Doba je uspěchaná a každému přijde vhod relax v náručí přírody. Proto máme tak rádi své zahrady a zahrádky, kam se uchylujeme pro načerpání sil. K příjemnému odpočinku patří nejen pohodlí, ale také potěcha oka – krása květů, rostlin, stromů, vody, zpěv ptáků.
Vše, co je živé potřebuje péči. Ale odměna jistě stojí zato.
Vistárie (wisterie), patří mezi nejkrásnější rostliny
Vyčarují i z nevzhledného, zastrčeného místa někde na dvorku učinit rajské zákoutí. Její jiné jméno, „modrý déšť“ ji vystihuje mnohem lépe. Když rozkvete, její květy připomínají modrý vodopád. A jakoby to nebylo málo, krásně voní. Vistárie květnatá je opavdu velmi oblíbená a nádherná.
Kultivary vistárie čínské kvetou na jaře ještě před olistěním.
Kultivary vistárie japonské a americké se halí do květů od května do srpna a někdy kvetou i opakovaně – poprvé v květnu a podruhé v srpnu.
Všechny vistárie patří do čeledi bobovitých a jsou jedovaté.
Tyto nádherné popínavky milují „nohy“ ve stínu a „hlavu“ na slunci. Bohužel nejsou plně mrazuvzdorné, teploty pod mínus 15 °C rostliny poškozují. Na zimu proto zakrýváme chvojím. Nezbytná je vydatná zálivka a dobrá drenáž. Krásky ocení, když jim kolem kmínku vysteleme vrstvu popela z čistého dřeva.
Druhým „deštěm“ v zahradnickém žargonu je „zlatý déšť“ – štědřenec odvislý
Lidé ho velice často zaměňují s forzýtií, nazývanou „zlatice“. Pravým zlatým deštěm je však štědřenec, z čeledi bobovitých.
Jeho pěstování je nenáročné, nemá žádné zvláštní nároky na půdu, jediným nebezpečím pro něj jsou mšice, které zlatý déšť milují ještě více než lidé. Bez ochrany dokážou mšice obalit celé větvičky a úplně krásu znehodnotit.
Květy nevoní, ale svítí do velké dálky, jakoby keř hořel.
Celá rostlina je silně jedovatá, zvláště květy a plody. Tady je opatrnost na místě, především u malých dětí. Psi ani kočky tomuto keři nevěnují pozornost.
Štědřenec nemá jen krásné květy, ale také velice tvrdé dřevo s nádhernou kresbou. Dokonce patří mezi nejtěžší a nejtvrdší dřevinu na evropském kontinentu. Je však zároveň pružné a dobře opracovatelné.
Oba „deště“, modrý a zlatý, kvetou téměř souběžně, zlatý asi o týden až dva dříve.
A do třetice ještě jedna kráska, tentokrát však nejedovatá. Je jí kolkvície krásná
Už její jméno, kolkvície, slibuje krásu a také ji dává. Své jméno si věru plně zaslouží. Tento nádherný keř je neprávem opomíjen, jeho pěstování je snadné, je odolný vůči škůdcům i mrazům, velice dobře obráží, a dokonce i srny, které si jinak pochutnávají na azalkách a rododendronech, kolkvícii nechávají na pokoji.
Doba květu kolkvície navazuje na odkvět vistárie, tím je o další krásu náležitě postaráno. Růžové květy voní jemně, nevtíravě. Posezení pod kolkvícii je příjemné nejen lidem, ale i domácím mazlíčkům, například psům.
Zahrada bez těchto tří královen by byla poněkud chudá, přestože existují i jiné, a možná i krásnější rostliny a květy, pro velmi snadné a nenáročné pěstování mohu tuto trojici s klidným svědomím doporučit.
