Jak si na zahradě vypěstovat osvěžující mochyni peruánskou
Mochyně peruánská neboli třešeň Inka je rostlina pocházející stejně jako rajčata z amerického kontinentu. Také se v podstatě stejně pěstuje, jen se vysévá o měsíc dříve a nemusíme ji zaštipovat. Kdo má zkušenost s pěstováním rajčat, ten si s mochyní hravě poradí. A kdo takové zkušenosti nemá, přečte si náš článek.
Nezaměňovat s mochyní židovskou
Při nákupu semínek musíme mít na paměti, že požadujeme jedlou plodinu mochyni peruánskou, nikoliv jedovatou okrasnou trvalku mochyni židovskou.
Sejeme již v únoru
Semínka musíme vyset již v únoru, abychom dostatečně nadběhli vegetační době, kterou rostlina k tvorbě plodů potřebuje.
Semínka jsou droboučká, sejeme je tedy do výsevního substrátu. V perlitu by sice mohla vzejít rovnoměrněji, ale s velkou pravděpodobností by propadla hluboko a nevzešla vůbec.
Semínka rovnoměrně nasypeme do nádobky na prolitý substrát, zasypeme tenkou vrstvičkou substrátu. Ten nevlhčíme již jen střičkou. Nádobku s výsevem umístíme na dřevěné prkénko a na radiátor. Nebo na nejteplejší místo v bytě.
Přepichujeme dvakrát
Poprvé, když mají rostlinky první pravé lístky. Podruhé tehdy, když si začnou navzájem překážet a vyžadují již každá svou nádobu. Pod rostlinky při druhém přepíchávání umístíme tři kuličky NPK. Zaléváme a umístíme na velmi slunné, ale chladnější místo – nejlépe lodžie, veranda, vytápěný skleník.
Výsadba na záhon
Po zmrzlých vysazujeme rostlinky na záhon ve sponu alespoň 40×50 cm. Pod každou rostlinku umístíme trochu slepičinců či granulovaného hnojiva s obsahem guana nebo rohoviny.
Mochyně narostou relativně vysoké, až 120 cm, proto si k nim přichystáme opory, ke kterým je budeme během růstu vyvazovat.
Zálivka, živiny a mulčování
Mochyně vyžaduje spoustu živin, vláhy a tepla. Proto ji pěstujeme na chráněném místě, nejlépe u jižní či jihozápadní zdi.
Pokud nemáme k dispozici takové prostory, umístíme mochyně na záhon a zamulčujeme je. Tím zvýšíme teplotu půdy, zpomalíme odpařování vláhy a rostlina bude spokojená.
Další péče
Někteří pěstitelé doporučují vyštipování, jiní zase ne. Je to na osobní zkušenosti, každému bude vyhovovat něco jiného.
Mochyně v našich podmínkách netrpí chorobami ani škůdci, o to je její pěstování příjemnější.
Sklizeň
Květy mochyně jsou zelenožluté, rostlina nakvétá nepřetržitě. Po odkvětu se postupně vyvíjí kalich (lampionek), který při dozrávání získává hnědožlutou barvu. Zralý kalich pak seschne a pukne. Vevnitř je vždy jedna bobule, od žluté po sytě oranžovou barvu.
Bobule mají příjemnou sladkokyselou chuť, podle zralosti s příjemným sladkokyselým aroma. Plody pro přímý konzum se sklízí v plné zralosti, sklizeň začíná většinou v srpnu, končí v říjnu (v závislosti na počasí).
Nedozrálé plody jsou jedovaté. Dají se však také sklidit. Při uskladnění totiž plně dozrají a neztrácí přitom svou chuť.
Uskladnění
Na podzim žluté lampionky s bobulí uvnitř sklidíme před prvními mrazy. Když je uložíme v chladu a v suchu, vydrží až několik měsíců.
