Papriky – jak si je na zahradě vypěstovat
Mnoho lidí si myslí, že bez skleníku či fóliovníku se paprika na zahradě pěstovat nedá. Opak je pravdou. Paprika je v mnoha odrůdách vyšlechtěná i pro pole. Jak si tedy na zahradě vypěstovat slaďoučkou a šťavnatou papriku?
Začínáme
U paprik jsou dvě možnosti, jak s nimi začít. Buď si troufneme je předpěstovat, nebo si předpěstované rostlinky jednoduše koupíme. Předpěstování doma má tu výhodu, že si vybereme odrůdu ze široké nabídky semen. Můžeme si také usušit semínka z paprik, které si v zimě koupíme v obchodě. Zde je ale riziko zavlečení choroby, navíc semínka nebudou mořená. Moření můžeme zvládnout doma, riziko zavlečení choroby musíme zvážit.
Jak na moření semínek paprik?
Pro semínka paprik se nejvíce hodí moření za sucha, kdy přímo do sáčku s osivem nasypeme práškové mořidlo, pořádně protřepeme a poté celý obsah přesijeme, aby přebytek mořidla neškodil mlaďounkým klíčkům. Mořidlo můžeme aplikovat přímo do výsevního substrátu.
Jak a kdy semínka vysévat?
Setí paprikových semínek se doporučuje během února. Pokud máte vytápěný skleník, můžete sít již koncem ledna. Vysít semínka můžete buď do výsevního substrátu, nebo do perlitu.
Pokud chceme sít papriky do výsevního substrátu, můžeme si na dno nádob přichystat obyčejný substrát. Až teprve na to navrstvíme výsevní substrát. Přichystanou zeminu prolijeme, aby dostatečně provlhla. Na povrch poté nasypeme semínka paprik tak, aby každé semínko bylo zvlášť. Semínka zasypeme vrstvičkou substrátu a pomocí rozprašovače substrát provlhčíme.
Semínka paprik můžeme sít i do perlitu, postup bude téměř stejný, jen nebudeme semínka ničím zasypávat. Ale překrýt je musíme – nejlépe kuchyňskou papírovou utěrkou. Vlhčit je dobré také pomocí rozprašovače.
Jak se o výsev postarat nadále?
Nádoby s výsevem paprik přikryjeme fólií nebo sklem, lépe tak udržíme paprikám vlhké prostředí. Pokud to lze, umístíme nádoby s výsevem na dřevěné prkýnko a i s tímto prkýnkem na radiátor. Výsevy paprik pravidelně kontrolujeme a vlhčíme.
Co dál s naklíčenými rostlinkami?
Pokud máme vyseto do substrátu, nemusíme přepichovat, dokud si rostlinky paprik nezačnou navzájem překážet. Pravidelně provlhčujeme a dle návodu přihnojíme vhodným tekutým hnojivem.
Jestliže jsme seli do perlitu, musíme naklíčené rostlinky přepíchat do kvalitního substrátu. Zatím stačí umístit rostlinky paprik stejné odrůdy do jednoho truhlíku nebo misky, samostatné květináčky by pro ně byly ještě příliš velké. S přihnojováním začneme podle informací výrobce substrátu (na jak dlouho v něm mají rostlinky výživu).
Při přepichování postupujeme tak, že sázecím kolíčkem do zeminy připravíme jamky, rostlinky paprik zapustíme až po děložní lístky a zeminu přimáčkneme. Nakonec zalijeme. Ze začátku rostlinkám svědčí stín, mohou tak lépe zakořenit.
Kdy přepíchat podruhé?
Až si rostlinky začnou navzájem překážet, přepícháme je podruhé. Papriky se mohou pěstovat po dvou v jednom hnízdečku. Přepícháme je tedy do květináčků tak, že vsadíme dvě rostlinky těsně u sebe doprostřed jednoho květináčku. Pod rostlinky nejdříve vložíme několik kuliček NPK (ne víc než čtyři).
Teď už bychom měli rostlinky přemístit na velmi světlé, ale trošku chladnější místo, ať se mírně otužují a nevyženou příliš vysoko. Až se venku trošku oteplí, mohou jít do skleníku. V nevytápěném skleníku je možno při velmi nízkých teplotách zapálit přes noc svíčky. Pokud se nám zdá, že zem je ve skleníku již dost prohřátá, můžeme papriky rovnou sadit.
