
Ořešák si většina lidí spojuje hlavně s chutnými vlašskými ořechy a příjemným stínem v zahradě. Když však na podzim začne shazovat listí, bývá to často vnímáno jen jako nepořádek navíc. Přitom právě listy ukrývají řadu látek, které nacházejí uplatnění v domácí péči o zdraví i v běžném hospodaření. Mohou posloužit při potížích se zažíváním, při péči o pokožku, ale i jako praktický prostředek v domácnosti.
Mýtus o škodlivosti a kompostování
Kolem ořešákového listí se dlouho drží představa, že je jedovaté a do kompostu nepatří. Pravdou je, že obsahuje složky s antibakteriálním působením, a proto se rozkládá pomaleji než třeba tráva nebo listí z ovocných stromů. To ale neznamená, že by bylo pro kompost nepoužitelné. Když se listy nadrtí, posekají nebo promíchají s jiným bioodpadem, postupně zetlí stejně jako ostatní organický materiál.
Rozumné je tedy nevnímat je jako problémový odpad, ale jako surovinu, která si jen žádá trochu trpělivosti a správnou kombinaci s dalším zahradním materiálem.
Kdy a jak listy sbírat
Pro léčebné i domácí použití se listy ořešáku sbírají především od června do září. Vybírat by se měly zdravé, nepoškozené a čisté listy bez plísní nebo skvrn. Nejvhodnější je sběr za suchého počasí, kdy nejsou navlhlé. Použít se dají čerstvé, ale také usušené do zásoby na pozdější období.
Vedle listů se v lidové tradici využívaly i jiné části stromu. Nezralé plody sbírané na jaře bývaly ceněné při žaludečních obtížích a zelené slupky se používaly například pro přípravu sirupů určených ke zklidnění krku či různých kožních problémů.
Chcete nás ve Googlu vidět častěji?
Čaj z listů při trávení a očistě organismu
Z usušených listů si lze připravit čaj, který je spojován hlavně s podporou trávení. Obvykle se připravuje z jedné lžíce sušeného listí na čtvrt litru vroucí vody a nechává se zhruba patnáct minut louhovat pod pokličkou. Poté se přecedí. Běžně se doporučují nanejvýš dva šálky denně.
Takový nápoj bývá dáváno do souvislosti hlavně s úlevou při průjmech a dalších žaludečních či střevních potížích. Obsažené třísloviny působí svíravě a zklidňují podrážděné sliznice. Tradičně se čaj pil i před jídlem a dříve byl spojován také s podporou při vyhánění střevních parazitů. Hořké a tříslovinné látky navíc prospívají i činnosti jater.
Odvar na pokožku ústa i vlasy
Pro vnější použití se hodí spíše odvar. Připravuje se z menšího množství listí ve studené vodě, která se přivede k varu a následně se směs vaří asi dvacet minut. Po vychladnutí se odvar scedí a může se používat několika způsoby.
Je ceněný při ošetřování podrážděné pokožky, ekzémů, drobných poranění, modřin, vyrážek i štípanců. Využívá se také k výplachům úst při aftech. Ve formě koupele může zklidnit citlivou nebo problematickou pleť a bývá doporučován i při potížích, jako je akné, lupénka nebo hemoroidy.
Odvarem lze omývat i vlasovou pokožku. Tradičně se mu přisuzuje podpora růstu vlasů a používal se rovněž jako pomocný prostředek proti vším.
Podpora cév a krevního oběhu

Listy ořešáku obsahují třísloviny, flavonoidy, silice a další účinné látky, které bývají spojovány s příznivým vlivem na cévní soustavu. Pravidelné popíjení čaje může podle lidových zkušeností přispívat k lepšímu prokrvení a k posílení cévních stěn. Právě proto se ořešákové listí často zmiňuje i v souvislosti s prevencí křečových žil a jiných obtíží spojených s horším oběhem.
Využití v domácnosti a při péči o věci
Schopnosti ořešákového listí nekončí u zdraví. V domácnosti může posloužit jako přírodní odpuzovač hmyzu. Jeho výrazné aroma nebývá drobným nezvaným návštěvníkům příjemné, a proto se listy dají položit třeba na parapet.
Zajímavé je také jeho využití při péči o kožené boty nebo brašny. Hadřík navlhčený v odvaru lze použít k přeleštění povrchu. Kůže se tím nejen očistí, ale zároveň získá jemný lesk, větší pružnost a určitou ochranu před vlhkostí i nečistotami.
Strom který nabízí víc než jen ořechy
Ořešák tedy rozhodně není cenný jen kvůli své úrodě. Jeho listí může být užitečné pro kompost, domácí bylinnou výbavu i běžnou péči o domácnost. Kdo má tento strom na zahradě, nemusí na opadané listy hledět jako na zbytečnou přítěž. Při správném zpracování se z nich stává všestranný přírodní pomocník s překvapivě širokým využitím.
Zdroj: iReceptář, Zdravopedie, Gardening Know How

Jsem vášnivý pěstitel s dlouholetými zkušenostmi, které vycházejí z rodinné tradice mého dědečka Jiřího Vlasáka. Ten se celý život věnoval pěstitelské produkci i šlechtění nových odrůd keřů a svou lásku k zahradničení předal i mně. Miluji pobyt na zahradě a vše, co s ní souvisí. Mimo hlavní sezonu se věnuji bytové floristice a pěstování pokojových rostlin.
Sociální sítě: F / X
Chcete nás ve Googlu vidět častěji?
Přidejte si Pestrou zahradu mezi preferované zdroje a naše tipy se vám budou ve výsledcích Googlu zobrazovat přednostně.