Jak si na zahradě celý rok pěstovat jemňoučký černý kořen
Černý kořen je zeleninou neprávem opomíjenou. Je sice trochu náročnější jej očistit, ale výsledek stojí za to. Chuť této zeleniny je příjemná, nenáročná, bez jakýchkoliv pachutí. Konzistence po tepelné úpravě velmi jemná, tato zelenina se přímo „rozplývá“ na jazyku. Jak si ji na zahradě vypěstovat?
Hadí mord španělský neboli černý kořen je významnou zeleninou zimního období právě proto, že dokáže přezimovat na stanovišti. Rostlina je poměrně mohutná. Vytváří dlouhé listy podobné jitroceli. Květenství se pro změnu zčásti podobá pampeliškám.
Kořen je černý na povrchu, dužnina je krémově bílá. Z kořene při poškození vytéká bílé latexové mléko, které po zaschnutí ztuhne ve velmi lepkavou gumovou hmotu.
Chutí se černý kořen nejvíce přibližuje chřestu, ten však dalece předčí svými výživovými vlastnostmi.
Ocení to zejména diabetici, neboť obsahuje jen malé množství cukru a také polysacharid inulin, který pomáhá tělu s metabolismem cukrů. Doporučuje se pro posílení srdeční činnosti (vysoký obsah draslíku) a pro nemocné dnou a jinými chorobami podmíněnými kyselinou močovou (má málo purinů).
Jakou odrůdu vybrat
U černého kořene moc na výběr nemáme. Na našem trhu se prodává odrůda Libochovický.
Stanoviště
Černý kořen vyžaduje slunné stanoviště s písčitohlinitou zeminou a s dostatečným přísunem živin (ne však čerstvého hnoje). Pokud je půda, kde vyrůstá, příliš jílovitá nebo kamenitá, jeho kořeny se pokroutí a slábnou. Se zálivkou není nutné to nijak přehánět. Délkou kořene si rostlina zajistí vláhu z nižších vrstev půdy. Zaléváme tedy jen z počátku a při déletrvajícím suchu.
Kdy vysévat?
Doba výsevu závisí na tom, kdy chceme sklízet. Černý kořen je vytrvalým druhem zeleniny, na stanovišti spolehlivě přezimuje.
Pokud chceme kořeny sklízet v létě a na podzim a třeba je uskladnit, měli bychom vysít co nejdříve zjara, nebo ještě lépe, již v říjnu či listopadu. Proč podzimní setí? Přes zimu semínko přezimuje, dobře nabobtná a na jaře začne růst, jakmile to podmínky alespoň trošku dovolí. Pokud záhon navíc přikryjeme bílou netkanou textilií, rostlinu přirychlíme a zároveň ochráníme proti nalétávajícím škůdcům. Jestliže chceme sklízet už během pozdního jara a v létě, musíme černý kořen vyset během srpna, nejpozději začátkem září. Rostlinky narostou ještě během podzimu, bezpečně přezimují a zapracují na zesílení kořene. Na jaře začnou brzy mohutnět. Musíme ale sledovat, zda neženou do květu. V takovém případě je nutná urychlená sklizeň.
Výsev
Výsev není nijak náročný. Semínka jsou poměrně velká, můžeme je proto zasít rovnou do požadovaných vzdáleností cca 10 cm od sebe. Sejeme do řádků, které jsou vzdálené cca 30 cm od sebe. Sejeme do hloubky dvou až tří centimetrů.
Po výsevu řádky mírně zahrneme, ušlápneme a vydatně zalejeme. Ovšem tak, abychom si semínka nevyplavili.
Jednocení
Pokud jsme seli rovnou do vzdáleností okolo deseti centimetrů, jednotit nemusíme. Pokud jsme setí „odflákli“, vyjednotíme na nutných deset centimetrů.
Pletí
Černý kořen vyžaduje pletí a okopávání stejně jako ostatní kořenová zelenina. Zkypřením půdy po dešti zbrzdíme odpařování vody z půdy. Tím zajistíme plodině vláhu na delší dobu, a sobě ušetříme nejedno zalévání.
Sklizeň a uskladnění
Při sklizni musíme postupovat velmi opatrně, abychom nepoškodili křehké a velmi dlouhé kořeny. Obvykle se postupuje tak, že podél řádku s rostlinami si opatrně vyhloubíme hlubší brázdu a kořeny pak z opačné strany do brázdy rycími vidlemi nebo rýčem vyvracíme. Listy opatrně ukroutíme. Černý kořen se skladuje poměrně těžko, rychle totiž vysychá. Vyhráno mají ti, kteří mají k dispozici piliny. Tento úžasný materiál zajistí kořenům dostatečnou vláhu a pohodlné přebývání. Mnohem více se, vzhledem k mrazuvzdornosti této zeleniny, využívá ponechání v záhonu nebo zahrnutí do hlíny, například ve skleníku.
Krátkodobé skladování je možné v lednici v děrovaném sáčku. Takto nám vydrží i několik týdnů. Tuto možnost využijeme tehdy, když mají přijít mrazy. Jinak je kořen mnohem chutnější, pokud jej konzumujeme čerstvý, tedy si pro něj vždy jdeme do záhonu.
Choroby a škůdci
Černý kořen je napadám chorobami a škůdci jako ostatní kořenová zelenina. Z řad škůdců jde zejména o náletové škůdce, proti kterým je nespolehlivější ochrana ve formě bílé netkané textilie přihrnuté hlínou (aby mouchy nemohly ani podlézt). Černý kořen je z chorob ohrožován zejména plísněmi, povětšinou až při skladování. Zde se ale chemická ochrana nedoporučuje, efekt není nijak valný. Stačí zachovat základní pravidla skladování.
Nepříjemné čištění
Před konzumací je nutné černý kořen pečlivě omýt a zbavit černé slupky. Po oloupání vkládáme do okyselené vody, aby nezměnil barvu.
Z kořene začne při porušení jeho povrchu vytékat bílá tekutina, která na vzduchu tuhne a stává se velmi lepkavou. Proto je mnohem pohodlnější jej loupat pod hladinou vody. Mléko se bude hned ředit vodou a nezaschne. Nepotřísníme si tedy ruce ani škrabku. Pokud nám na nádobí přistane nějaké latexové mléko z černého kořene, musíme jej ihned odstranit. Jakmile zaschne, budeme se jej zbavovat jen velmi těžce. Také se doporučuje ho 20–25 minut povařit a pak teprve oloupat. Mléko již vytékat nebude. Tento postup je však nepoužitelný v momentě, kdy chceme použít syrový černý kořen do salátu či pomazánky. Za syrova má totiž vynikající oříškovou chuť.
