Jak si na zahradě nebo na balkoně vypěstovat rajčata
Rajčata vypěstovaná na zahradě jsou s kupovanými nesrovnatelná. V čem se liší? Ve vzhledu, vůni, konzistenci a hlavně chuti. Máte pocit, že jíte úplně jiný druh zeleniny. Jak si tedy tuhle dobrotu vypěstovat?
Druhy rajčat a kde je pěstovat
V současné době jsou nejpěstovanější rajčata tyčková, keříčková, balkonová. Škála odrůd je široká, plody mohou být malé i obrovské, červené, oranžové, hnědé, černé, fialové i žluté, žíhané. Rajčata se dají pěstovat v podstatě kdekoliv, kde je troška místa, světlo a teplo. Balkon městského bytu není výjimkou.
Výsev rajčat
K výsevu rajčatových semínek přikročíme až v březnu, kolem Josefa. Pokud chcete rajčata pěstovat ve skleníku, můžeme sít již během února, a to buď do výsevního substrátu, nebo do perlitu. Pokud chceme sít rajčata do výsevního substrátu, můžeme si na dno nádob přichystat obyčejný substrát. Až teprve na něj navrstvit substrát výsevní. Přichystanou zeminu provlhčíme, aby se mohla semínka dobře usadit. Na povrch substrátu nasypeme semínka tak, aby každé semínko bylo zvlášť. Semínka zasypeme vrstvičkou substrátu. Pomocí rozprašovače svrchní substrát provlhčíme.
Semínka rajčat můžeme sít i do perlitu, postup je v podstatě stejný, jen nebudeme semínka zasypávat, ale překryjeme je – nejlépe kuchyňskou papírovou utěrkou. Ta zajistí semínkům stálé prostředí, díky tomu naklíčí téměř rovnoměrně.
Semínka jsou vysetá
Nádoby s výsevem rajčat v substrátu přikryjeme fólií nebo sklem, lépe si tak udrží vlhké a stálé prostředí. Semínka ráda klíčí ve tmě. Výsevy rajčat pravidelně kontrolujeme a vlhčíme. Jakmile naklíčí, šup s nimi na světlo.
Rajčata už naklíčila…
Pokud máme vyseto do substrátu, nemusíme přepichovat do té doby, než rostlinky mají první pravý list. Pravidelně provlhčujeme a dle návodu na substrátu i hnojivu přihnojíme vhodným tekutým hnojivem. Pokud jsme seli do perlitu, musíme naklíčené rostlinky přepíchat do kvalitního substrátu poměrně brzy. Zatím stačí umístit rostlinky stejné odrůdy do jedné nádoby, samostatné nádobky by pro ně byly ještě příliš velké a stresující. S přihnojováním začneme podle informací výrobce substrátu.
Při přepichování postupujeme tak, že sázecím kolíčkem do zeminy připravíme jamky, rostlinky rajčat zapustíme až po děložní lístky a zeminu přimáčkneme. Nakonec zalijeme. Ze začátku rostlinkám svědčí stín, mohou tak lépe zakořenit, protože se neženou za sluníčkem.
Přepichování
Až si rostlinky začnou opět navzájem překážet, znovu je přepícháme . Teď už každou rostlinku zvlášť. Pokud pěstujeme více odrůd, nádobky označujeme. Pod rostlinky při přesazování nejdříve vložíme několik kuliček NPK (ne víc než čtyři).
Pro pěstování rajčat se dobře hodí krabice od nápojů. Jednak jsou vysoké a jednak je můžeme později rozříznout – rostlinky bezpečně vyndáme. Do spodku krabice vytvoříme odtokové otvory. Teď už musíme rostlinky přemístit na velmi světlé, ale chladnější místo, ať se otužují a nevyženou příliš vysoko. Až se venku oteplí, mohou jít rostlinky i do nevytápěného skleníku, kde v případě nízkých nočních teplot zapalujeme přes noc svíčky. Pokud se nám zdá, že zem je ve skleníku již dost prohřátá, můžeme rajčata plánovaná pro skleník zasadit.
Na konečné stanoviště můžeme zasadit poměrně brzy rajčata balkonová nebo rajčata pěstovaná v nádobách, protože nádoby kdykoliv schováme před chladem. Při sázení do nádob musíme dbát na to, aby nádoba měla otvory, kterými bude odtékat přebytečná voda. Na dno vložíme kamínky, na ně trošku zeminy, pak vrstvičku slepičinců nebo hnoje, opět zeminu. Zalejeme. Na mokrou zeminu umístíme rostlinku rajčete a celou nádobu dosypeme další zeminou. Rostlince by měly vykukovat jen horní listy. Ze stonku pustí další kořínky. Přiměřeně přimáčkneme a zalijeme.
