Jak si na zahradě vypěstovat rané brambory
Již dlouho neplatí předpoklad, že brambory se pěstují jen na velkých zahradách, kde je na ně dostatek prostoru. Milovníci nových brambor si pro ně najdou místo kdekoliv, i když je to třeba jen několik kopečků. Co udělat proto, aby se nám v pěstování brambor dařilo?
Brambory ke svému růstu potřebují půdu málo zásaditou, nikoliv vyhnojenou čerstvým hnojem – vždy jen vyzrálý kompost. A samozřejmě potřebují i dost prostoru, kde budou růst – spon cca 60×30 cm. Nemusíme jich však pěstovat mnoho, stačí 2 – 3 řádky, tedy velikost běžného záhonu. Lze je dokonce pěstovat na etapy – pokud zvolíme rané nebo velmi rané odrůdy. Díky tomu můžeme mít na zahradě delikatesní nové brambory po několik měsíců.
Na jaře si nadběhneme nakličováním
Nakličování brambor je spolehlivým způsobem, jak uspíšit jejich jarní úrodu. Aby vše fungovalo, musíme udělat i několik dalších kroků. Když se nám bude dařit, můžeme již začátkem června (někde i dříve) podhrabávat první úrodu.
Jak dosáhnout dobrého naklíčení brambor?
Do nádoby (přepravka, krabice, dřevěná bedna) dáme nejprve izolační fólii. Dno pak posypeme substrátem, pilinami nebo zeminou, kterou jsme něčím odlehčili (perlit, piliny). Podklad důkladně provlhčíme, ale zbytečně nepřeléváme. Brambory vydatně zakoření a budeme je muset od sebe opatrně oddělovat. V těžší zemině by to byl úkol přímo nesplnitelný.
Na tuto vrstvu rozložíme brambory a trochu je do podkladu usadíme. Nádobu umístíme na chladnější místo, ale s dostatkem světla. Podklad udržujeme vlhký. Brambory během cca tří týdnů pustí nejen zelené klíčky, ale i spousty kořenů.
Nakličovat můžeme i „na sucho“, kdy brambory položíme jen do samotné přepravky a ani je nijak nevlhčíme. Takto brambory naklíčí také. Ovšem jen zelenými klíčky, kořeny tolik nepustí. Navíc hlízu připravíme o dost zásobních látek, které bude ještě potřebovat po zasazení do země.
Pro sadbu je vhodné vybírat brambory střední nebo větší velikosti. Malé brambory budou s vyšší pravděpodobností rodit opět menší hlízy. Velké hlízy můžeme rozdělit na části tak, aby na každé z nich bylo očko budoucího klíčku (ze kterého vyraší jak stonek, tak kořeny).
Teplota půdy má také vliv
Brambory musíme sázet do prohřáté půdy. Většinou nám sice počasí na jaře moc nepřeje, ale my si pomůžeme např. černou textilií nebo polykarbonátem. O zbytek se postará slunce. Velmi raných brambor nesázíme mnoho, proto stačí nechat prohřát menší kousek půdy – a to zvládneme.
Správná orientace hlíz
Naklíčené brambory musíme do brázd správně usadit. Měli bychom dodržet hloubku sázení cca 10-15 cm. Hlízy položíme tak, aby kořeny směřovaly dolů a klíčky nahoru. Při manipulaci s nimi opatrně, klíčky i kořínky jsou velmi křehké a neskutečně lehce se odlomí. Po zasazení zahrneme a řádky rovnou nakopčíme.
Ochrana rostlin proti mrazu
Vzhledem k tomu, že brambory narostou nad zem ještě v době, kdy hrozí přízemní mrazíky, musíme osázený záhon přikrýt bílou netkanou textilií.
Včasné nakopčení
Záhon s velmi ranými bramborami musíme opakovaně okopat, vyplet a řádně nakopčit, během růstu asi třikrát. Tím zajistíme rostlinám dobré podmínky k tvorbě hlíz.
K pletí máme i další, nezanedbatelný důvod. V zaplevelených půdách plných kořenů se totiž více drží larvy hmyzu, které napadají hlízy brambor a vrtají v nich chodbičky. Tím úrodu výrazně znehodnocují.
Dostatek vláhy
Pokud je sucho, brambory zaléváme, nejlépe pomalým proléváním mezi jednotlivými řádky (brázdami). Zálivka je nutná až do květu.
Pozor na mandelinky
Pravidelně prohlížíme nať, zda na ní nepotkáme mandelinku či již nakladená vajíčka (shluky drobných, protáhlých vajíček nalepených z rubové strany listu, mající od žluté až po tmavě oranžové zbarvení).
Pokud je napadení v počátcích, postačí sesbírat a zlikvidovat dospělce i listy s vajíčky. Jakmile je napadení již masivnější, použijeme biologický přípravek pro likvidaci tohoto hmyzu.
Plísně jen výjimečně
Vzhledem k ranosti brambor se na rostlinách s plísněmi nesetkáváme. Pokud by se ale přece jen stihla plíseň objevit, postříkáme přípravkem proti ní. Jsou k dispozici i biologické, s nulovou ochrannou lhůtou.
Sklízíme postupně
Jakmile brambory odkvetou nebo nať začne žloutnout a polehávat, začneme se sklizní celých kopců (již během kvetení můžeme začít s podhrabáváním – tedy odebíráním hlíz, aniž bychom likvidovali celou rostlinu).
Při definitivní sklizni nejprve odstraníme nať. Hlízy opatrně vyrýváme rycími vidlemi nebo vykopáváme motykou.
Další výsadba
Pokud si chceme nových brambor užívat až do podzimu, zopakujeme výsadbu i později, nejpozději však do cca poloviny července. Dodržujeme stejné zásady jako při jarním pěstování, jen záhřev půdy a překrytí bílou textilií nebudou nutné.
Sklizeň je možná až do pozdnějšího podzimu. Vzhledem k tomu, že brambory budeme uskladňovat jen na minimální dobu (pro dlouhodobé uskladnění pěstujeme odrůdy polorané), můžeme si dovolit i jejich mírné prochladnutí.
Postupně přibývají choroby a škůdci
Pozdější výsadba s sebou nese více chorob a škůdců, mají v pokročilejší sezoně více sil a jedinců. Nejvíce naši úrodu ohrožují houbové choroby, hniloba a hmyz – nad zemí mandelinky, pod zemí larvy kovaříků neboli drátovci.
Proti všem druhům plísní lze opatřit ekologické postřiky, to samé platí o mandelince bramborové. Drátovce můžeme ze záhonů jedině vylákat do nástrah z předklíčené pšenice, které pak odstraníme a zlikvidujeme. Částečnou prevencí jejich výskytu je udržování minimální míry zaplevelení.