Jak zasadit rostlinky do skleníku nebo na záhon?
Papriky sadíme do skleníku koncem dubna, do záhonu až po zmrzlých. Venkovní papriky vždy z počátku chráníme ještě netkanou bílou textilií. Tu později sundáváme opatrně za oblačného dne, aby si listy mohly pomalu přivyknout na sluníčko a nespálily se.
Nejlépe je sadit papriky do řádků cca 70 cm od sebe. Řádky vyhloubíme jako hlubší rýhy. Do rýh nejprve zapravíme kompost nebo trochu slepičinců, poté zasypeme troškou hlíny a pak zasadíme rostlinky po dvou (máme je tak již v květináčích) s rozestupy alespoň 40 centimetrů (v závislosti na odrůdě). Pokud má paprika již květy nebo dokonce plody, olámeme je. Rostlina potřebuje sílu na zakořenění. Papriky poté opatrně přihrneme a přihrnutím vytvoříme rýhy mezi řádky paprik. Do těchto rýh budeme papriky později zalévat. Teď ještě zalejeme přímo ke kořenům.
Papriky se mohou pěstovat i pod černou netkanou textilií – v tom případě nehloubíme rýhy, ale sázíme jednotlivé rostlinky tam, kde vyřízneme rýhu. Spon opět alespoň 70x40cm. Výhodou tohoto způsobu pěstování je, že nemusíme plít, což vyhovuje nejen nám, ale i rostlinám paprik, které koření dost mělce.
Jak na zalévání?
Zejména z jara, kdy je ještě prochladlá zem, zaléváme odraženou vodou. Ve skleníku bychom ale vždy měli zalévat odraženou vodou. Nejlépe uděláme, když si vodu hned po zalévání doplníme do nádob a ty necháme stát ve skleníku. Jednak nám voda v nádobách pomůže zpomalit chladnutí skleníku během noci, jednak se během následujícího dne dobře prohřeje. Zaléváme navečer. Nikdy na rostlinu. Paprika potřebuje dostatek vody, takže zejména v hlinito-písčitých půdách musíme dostatečně prolévat.
Další péče o papriky?
Paprikám musíme později olámat spodní výhony a první květ. Zajistíme si tím kvalitnější úrodu. Papriky během růstu postupně vyvazujeme, aby je tíha rostoucích plodů nepolámala.
Mšice, svilušky, mravenci …
Stále kontrolujeme, zda na paprikách nejsou mravenci. Jakmile po rostlině lezou mravenci, buďte si jistí, že na rostlinách mají roznesené mšice, které si chovají pro jejich sladkou medovici. Likvidovat tedy musíme jak mšice, tak mravence i s mraveništi. Využijeme k tomu ekologické přípravky na bázi vytvořené z kuchyňských surovin. Slabé napadení mšicí lze z rostliny relativně snadno vymýt proudem vody. Omývání musíme ale po nájezdu nové generace opakovat.
Částečně lze odradit mšice od náletu do skleníku, když jej pravidelně vystříkáváme výluhem z macerované přesličky a bylinek (všech, na které mšice v přírodě nejdou – tedy těch nejaromatičtějších). Mšice tak na nějakou dobu odradíme.
Svilušky jsou samostatnou kapitolou v seznamu zahrádkářských problémů. Jakmile se objeví, je těžké se jich zbavit. Stejně jako na každé savé škůdce na ně působí postřik z teplé vody, kypřícího prášku a oleje. Směs svilušku musí obalit, aby se udusila, na vajíčka postřik nepůsobí. Postřik musíme provádět pravidelně – svilušky jsou natolik malé, že se dokáží dobře na rostlině schovat a postřik k mnoha z nich nedorazí.
Sklizeň
První sklizeň může přijít poměrně brzy, zejména pokud jsme si vypěstovali rané odrůdy ve skleníku a stačí nám k první konzumaci technická zralost lusků. První lusky můžeme sklízet tedy již v červnu. Sklizeň trvá v podstatě až do prvního delšího ochlazení, kdy i dny se již zkracují. Lusky nejlépe stříháme zahradnickými nůžkami. Pokud bychom je vylamovali, riskujeme ulomení celého výhonu. Pokud budeme sklízet papriky pravidelně, rostlina bude zakládat nové květy a plody. Paprikové lusky jsou krátkodobě dobře skladovatelné, po podzimní sklizni vydrží ve sklepě více než měsíc.
