Šáchor jedlý známe z obchodů se zdravou výživou spíše jako tygří ořechy, chufu nebo zemní mandle. Díky oteplování klimatu už se dá vypěstovat i v našich podmínkách. A to je poměrně snadné, protože jde o rostlinku s podzemními hlízami. Ano, podzemní hlízy jsou těmi ořechy, mandlemi, resp. chufou, která nám tolik chutná. Jak si je vypěstovat na zahradě nebo i na balkoně, terase?
Co jsou zemní mandle, resp. tygří ořechy neboli chufa?
Šáchor jedlý je rostlinou, která vytváří podzemní hlízy. Ty jsou cirka 1 – 2 cm velké, mají příjemně ořechovou chuť a konzumují se pražené, syrové, mleté nebo i jako ořechové mléko. Stejně jako hlízy u jiných rostlin, jsou zemní mandle plné výživných látek, které si šáchor během sezony ukládá pod zem pro svou příští generaci. Chufu velmi dobře znají rybáři – slouží jako neodolatelná návnada na ryby.
Jak jste už pochopili, o ořechy nejde, jen se jim tak říká (stejně jako například arašídům). Svým tvarem připomínají tyto hlízky malé zvrásněné ořechy, ořechová je i chuť, až překvapivě lahodná a sladká (opět ve srovnání s arašídy). Pokud se konzumují syrové, stačí je jen předem trochu namočit. Je z nich ale výborná i mouka na dezerty nebo mléko (označované jako Horchata). Upražené a rozemleté mohou být chuťově příjemnou náhražkou za kávu. Lze z nich získávat jedlý olej, v arabských zemích se potkáte s nápojem „šerbet“, který je právě z tygřích ořechů.
Proč pěstovat šáchor jedlý?
Pěstování šáchoru je snadné, a stačí k tomu dokonce i jen květináč (alespoň o průměru 16 cm). Takže i pokud zrovna nevlastníte zahradu s užitkovými záhony, šáchor si můžete vypěstovat na balkoně. Pokud budete pěstovat v záhonu, tak vězte, že z metru čtverečního můžete sklidit až 300 g hlízek.
Tygří ořechy jen velmi málo alergizují, a tak je často smí konzumovat i lidé s alergií na běžné ořechy. Nevadí ani při přísnějších dietách (zdravotních, ale i redukčních). Mají nízký glykemický index a zasytí na poměrně dlouho. Pochlubit se mohou i velkým množstvím vlákniny. Chufa je zdrojem mnoha důležitých minerálů (fosforu, draslíku, vápníku, železa, hořčíku), také rutinu a vitamínů skup. B, C a E.
Jak se pustit do pěstování šáchoru?
Šáchor se dá předpěstovat doma v květníku. Vysazuje se v dubnu. Do květníku můžeme dát 5 – 6 hlízek, ony napučí a pak je přemístíme na záhony (nebo do cílových květníků), kde je budeme pěstovat po jednom. Pokud si pořizujete balené hlízky, před výsadbou je na jeden den namočte.
Koncem května, resp. „po zmrzlých“ smí narašené hlízy na venkovní záhon, a to na slunné stanoviště s propustnější a výživnější půdou. Pokud neprší, vyžaduje šáchor častou zálivku. Spon bychom měli dodržet alespoň 35 x 40 cm, aby hlízky mohly dostatečně narůst. Šáchor velmi dobře snáší hnojení organickými hnojivy a odmění se vám za dostatek živin. Sem tam potřebuje přihrnout zeminu, aby mohl lépe rozvinout a vybudovat svou zásobárnu v podobě hlízek, po kterých my prahneme.
Kdy a jak sklízet zemní mandle?
Způsob pěstování je podobný jako u brambor. Na jaře zasadit, na podzim sklidit. I šáchoru začne k podzimu odumírat nať, živiny z ní se stahují právě do hlíz – podobně jako u brambor. Sklizeň se doporučuje ale až na říjen, resp. na dny po prvních mrazech, kdy je nať už opravdu zaschlá. V lokalitách, kde se zemní mandle pěstují intenzivněji, se před sklizní nať spálí a pak teprve se začnou tygří ořechy vyhrabávat ze zeminy.
Jak na uskladnění zemních mandlí?
Hlízy se dají konzumovat ihned po omytí, ale lze je skladovat i delší dobu, nejlépe sušením, dají se i zamrazit. Pokud chcete šáchor pěstovat i další rok, můžete nechat nějaké hlízky v zemi (odolají do -12 stupňů, takže raději například v zemině ve skleníku), anebo ve sklepě, podobně jako brambory. Potřebují chladný, ale bezmrazý prostor pro bezpečné přežití do další sezony.
