Kompost, to není jen obyčejný odpad ze zahrady. Je to i zdroj živin pro nový život, pro trvalky i nové rostliny, které na zahradu pravidelně vyséváme a sázíme. Aby měl správnou kvalitu, musíme jej správně založit a také vědět, zda jej přehazovat nebo ne, zda prolévat vodou, či nikoliv, zda dosypávat urychlovače, či to nebude potřeba. Toto je první díl z malého seriálu o kompostu, který jsme pro vás připravili.
Kde založit kompost – na prodyšném nebo neprodyšném místě?
Pokud si budete číst o zakládání kompostu, setkáte se se dvěma základními přístupy ohledně prodyšnosti místa, kde kompost bude. Oba jsou správně, ale liší se pak v zacházení s kompostem a také v době jeho tlení. Velkou roli hraje i jeho složení, zda obsahuje živočišné složky (trus užitkových zvířat), či nikoliv.
Prodyšné místo
V podstatě se dá říci, že čím prodyšnější podklad i stěny kompostu, tím dříve může být zetlený. Ušetříte si jeho přehazování (přehozením se hmota provzdušní) i místo na zahradě. Stačit vám totiž mohou i jen dvě komory – na odpad letošní a na kompost z roku předchozího. Podmínkou rychlejšího zrání je i dostatek vody, která se z větraného materiálu mnohem rychleji odpařuje, tlení se někdy i zastaví, a tak se voda musí pravidelně dolévat
Jak dosáhnout prodyšnosti? Nejlépe díky dřevu, kdy na dno dáte větší větve a třeba větší kousky kůry, jimiž bude vzduch dobře cirkulovat. Stěny kompostu mohou být z proutí nebo z dřevěných desek. Prodyšné komposty se hodí nejlépe na menší zahrady a tam, kde se nechová dobytek, kde kompost je pouze rostlinný.
V takových kompostech nezapomínáme na bakterie, které je dobré doplňovat, aby tlení probíhalo správně. Ty jsou obsaženy jak v samotné půdě, kterou s plevelem na kompost vyvezeme, i na rostlinách, ale dají se pořídit i v zahrádkářských potřebách (a hodí se hlavně tam, kde se skladuje více posekané trávy než plevele ze záhonů).
Neprodyšné místo
Tradiční komposty nebo hnojiště bývají zakládány neprodyšné, tedy na izolovaném místě, které má vytvořené stěny z cihel, betonu. Dno je buď pečlivě udusané (jílovité půdy), nebo vyložené izolačním materiálem. I zde se kompost dobře rozloží, jen to trvá o něco déle. Pokud jej jednou za rok přehodíte, tlení můžete až o jeden rok uspíšit. V letech, kdy více prší, není nutno vodu do kompostu doplňovat.
Neprodyšný kompost, do kterého doplňujeme trus slepic, králíků či jiných domácích užitkových zvířat, je schopen tlení i bez vnějšího zásahu, bakterie není nutno doplňovat ani tehdy, když je v kompostu převládajícím prvkem tráva. V trusu zvířat je rozkladných bakterií přehršel. Většinou nebývá nutné ani každoroční přehazování. Do něj se pouštějte jen tehdy, když máte neprodyšný kompost složen pouze z rostlinné hmoty.
Jak dlouho nechat kompost zrát?
Čím starší kompost, tím bude kvalitnější a pro vaše rostliny přínosnější. Rostlinný kompost se s věkem stává více a více sypkým, připomíná zeminu. Kompost s živočišnými složkami (zejména pokud jej máte na odizolovaném místě, tedy s větším množstvím vlhka) se rozsýpat nemusí, ale měl by mít jednolitou strukturu, nikde by z něj neměla trčet sláma nebo stébla posekané trávy.
Kdo má tu luxusní možnost nechat zrát kompost alespoň tři roky a déle, jistě by ji měl využít. Dobře větraný kompost pravidelně prolévaný vodou a prosypávaný bakteriemi (pokud nemá živočišné složky), je schopen posloužit již po dvou letech.
Ale můžete v případě nedostatku využít i jen spodnější vrstvu, která bude více zetlená, tu svrchní odházet na kompost mladší. Nezapomínejme však na ještě jednu důležitou roli kompostu, a tou je záhřevnost. Takže kde chcete mít záhony s teplejším podkladem, můžete je podložit nevyzrálým kompostem, který bude pracovat i v zemi a uvolňovat teplo pro rostliny, které pěstujete brzy zjara či na podzim pod textilií nebo ve fóliovníku.
