OBYTNÁ ZIMNÍ ZAHRADA: od A do Z
Zima nezima, v zimní zahradě voní citroníky a kvetou orchideje. V lehce prohřátém vzduchu se mísí vůně zeminy a mechu, z rohu zahrady se blýskají citróny. Zelená clona po obvodu navozuje dojem klidu a pohody. A k tomu pohodlné posezení. To je obytná zimní zahrada.
Od podzimu až do jara nám chybí vůně květů a pobyt v zeleni. Možností jak naše nehostinné středoevropské klima obejít, je vybudovat si zimní zahradu. Tento „přepych“ si v podstatě mohou dovolit všichni, kteří mají u svého domku kousek místa. Rozhodnete-li se pro vybudování zimní zahrady, nešetřete místem, neboť každý m2 navíc obytnou hodnotu zimní zahrady velmi zvyšuje. Obytná zimní zahrada vyžaduje především stabilní klimatické podmínky. Pokud budeme pěstovat rostliny, které nemají v zimě období vegetačního klidu, musíme jim navíc zajistit vhodné umělé osvětlení.
Obytná zimní zahrada a její funkce
Primární funkcí zimní zahrady je poskytnout prostor pro celoroční pěstování rostlin, případně pro přezimování choulostivých druhů. Vzhledem k nezanedbatelným pořizovacím nákladům se vyplatí koncipovat zimní zahradu jako přinejmenším sezonně (na jaře a na podzim) obytnou. V zimní zahradě si asi člověk těžko pustí televizi a ani děti si tu moc nepohrají. Má-li však tento prostor zajímavý výhled, majitelé tu rádi tráví chvíle posezením s přáteli nebo u knížky a sklenky vína. V mnoha rodinách je subtropická zimní zahrada přes léto nejvyužívanější místností v domě.
Druhy zimních zahrad
Zimní zahrady se podle převládajícího teplotního rozmezí rozdělují do tří skupin a pro každou z nich jsou vhodné jiné rostlinné druhy. Ve vytápěných zimních zahradách s teplotou od 18 do 25 °C se velmi dobře daří rostlinám pocházejícím z tropů. V dalším typu zimních zahrad – tzv. temperovaných, se teplota v zimě pohybuje v rozmezí od 5 do 15 °C. Daří se zde rostlinám, které snesou střídání teplot, protože v létě může v takovýchto zahradách rtuť teploměru ukazovat teplotu až okolo 40 °C. V temperované zahradě lze pěstovat rostliny původem z Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky nebo Afriky. V nevytápěné zimní zahradě se daří rostlinám pocházejícím z oblasti Středomoří. V období extrémních mrazů, kdy teplota v zahradě klesá pod nulu, je však třeba těmto rostlinám trochu přitopit.
Nejpůsobivější zimní zahradou, obyvatelnou pro rostliny i lidi, je zahrada tropická. Lze tu pobývat během horkého letního dne, stejně jako za chladných zimních večerů, protože tu panuje příjemné a stabilní klima. To proto, aby tu prosperovaly rostliny pocházející z tropických pralesů, které vyžadují vysokou teplotu vzduchu, vlhkost a zastínění. Tato zahrada je ovšem náročná na vytápění, a to hlavně v zimních měsících.
Nálada zahrady a její orientace
V tropické zimní zahradě, kterou využíváme celoročně, potřebujeme jistý komfort. To znamená stabilní klima, kdy v zimě není chladno a v létě naopak horko, kde skla dobře tepelně izolují, a voda se nerosí kolem oken. Nepostradatelné je oddělení zimní zahrady od obytného prostoru domu, většinou prosklenými dveřmi nebo velkými skleněnými plochami. V opačném případě mohou klimatické podmínky v zimní zahradě zasahovat i do interiéru domu: kondenzační vlhkost, teplo, zima, průvan – to všechno jsou faktory, které mohou mít nepříjemný vliv na obytný komfort.
Náladu zahrady významně ovlivňuje její orientace: liší se podle toho, zda do zahrady svítí ranní, polední či odpolední slunce. Při výběru polohy zimní zahrady je proto třeba brát v úvahu dráhu slunce, plochý dopad paprsků a krátký sluneční svit v zimě. Východní poloha bude chráněna před silnými poledními paprsky, pozdě odpoledne zde však už může být chladno. Umístění na jižní straně zajišťuje nejdelší dobu slunečního svitu po celý rok, nutností je však možnost větrání a stínicí technika alespoň pro střešní skla. Zastínění a větrání je nezbytné u zimní zahrady situované na západ, která bude přes léto nejteplejší místností v domě, protože odpoledne ji bude slunce vyhřívat přímo a večer zahřátý vzduch ještě více oteplovat. Nejméně častá je poloha na severní straně domu. Málo slunce, ale dobré, nestínící světlo.
Výstavba zimní zahrady
Zasklení prostoru
Upřednostněte sklo s co nejlepšími tepelně izolačními vlastnostmi a s co nejnižším součinitelem prostupu tepla. Čím je tento koeficient menší, tím je dvojsklo kvalitnější a propouští méně tepla směrem ven ze zimní zahrady. Použití kvalitních výplní se kladně promítne do nákladů na vytápění.
