
S blížícím se závěrem rajčatové sezony řeší mnoho pěstitelů stejnou otázku. Mají zelené plody zůstat ještě na keři, nebo je raději sklidit dřív, než je poškodí chlad? Správná odpověď nezáleží jen na kalendáři, ale hlavně na stavu plodů a na počasí. Právě tyto dvě věci napoví, zda mají rajčata šanci dozrát přirozeně venku, nebo už bude bezpečnější přenést je dovnitř.
Velikost plodů prozradí víc než samotná barva
Ne každé zelené rajče dokáže po utržení dozrát. Prvním důležitým vodítkem je velikost. Pokud už plod dorostl do běžné velikosti typické pro konkrétní odrůdu, bývá velká pravděpodobnost, že bude pokračovat v dozrávání i mimo rostlinu. Naopak drobné, nedovyvinuté plody zpravidla zůstanou tvrdé a chuťově slabé.
Stejně podstatná je i barva slupky. Tmavě zelená rajčata mívají jen malou naději, že po sklizni správně vybarví. Mnohem vhodnější jsou světle zelené plody, u nichž se už objevuje jemný přechod do žlutozeleného nebo lehce oranžového tónu. Taková rajčata bývají ve vývoji dost daleko a mohou doma dozrát bez větších problémů.
Pomůže i rychlá kontrola uvnitř plodu
Kdo si není jistý, může si pomoci jednoduchým testem. Stačí jedno nebo dvě rajčata rozkrojit a podívat se dovnitř. Jestliže mají semena zřetelný tvar, tmavší odstín a jsou obalená gelovitou hmotou, jde o známku dostatečného vývoje. Takové plody mají dobrou šanci dozrát i po sklizni.
Pokud jsou však semena malá, světlá, měkká a sotva patrná, bývá plod ještě příliš nezralý. V takovém případě se po utržení většinou nevyvine tak, jak bychom očekávali, a výsledkem bývá spíš znehodnocení než dozrání.
Chcete nás ve Googlu vidět častěji?
Kdy se sklizní nespěchat

Jestliže předpověď stále slibuje příjemné podzimní dny a denní teploty se drží nad 15 °C, zatímco noční neklesají pod 10 °C, mohou rajčata zůstat na rostlině déle. Slunce a přirozený přísun živin totiž zlepšují nejen vybarvení, ale také chuť a vůni plodů. V takové situaci nemá unáhlená sklizeň velký smysl.
Dozrávání na keři lze ještě podpořit několika zásahy. Vyplatí se zastřihnout vrchol hlavního stonku, aby rostlina přestala růst do výšky a více energie směřovala do plodů. Současně je vhodné odstranit nové květy a velmi malé plůdky, které už stejně nestihnou dorůst. Pomáhá také vystříhání spodních a žloutnoucích listů, protože se k rajčatům dostane více světla i vzduchu.
Chladné noci jsou pro rajčata varováním
Největší problém přichází ve chvíli, kdy se ochladí a noční teploty začnou klesat pod 10 °C. Právě tehdy se přirozené dozrávání výrazně zpomaluje nebo úplně zastaví. Ještě horší je riziko mrazu, který nepoškodí jen samotnou rostlinu, ale i strukturu plodů. Rajčata pak měknou, snadněji zahnívají a místo postupného vybarvení se rychle kazí.
Jakmile se stabilně ochlazuje a noci jsou studené, bývá lepší zelená rajčata sklidit včas, než čekat na poslední šanci venku.
Jak nechat zelená rajčata dozrát doma
Při sklizni je dobré odstřihnout plody s malým kouskem stopky. Snižuje se tak riziko hniloby a rajčata déle vydrží v dobrém stavu. Doma je rozložte v jedné vrstvě do mělké bedýnky, krabice nebo na tác vyložený papírem. Důležité je, aby byly suché, nemačkaly se a neležely na sobě.
Nejvhodnější je uložit je na sušší, spíše tmavší místo s teplotou přibližně mezi 18 a 22 °C. Při teplotě pod 15 °C se dozrávání téměř zastaví. Naopak v příliš velkém teple rajčata rychle změknou a mohou začít černat. Mnoho lidí je dává na parapet, ale přímé slunce není potřeba. Plody ke zrání světlo nevyžadují a ostré paprsky je mohou spíš poškodit.
Proces navíc urychlí etylen, který přirozeně uvolňuje dozrávající ovoce. Proto se osvědčuje přidat k rajčatům zralé jablko. To může zrání znatelně popohnat a pomoci plodům získat lepší barvu v kratším čase.
Nechte rozhodnout stav plodů i předpověď

Správné načasování sklizně zelených rajčat je vždy kombinací pozorování a odhadu počasí. Velké a světlající plody mají šanci dozrát i po utržení, zatímco malé a tmavě zelené obvykle neuspějí. Pokud je venku ještě teplo, vyplatí se keřům dopřát několik dní navíc. Když ale přichází chlad, je bezpečnější sklízet a nechat rajčata dojít v interiéru. Právě včasné rozhodnutí často určí, zda si na konci sezony pochutnáte i na posledních plodech.

Jsem vášnivý pěstitel s dlouholetými zkušenostmi, které vycházejí z rodinné tradice mého dědečka Jiřího Vlasáka. Ten se celý život věnoval pěstitelské produkci i šlechtění nových odrůd keřů a svou lásku k zahradničení předal i mně. Miluji pobyt na zahradě a vše, co s ní souvisí. Mimo hlavní sezonu se věnuji bytové floristice a pěstování pokojových rostlin.
Sociální sítě: F / X
Chcete nás ve Googlu vidět častěji?
Přidejte si Pestrou zahradu mezi preferované zdroje a naše tipy se vám budou ve výsledcích Googlu zobrazovat přednostně.