Už naši předkové si všimli, že některé druhy zeleniny si při společném pěstování navzájem prospívají, zatímco jiné si dokážou úrodu výrazně zničit. Moderní výzkumy tento poznatek potvrdily a vysvětlují, proč správná kombinace rostlin na záhoně dokáže zázraky.
Odborníci zjistili, že rostliny si mohou pomáhat při získávání živin z půdy, přitahovat užitečný hmyz důležitý pro opylování nebo naopak odpuzovat škůdce. Právě na tomto principu stojí tzv. společné pěstování neboli sousedství rostlin.
Proč má smysl sázet zeleninu společně
Rostliny, které se navzájem podporují a daří se jim lépe ve vzájemné blízkosti, se označují jako společenské rostliny. Typickým příkladem jsou rajčata, kterým prospívá společnost mrkve, kopru nebo bazalky. Naopak blízkost brambor jim může výrazně uškodit.
Silná vůně bazalky odpuzuje škůdce, zatímco mrkev, kopr, petržel nebo pastinák lákají včely, slunéčka a pavouky. Tito užiteční živočichové se živí parazity a škůdci, kteří by jinak rajčata poškozovali.
Rajčata a brambory navíc patří do stejné botanické čeledi, a proto jsou náchylné ke stejným chorobám i škůdcům. Pokud rostou vedle sebe, nemoci se mezi nimi šíří mnohem rychleji a výsledkem bývá slabá úroda na obou stranách.
Napodobujte přírodu, ne dokonalé řádky
Úhledné řádky zeleniny sice vypadají esteticky a usnadňují sklizeň, ale v přírodě se s nimi nesetkáme. Přirozené prostředí tvoří spíše menší skupiny různých rostlin rostoucích pohromadě. Právě napodobení této biodiverzity může vaší zahradě výrazně prospět.
Blízkost vhodných rostlinných sousedů činí zeleninu silnější, odolnější a méně náchylnou k chorobám i napadení hmyzem. Zahrada může působit méně „uklizeně“, ale výsledkem je zdravější porost a vyšší výnos.
Květiny mezi zeleninou mají smysl
Neváhejte vysazovat mezi zeleninu také květiny. Měsíček, aksamitník nebo lichořeřišnice přitahují opylující hmyz a tím zvyšují plodnost cuket, hrachu, okurek i rajčat. Aksamitník navíc funguje jako přírodní odpuzovač mšic.
Existují ale i kombinace, kterým je lepší se vyhnout. Některé rostliny si konkurují v živinách a vzájemně si brání v růstu. Paprikám a fazolím se vedle sebe nedaří, hrášek si nerozumí s cibulí a salát nerad roste v těsné blízkosti brokolice.
Okurky
Okurkám prospívá sousedství ředkviček, hrachu, celeru, hlávkového salátu, kapusty, rajčat, slunečnice, kukuřice a měsíčku. Naopak se jim nedaří vedle šalvěje, kopru, máty a fenyklu.
Rajčata
Rajčata dobře rostou v blízkosti česneku, bazalky, mrkve, cibule, petržele, hrachu, šalvěje, kapusty, měsíčku, špenátu a salátu. Nevhodnými sousedy jsou brambory a fenykl.
Papriky
Paprikám vyhovuje bazalka, mrkev, oregano, majoránka, cibule, měsíček, koriandr a šanta kočičí. Špatně snášejí blízkost fenyklu, kedlubny a fazolí.
Lilek
Lilku se daří vedle hrachu, fazolí, salátu, bazalky, estragonu a tymiánu. Nevhodné jsou pro něj brambory a rajčata.
Hrášek
Hrášku prospívá mrkev, kukuřice, okurky, lilek, salát, ředkvičky, špenát, rajčata a brambory. Naopak mu škodí cibule a česnek.
Cukety
Cuketám vyhovuje fazole, kukuřice, máta, lichořeřišnice a ředkvičky. Nevhodné jsou brambory.
Kapusta
Kapusta dobře roste s fazolemi, červenou řepou, celerem, heřmánkem, koprem, mátou, cibulí, oreganem, bramborami a šalvějí. Naopak jí nesvědčí jahody a rajčata.
Brambory
Bramborám prospívá fazole, kapusta, kukuřice, hlávkový salát, cibule, měsíček, ředkvičky, koriandr a len. Nevhodné jsou rajčata, okurky, slunečnice a dýně.
Kukuřice
Kukuřice si rozumí s hrachem, melounem, dýní, fazolemi, sójou, slunečnicí a lupinou. Špatně snáší celer a řepu.
Cibule
Cibuli prospívají brambory, jahody, mrkev, salát, řepa a rajčata. Nevhodnými sousedy jsou hrášek, fazole a šalvěj.
Mrkev
Mrkev se dobře doplňuje s cibulí, pórkem, česnekem, rajčaty, fazolemi, ředkvičkami, hrachem a šalvějí. Naopak jí škodí kopr a anýz.
Zdroj: To je nápad, Agro Review