Vysazujeme na stanoviště
Je po zmrzlých a poměrně teplo, a tak už rostlinky můžeme zasadit na záhon. Nejjednodušší postup je sazení do hlubších brázd, na jejichž dno rozprostřeme slepičince, hnůj nebo kompost. Zasypeme troškou hlíny a sadíme rostlinky. Při sázení vždy opatrně, ať si rostlinky nepolámeme, jsou velmi křehké. Nádoby se sazeničkami si vedle záhonu při přesazování raději položte. Pokud jsme sázeli do krabic od nápojů, tak je rozřízneme, rozevřeme a sazenice tak máme volně přístupné.
Rostlinky rajčat do brázdy pokládáme ve vzdálenosti alespoň 80cm a vždy našikmo, aby se maximalizovala délka stonku, který bude v zemi. Proč? Rostlinka bude moci pustit více kořínků, bude pak lépe vyživovaná a lépe nám urodí. Z hlíny by měly vykukovat jen vrcholky rostlin.
Rajčata potřebují oporu
Rajče je rostlinou poměrně vysokou, sama sebe neunese. Vyžaduje oporu. Typů opory je mnoho, například dřevěné tyčky, ke kterým rostlinky postupně vyvazujeme, nebo kovové kroucené tyčky, do kterých rostlinu vtáčíme.
Pokud použijete kroucené tyčky, udělejte ještě bezpečnostní opatření – na začátek a konec řádku zatlučte pevné tyče, kolem první tyče navažte šňůrku nebo lanko přibližně ve výšce 140 cm, postupně omotejte ve stejné výšce kolem každé tyčky a nakonec upevněte provázek kolem pevné tyče na druhém konci řádku. Tyčky se nebudou ve větru klátit a nehrozí polámání rostlin.
Mulčování a zalévání
Rajčata mají ráda teplo, a to i od země. Napomůžeme jim mulčováním plochy, kde mají kořeny. Můžeme použít textilii, posekanou trávu, síťované pytle či cokoliv, čím lze mulčovat na záhonu. Z počátku rajčata dostatečně zaléváme, raději jednou za 2-3 dny, ale větší dávku. Vždy jen večer (rajče roste v noci) a vždy jen ke kořenům, nikdy nekropíme rostlinu!
Vyštipovat, vyštipovat, vyštipovat
Rajče je rostlinou bujně rostoucí do všech stran. To ale nepotřebujeme. My chceme květy a plody. Proto striktně zachováváme jen hlavní stonek a z něj rostoucí listy a květy. Všechno ostatní vyštipujeme. Pokud bychom to nedělali, rajče by se rozprostřelo do šířky, sílu by dávalo do růstu, ale ne plodům. Vyštipovat musíme během nejbujnějšího růstu i každý druhý den! Až mají rostlinky 5-6 pater květů (v závislosti na oblasti pěstování, někde uzrají jen 4 patra, jinde i více než 5), zaštípneme vrcholek, aby rostlina výš už nerostla a soustředila se na dozrávání. Tím ale náš boj s postranními výhonky nekončí, stále budou růst a stále je budeme muset vyštipovat.
Pozor: keříčková rajčata nevyštipujeme!
Choroby a škůdci
Na rajčatech si rády smlsnou mšice a plísně. Proti mšicím použijeme ekologický postřik – například z 5 l teplé vody, 50 ml řepkového oleje a 3 prášků do pečiva (důležité je zachovat poměr). Tento postřik sice udusí pouze mšice na listech, takže se musí opakovat na novou generaci, ale je pro nás absolutně neškodný, a tím pádem i bez ochranné lhůty.
Proti plísni bojujeme odstraňováním starších listů od spodu rostliny, odstraňováním napadených listů (vždy spálit, nikdy do kompostu!) a postřikem proti plísni. Obranyschopnější můžeme rostlinu ošetřit pomocí postřiku z přesličkového výluhu.
Sklizeň
Rajčata sklízíme postupně . Pokud chceme mít najednou větší množství plodů – třeba na zavaření, anebo chceme sklizeň urychlit, můžeme použít tento trik. Naoranžovělá rajčata posbíráme a dáme do přepravek, přes den je vystavíme sluníčku. Na zavaření nebo do kečupu nám tak pohodlně dozrají. A rostliny budou mít k dispozici více síly, kterou budou soustředit do růstu a zrání dalších plodů. Jiným trikem je podélné naříznutí nejspodnějšího hroznu s plody – rostlina bude cítit jeho ohrožení a nechá jej dozrát rychleji než ostatní plody – aby nepřišla o kýžená semínka.
Rajčata jsou jednoletky, na podzim tedy likvidujeme celé rostliny. Nedozrálá rajčata vložte do skleněných nádob. Na světle nechte ale jen nádoby s rajčaty, která chceme konzumovat nejdříve. Pravidelně kontrolovat je však nutné všechny nádoby s rajčaty a včas odstraňovat nemocné plody.
