Sléz není jen otravný plevel. Pokud si pořídíte šlechtěnou asijskou variantu, dočkáte se lahodné listové zeleniny a dokonce lahodných poupat, která se tradičně pojídají právě v Asii. Pojďme se podívat, co je sléz čínský (sléz přeslenitý, sléz kučeravý), jak se pěstuje a jak ho budete sklízet, pokud se pro jeho pěstování rozhodnete. Zahradu můžete zkrášlit okrasnými kultivary vytrvalého slézu.
Seznamte se s velkolistým slézem
Velkolistý sléz, který nejčastěji nazýváme čínským nebo přeslenitým, byl ve starověké Číně jednou z nejvýznamnějších listových zelenin. Jde o obrovskou a velmi plodnou rostlinu schopnou samovýsevu. Má jedlé listy a pupeny květů.
Semena můžete koupit i od varianty s kadeřavými listy, která nese název sléz kučeravý. Jde o kulturní odrůdu slézu přeslenitého. Sléz lze pěstovat jako okrasný květem a listem – a díky jeho ohromné velikosti (dorůstá až do 3 metrů) si běžná rodina vystačí s cirka 3 – 5 sazenicemi. Vhodný je i pro krmení domácího zvířectva.
Slézy pocházejí ze Středomoří a Asie, do skupiny slézů se řadí cirka 30 druhů – a to jak bylin, tak dokonce i keřů. Listy jsou střídavé a dlanité, mnoho slézů kvete nápadnými až nádhernými květy. Od starověku slouží jako léčivé rostliny. Na našem území najdeme 5 divoce žijících druhů slézu.
Proč pěstovat sléz jako listovou zeleninu?
Sléz má své nesporné výhody pro lidské tělo. Jde o zelené listy, které navíc obsahují dost slizové složky. Ta je důležitá pro podporu zdravé funkce sliznic. To znamená pro soustavu dýchací, ale i trávící. Ve formě čaje se od pradávna využívá proti průduškovým katarům, ale i na záněty trávící soustavy. Může pomoci s hojením ran nebo s projevy kožní alergie. Blahodárně působí i na sliznice v očích – při zánětech spojivek, vysušení slz nebo pro zklidnění oka.
Jak a kdy vysít sléz
Sléz označovaný jako přeslenitý (nebo kadeřavý) je vhodné vysít brzy na jaře v interiéru a vzrostlé sazeničky dávat na venkovní záhon po odeznění posledních mrazíků. Ale nutné to není, dá se sít i přímo do venkovního záhonu – v tomto případě k setí přistoupíme koncem dubna – v podstatě stejně jako u okurek nebo jiných tykví.
Sléz se dá sít i koncem léta, protože sklizeň přichází poměrně rychle od výsevu. První listy se dají brát ještě z přízemní růžice. Někteří pěstitelé doporučují nejprve vypěstovat sazeničky – a ty teprve sadit na venkovní záhon.
Vzhledem k tomu, že je rostlina samovýsevná, postaráte se o její setí jen jednou. Tedy za předpokladu, že je na vyhovujícím místě. Je nutné myslet také na fakt, že sléz bude potřebovat dost místa, protože jde o objemnou rostlinu s velkým množstvím zelené hmoty.
Kde se slézu bude dařit a jak se o něj starat
Sléz potřebuje výživnou a pokud možno vápenatou půdu na plném slunci. Potřebuje spon cirka 100 x 100 cm – pokud jej chcete nechat dorůst do plné výšky a postupně sklízet velké listy. Ale bude mu stačit 30 x 30 cm, pokud jej budete sázet v létě pro podzimní sklizeň nebo pokud neplánujete nechat rostlinu dorůst plné velikosti – ale sklízet mladé listy z růžice.
Kdy se sléz sklízí a jak? Které části rostliny se konzumují
Ze slézu je množné konzumovat především listy. Ale jedlá a výtečná jsou i mladá poupata květů. Listy se dají konzumovat ihned po odtržení z rostliny. Jsou svěží, jemné a šťavnaté. Vynikající jsou proto i do salátů, ale samozřejmě též pro tepelné zpracování. Jednou seříznuté listy z růžice nebo výhonky znovu obrážejí. A rostlina plného vzrůstu může potřebovat oporu.
Jak se dá sléz skladovat?
Vzhledem k tomu, že jde o čerstvé mladé listy, nejsou možnosti skladování nijak velké. V syrovém stavu vydrží v lednici jen několik málo dní. Ale lze je spařit a zamrazit – a tím si zajistit dostatek listů i během zimy. V podstatě stejně jako u mangoldu nebo špenátu.
