
Šafrán se řadí mezi nejcennější koření na světě a jeho vysoká cena není náhodná. Za malým množstvím sušeného koření stojí velké množství ruční práce, pečlivý sběr i náročné sušení. V českých podmínkách se obvykle prodává zhruba za 500 až 1000 korun za gram, přičemž u špičkové kvality mohou ceny vystoupat ještě mnohem výš. U větších objemů se pak hodnoty pohybují v řádu statisíců až milionu korun za kilogram.
Pěstování není snadné ani rychlé
Přestože šafrán láká vidinou vysokého výdělku, nejde o plodinu, kterou by bylo možné pěstovat bez zkušeností a nasazení. Nestačí jen obliba tohoto koření nebo vztah ke květinám. Šafrán setý potřebuje vhodné klima, dobře připravenou půdu a hlavně dostatek prostoru. K tomu se přidává i časově náročná sklizeň, která se bez ruční práce prakticky neobejde.
Nejlépe se mu daří v oblastech se subtropickým až mírným podnebím. Vyhovují mu teploty kolem 15 až 20 stupňů Celsia. Důležitá je také hlinitopísčitá zem bohatá na živiny, která zároveň dobře odvádí vodu. Ještě před výsadbou je vhodné půdu obohatit vyzrálým organickým hnojivem, aby měly cibulky co nejlepší start.
Kolik květů je potřeba na jediný gram
Na šafránu je nejpozoruhodnější poměr mezi objemem práce a výsledkem. K získání jediného gramu sušeného koření je třeba přibližně 150 až 200 květů. Právě proto je pěstování náročné i na plochu. Na jeden metr čtvereční se sice může vejít až kolem 50 cibulek, obvykle ve vzdálenosti 10 až 15 centimetrů, ale i tak je pro větší produkci potřeba rozsáhlejší pozemek.
Hodnota šafránu nevychází jen ze vzácnosti, ale hlavně z obrovského podílu ruční práce při sklizni a zpracování.
Přidat do preferovaných zdrojůChcete nás ve Googlu vidět častěji?
Od výsadby po sklizeň
Cibulky se vysazují nejčastěji na konci léta. Během vegetace rostliny potřebují mírnou a pravidelnou závlahu. Květy se objevují na podzim a právě tehdy přichází nejdůležitější fáze. Každý květ je nutné ručně sebrat a ze středu opatrně vyjmout tři červené blizny, tedy část, která se po usušení používá jako koření. Tyto jemné části se následně nechávají proschnout na papíru nebo plátně a teprve poté se ukládají do nádoby.
O ceně rozhoduje i kvalita
Ne každý šafrán má stejnou hodnotu. Výsledná cena závisí na barvě, vůni, chuti, čistotě i schopnosti intenzivně barvit pokrm. Odborné hodnocení sleduje také obsah látek, které dávají koření jeho typické vlastnosti. Crocin ovlivňuje barvu, picrocrocin je spojen s chutí a safranal vytváří charakteristické aroma. Kvalita se u profesionální produkce posuzuje i laboratorně podle mezinárodních norem.
Kde se šafránu daří nejvíc

Hlavním světovým producentem je Írán, odkud pochází většina globální sklizně. Významné a ceněné množství dodávají také Španělsko, Kašmír nebo Afghánistán. Právě tam panují podmínky, které jsou pro tuto rostlinu přirozeně příznivé. V těchto oblastech může být šafrán zajímavým přivýdělkem i hlavním zdrojem příjmů.
Má smysl to zkusit doma
Pro domácí pěstitele může být šafrán zajímavým experimentem, ale spíš pro vlastní spotřebu než jako rychlá cesta k zisku. Kdo si chce pěstování vyzkoušet, měl by začít v malém a ověřit si, zda dokáže rostlinám nabídnout vhodné podmínky. I několik vlastnoručně vypěstovaných květů může udělat radost a ukázat, proč je toto koření po staletí tak ceněné.
Zdroj: RHS, Kasmiril, Pestrá zahrada

Jsem vášnivý pěstitel s dlouholetými zkušenostmi, které vycházejí z rodinné tradice mého dědečka Jiřího Vlasáka. Ten se celý život věnoval pěstitelské produkci i šlechtění nových odrůd keřů a svou lásku k zahradničení předal i mně. Miluji pobyt na zahradě a vše, co s ní souvisí. Mimo hlavní sezonu se věnuji bytové floristice a pěstování pokojových rostlin.
Sociální sítě: F / X
Chcete nás ve Googlu vidět častěji?
Přidejte si Pestrou zahradu mezi preferované zdroje a naše tipy se vám budou ve výsledcích Googlu zobrazovat přednostně.