Sklo je vloženo do zasklívacích lišt a těsnění podle typu zvolené konstrukce. Vybrat si lze i různé druhy antireflexních úprav vnějšího zasklení s eliminací prostupu světla nebo tepla do interiéru zimní zahrady. Střecha zimní zahrady se zasklívá bezpečnostním izolačním dvojsklem Connex, na vnější straně se doporučuje sklo kalené.
Zastínění
Sluneční paprsky v zimní zahradě přitlumíme či plně omezíme vhodným zastíněním. Možnosti máme dvě: venkovní nebo interiérové. Zejména je-li zahrada orientovaná na jih, je exteriérové zastínění střechy a prostoru nevyhnutelné. Omezit sluneční energii lze i skly s tzv. protisluneční funkcí, které pustí do interiéru méně slunečních paprsků.
Vlhkost vzduchu
Je nutné vzít v úvahu i relativní vlhkost vzduchu, která závistí na druhu a množství pěstovaných rostlin. Čím větší množství rostlin se pěstuje, tím více vlhkosti se odpaří. Pokud tedy hustě vytápěná zahrada přiléhá k obytným prostorům, je třeba ji oddělit dostatečně těsnými dveřmi.
Větrání
Všeho moc škodí, i vlhkosti a tepla. Proto by zimní zahrada měla být větratelná. Pro odvětrávání je vhodné opatřit zahradu výklopnými okny. K odvodu teplého vzduchu slouží co nejvýše umístěná střešní okna, otvíravé výplně nebo větrací mřížky. Chladný vzduch se do místnosti dostane nízkými okny zabudovanými po obvodu zimní zahrady, k větrání tedy poslouží i dveře. Platí pravidlo, že zhruba 20 % plochy obvodu je určeno pro větrání. V případě, že máme obytnou zimní zahradu orientovanou na jih, je v ní bazén či mnoho pěstebních rostlin, musíme do odvětrávání zapojit ventilátor.
Vytápění zimní zahrady
Kromě větrání musíme zajistit v obytném prostoru vytápění na zimu. Vhodné je kombinovat více topných systémů – praktické jsou podlahové konvektory, díky nimž proudí teplý vzduch kolem skleněných ploch. Na nich pak nekondenzují vodní páry, nerosí se zevnitř, nehrozí vznik plísní. Nejčastěji se v zimních zahradách používá kanálové teplovzdušné topení (konvektor), sestávající z topného tělesa s mnoha konvekčními topnými plechy.
Všechny technologické procesy se pochopitelně dají automatizovat. Na vnitřní termostat se navolí požadovaná vnitřní teplota, která řídí stabilní mikroklima v prostoru (otevírá okna, spouští topení, upravuje vlhkost). Celý systém lze napojit na centrální řídicí jednotku domu. Systém čidel umí zajistit i uzavření otevíraných výplní v případě silného deště či větru.
Výsadba
Členění do výšky i šířky
V každé větší výsadbové nádobě – koryto, sud, vyvýšený záhon – by měla dominovat jedna vyšší rostlina, která vytvoří vertikální dominantu a přirozené růstové podmínky pro nižší – horizontální podrostové patro, vytvořené z drobnějších pestrobarevných druhů. Menší rostliny lze vysazovat v ozdobných keramických květináčích. Řešením je i vyvýšený záhon vyzděný z přírodních kamenů. Ten pak může být osázen přímo, nebo lze květináče postavit na štěrkovou náplň. K vytvoření iluze prostoru pomohou závěsné police a visuté nádoby, odkud se po stěnách může vinout mučenka. U stěn se bude dařit i jasmínu, z polic či závěsných košíčků mohou viset břečťanolisté muškáty. Barevně zahradu může doplnit pnoucí liána bugenvilea. Rostliny mohou růst i přirozeným způsobem přímo v zemině, ložené v betonovém podkladu skleníku. To je ovšem nejnáročnější řešení.
Tropická obytná zimní zahrada
Mezi typické zástupce tropů patří ananasovníky, banánovníky, dracény, dračinky drobnolisté i velkolisté fikusy a popínavé filodendrony. Zeleň zpestří různobarevně olistěné krotony, kterým dopřáváme dostatek slunce a světla, aby neztratily typické zbarvení listů. Dobře se tu uplatní i parožnatky, toulitky, pepřince, strelície, šáchory a různé druhy palem, kapradin, orchideí, bromélií a masožravých rostlin. Výborně se tu daří i vlhkomilné pokojové zeleni jako jsou maranta, alokázie, kalatea či šáchor. Iluzi pralesa dokreslí epifytní kapradina parožnatka.
Subtropická obytná zimní zahrada
Během zimy na subtropické zahradě v pohodě přezimují rostliny ze severního Středomoří, které v létě krášlí balkon a terasu. Například azalky, blahočety, citrusy, gardénie, gerbery, jasmíny a některé druhy bambusů. Dobře tu bude dařit i drobným i větším palmám, oleandrům, klíviím, rozmarýnce, vzrostlým smokvoním a durmanu.
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller
