Jak si na zahradě vypěstovat kdysi oblíbenou vodnici
Vodnice bývala základní českou přílohovou zeleninou, spolu s tuřínem a ředkví. Po přivezení brambor na naše území se dostala dost do pozadí, ale v posledních letech prožívá své znovuobjevení. Jak si vodnici vypěstovat i na naší zahradě?
Co je vlastně vodnice?
Vodnice je kořenovou zeleninou s lahodnou, svěží chutí. Je vynikající jak samotná, tak v zeleninových směsích.
Největší složkou vodnice je, již podle jejího názvu, voda, a to až okolo 90%, takže je zeleninou dost dietní. Zároveň má antibakteriální účinky, zklidňuje nervový systém, stimuluje srdeční činnost a je mírně močopudná.
Roste poměrně rychle, což je jednou z jejích mnoha výhod. Další výhodou je její velmi dobrá skladovatelnost.
Z čeho můžeme vybárat?
Vodnice tvoří buď kulatý, nebo zploštělý kořen. Bílý kořen má vodnice Albína, Oasis F1 nebo Tokyo Cross F1, červeno-bílá je Primera F1, Purple top white globe. Fialovo-bílá je například Primera F.
V jaké půdě vodnice naroste?
Vodnice roste nejlépe v lehké hlinitopísčité půdě. Není to ale nutnou podmínkou, vyrovná se s téměř jakoukoliv půdou, když bude mít slunce a zálivku. Lze ji pěstovat i v nádobách na balkoně, dokonce i v truhlíku za oknem.
Není náročná na živiny, do první trati ji nedávejme. V čerstvě vyhnojené půdě by se kořen větvil. Mírné přihnojení tekutým organickým hnojivem během první poloviny vegetační doby jí prospěje.
Jak postupujeme při výsevu vodnice?
Vodnici vyséváme zásadně v létě. Nejdříve koncem června. Proč? Protože vodnice vyseté dříve nevytvoří konzumní bulvu, ale rovnou vykvetou.
V červenci sejeme vodnici pro přímý konzum, koncem srpna pak další várku, tentokráte pro skladování ve sklepě.
Sejeme do řádků vzdálených přibližně 40 cm. Rostlinky budeme jednotit na asi na 15 centimetrů, proto to s hustotou výsevu nepřeháníme. Můžeme zvolit i postup setí do důlků, kdy každých 15 centimetrů uděláme důlek, do nějž vložíme 2 semínka. To druhé slouží jako pojistka pro případ, že by jedno nevzešlo.
Vyséváme asi tak hluboko, jak velké je semínko. To platí u každé zeleniny.
Po vysetí řádky přihrneme, ušlápneme a zalijeme. Jako prevenci před napadením škůdci přikryjeme netkanou bílou textilií – proč? Pokud je totiž vodnice napadena žravým hmyzem, jako obranu vylučuje hořké látky a nám pak vůbec nechutná.
Jak postupujeme po jejím výsevu?
Zaléváme, zaléváme, zaléváme. Vodnice zálivku vyžaduje, a to dost bohatou.
Jakmile rostlinky vzejdou a narostou jim první pravé listy, vyjednotíme na přibližně 15 centimetrů v řádku. Pokud jsme seli do důlků, v každém ponecháme jednu rostlinku
Jestliže jsme seli do řádků, můžeme jednotit nadvakrát. Nejdříve na cca 8 centimetrů, později na výše zmíněných 15. Mladé rostlinky z druhého jednocení elegantně spotřebujeme do salátů, do polévek či jakkoliv jinak. Prostě je nevyhodíme.
I vodnice vyžaduje okopat a vyplet. Ale vzhledem k rychlému růstu to stačí většinou jen jedenkrát. Pak už listy zastíní záhon a plevel nebude tak úporný.
Nemoci a škůdci napadající vodnici
Vodnice trpí stejnými nemocemi a škůdci jako ostatní druhy kořenové zeleniny. Napadají ji mšice, mravenci, slimáci, plísně a padlí. Rádi se přidají i dřepčíci a květilky, proto je po výsevu vhodné záhon přikrýt netkanou bílou textilií, okolí záhonu chránit posypem proti mravencům a slimákům. Máme k dispozici ekologické varianty, takže to dnes není nic složitého.
Sklizeň vodnice
Z letního výsevu sklízíme postupně, z výsevu pozdně letního (konec srpna) sklízíme v listopadu, při teplejším podzimu i v prosinci. Listy odřízneme cca 2 centimetry nad bulvami, kořen nezkracujeme.
Skladování
Vodnice se nechá dobře skladovat ve sklepě, nejlépe v nádobě prosypaná pilinami či pískem. Kratší dobu vydrží i založená v zemině ve skleníku nebo pařeništi. Lze ji mrazit i zavařovat.
