostliny před jejich rozkvětem – květopas totiž klade vajíčka do poupat.
Velké škody napáchá také roztočík, proti kterému můžeme použít jak chemickou, tak mechanickou ochranu. Velmi účinné jsou olejové postřiky na spodní stranu listu (5 l teplé vody, 50 ml řepkového oleje a 3 prášky do pečiva). Postřik musíme opakovat, nepůsobí totiž na vajíčka. Ale je čistě bio.
Boj proti slimákům je u jahodníku samozřejmostí. Fantazii se meze nekladou.
Plíseň nám může s jahodami také dost zatočit. Pokud je počasí proti nám, většinou s tím nic moc nenaděláme. Lze použít fungicidy, výsledek bývá však dost nejistý a vzhledem k ochranné lhůtě se nemusíme úplně trefit do termínu sklizně.
Prevence je možná také podkládáním plodů, nejlépe slámou, aby odspodu neuhnívaly a nezačaly plesnivět. Pokud pěstujeme na černé textilii, udržujeme ji čistou. Jahody pěstované v květnících většinou visí ve vzduchu, proto tolik neplesniví.
Totální zkázou jsou mravenci. Proto jahodiště a jeho nejbližší okolí udržujeme prosté mravenců. Máme k dispozici biologické přípravky, které nám s tím pomohou a zároveň neublíží rostlinám ani plodům.
