Houby a plísně jsou nejrozšířenější a nejpestřejší choroby rostlin, zejména díky tomu, že jejich spory dokáží přežívat velmi dlouho, a to i na nefunkční části rostliny nebo v půdě.
V předchozích dvou dílech jsme si představili například plíseň bramborovou, rajčatovou nebo moniliózu, v závěrečném dílu se podíváme na poslední čtyři z nejčastějších houbových ničitelů našich zahrad a úrody. I tentokráte si představíme možnou prevenci a boj s onemocněním.
Odumírání výhonků, letorostů, vrcholků
Odumírání výhonků, letorostů, vrcholků je další z řady houbových chorob. Nemoc může způsobit úhyn celé rostliny nebo snížení přírůstků, typickým znakem jsou také deformace u starších stromů. Pokud se nemoc rozšíří v záhonech, pozorujeme zrezivělá kola, která jsou ohnisky nákazy.
Prevence
Prevencí je zejména u mladších stromků preventivní postřik, ale také důsledná ochrana před zavlečením infekce, například nikdy nevysazujeme stromky, které mají zaschlý byť jediný výhonek – pokud nebyl zlomený.
Šíření
Spory se přenášejí vodou (vodnímu kapkami), větrem. Na zahradu si infekce můžeme dovléci dokonce nákupem infikovaného vánočního stromku ze školky.
Ochrana
Pouze preventivní formou opatrnosti a také postřiku. Při výskytu infekce pak jen včasnou likvidací napadených kusů, ale úspěch nebývá pravidlem.
Rez a rzivost – choroby s mezihostliteli
Rzi a rzivosti rostlin patří mezi nepříjemné houbové choroby. Napadají jak byliny, tak dřeviny, a to samozřejmě i ty okrasné. Rezavý můžeme mít trávník, sedmikrásky, smrky, topoly, hledíky, hrušně apod. Na první pohled jde spíše o vadu na kráse, ale zejména u mladších rostlin může mít rzivost významnější dopady, protože opadem listů a jehličí své hostitele oslabuje.
Prevence
U stromů většinou jen dostatečný spon, ale ani ten není stoprocentní preventivní ochranou. Některé rzi mívají potřebu mít druhého hostitele, aby se mohly vyvíjet, jenže jejich rozlišení je téměř nemožné. Typické dvojice jsou například topol a smrk, hrušeň a jalovec apod. Lze pořídit rezistentnější odrůdy, ale například u trav, které často také trpí rzí, to nelze. Dalším opatřením je shrabání listí a jeho splácení, posekání trávníku na doporučovanou délku na zimu.
Šíření
Větrem
Ochrana
Lze postříkat fungicidy určenými na ochranu proti strupovitosti, jsou relativně účinné i u rzí. Na menších zahradách je možné mechanicky likvidovat zdroje výtrusů na jalovci, ty vypadají jako rosolovité výrůstky. Práší totiž až po zaschnutí.
Choroby na ústupu: strupovitost
V minulosti nás často trápila strupovitost jabloní, hrušní nebo peckovin, ale novější odrůdy už jsou jí často odolné. Choroba se projevuje jak na listech, tak zejména na plodech stromů. Na listech se projevuje hnědozelenými povlaky, které později až černají, poškozené listy pak opadávají. Podobně je tomu na plodech, ty předčasně opadávají, případně jsou popraskané, deformované, později napadené druhotnými hnilobami. Choroba se může projevit až při skladování, úrodu dokáže strupovitost snížit i o polovinu.
Prevence
Jedinou prevencí je likvidace na podzim opadaného listí – v tomto případě ale lze kompostovat. V posledních letech můžeme vysazovat rezistentní odrůdy.
Šíření
Choroba se nejlépe vyvíjí a šíří za teplého a vlhkého počasí, vzduchem.
Ochrana
Chemická ochrana spočívá v postřiku fungicidem, alternativně lze využít i močovinu, nejlépe kravskou. Pro šetřílky je tu však dobrá zpráva: využitelná je i moč lidská. Močovina blokuje vývoj choroby, naopak podporuje růst listové hmoty.
Skvrnitost listů (septorióza)
Skvrnitost listů je poslední houbovou chorobou, kterou si v tomto miniseriálu představíme. Jistě se s ní také poměrně často potkáváte, a tak jak na bylinách, tak na dřevinách. Typická je pro jahody, rajčata, řepu, celer, ořechy, peckoviny, potkáme ji zkrátka na spoustě druzích rostlin.
Projevuje se malými až středně velkými skvrnami hnědé, čené až nafialovělé barvy, které později od prostředku šednou, a pletivo listů hyne, středy skvrn pak vypadávají, listy jsou děravé. U některých druhů rostlin se choroba projevuje jen hnědými skvrnami a postupným odumíráním listů.
Dále mohou být napadány i stonky, řapíky listů a květní stopky. Infekce začíná u starších listů. Pokud je rostlina napadena v příliš mladém věku, může uhynout celá. Mnohdy choroba vypadá jako plíseň bramborová.
Prevence
U zeleniny je nutné střídání záhonů, důkladné odklízení posklizňových zbytků, které nikdy nezaoráváme, ale rovnou kompostujeme, u jahod včasné jarní ostříhání listů po zimě apod. U dřevin je možná pouze preventivní chemická ochrana, se kterou se začíná na konci června.
Šíření
Spory se nesou vzduchem, přežívají ve zbytcích z napadených rostlin.
Ochrana
Chemická ochrana fungicidy je možná i při projevu nákazy, zde fungicidy relativně dobře zabírají. U napadené zeleniny ve starším stádiu vývoje se ale většinou neaplikuje, zelenina se sklidí a všechny zbytky důsledně zlikvidují.
