Jak si na zahradě vypěstovat slaďounké třešně a kyselkavé višně
Mít v létě na zahradě třešně a višně, to je zajištěné osvěžení v jakémkoliv počasí. Třešně jsou ovocem, které milují děti i dospělí. Višně se takové oblibě sice netěší, ale produkty z nich jistě ano. Na zahradě můžeme pěstovat oba druhy těchto peckovin, navzájem se nijak nevylučují.
Jaké vybrat odrůdy třešní?
Třešně rodí během pozdního jara a velké části léta. Odrůd je k dispozici mnoho. Čím je třešeň ranější, tím jsou její plody obvykle menší.
Z raných třešní můžeme pěstovat například Adélku, Burlat, Aranku, Helgu, Karešovu, Kaštánku, Martu, Napoleonovu, Rivan, Rychlici (velmi raná) nebo třeba Winklerovu.
Středně rané jsou odrůdy Granát, Justyna, Kordia, Sandra, Sylvana, Těchlovan, Van, Vanda, Büttnerova kompakt, nebo Sam.
Středně pozdě dozrává Halka, Hedelfingenská nebo například Horka.
Z hlediska tvaru a vlastnosti plodů jsou třešně srdčité, kulovité, oválné, chrupky, polochrupky. Barva se pohybuje od tmavě žluté až po tmavě karmínovou.
Jaké vybrat odrůdy višní?
Nejranější višně dozrávají o něco později než rané třešně, většinou od čtvrtého tzv. třešňového týdne.
Mezi rané višně patří Érdi Bótermó, Favorit nebo Zahoračka. Poloranými višněmi jsou Fanal, Morellenfeuer, Ujehértoi Fürtös. Pozdní višní je například Morela pozdní.
Plody višní mohou být červené až hnědočervené, kulovité až vejčité, sladkokyselé až kyselé, některé dokonce natrpklé. Některé plody nejsou příliš vhodné pro přímý konzum, jiné jsou pro osvěžení pod stromem přímo vynikající.
Pozor na samosprašnost
Při výběru třešní i višní se musíme orientovat také podle toho, zda je odrůda samosprašná či nikoliv.
Co to znamená? V podstatě to, zda můžeme úspěšně pěstovat jen jeden strom (samosprašná odrůda, se opylí sama) nebo zda k pěstování třešní či višní potřebujeme stromy alespoň dva, navíc kvetoucí v podobnou dobu. Stromy se pak opylují navzájem, a tím nám zajistí úrodu.
Výsadba
Výsadba třešně i višně se v podstatě neliší od výsadby jiných stromů. Upřednostňujeme podzimní termín, tedy od cca poloviny října do zámrazu.
Postupujeme tak, že vyhloubíme výsadbovou jámu, dno i boky rozrušíme rýčem, aby kořeny mohly lépe prorůstat. Pokud je sucho, výsadbovou jámu důkladně prolijeme.
Na dno jámy nasypeme kompost, poté zeminu a nakonec postavíme stromek, který začneme zasypávat. Několikrát stromkem třepeme, aby se zemina dobře dostala mezi kořeny.
Nic nepokazíme, když kořeny stromku před samotnou výsadbou sestříhneme až do míst, kde bude řez bílý, tedy kde jsou kořeny živé.
Zeminu přihrneme, přišlápneme a stromek přivážeme k opoře, kterou jsme si předem připlavili. Následuje vydatná zálivka, kterou budeme pravidelně opakovat v závislosti na počasí. Pokud je zima teplá a suchá, zaléváme i v zimě.
Řez třešní a višní
Pro celou skupinu peckovin platí, že řez provádíme na jaře, a to na počátku vegetace. Ideální doba je na začátku kvetení, kdy se nejlépe, a to i bez ošetření, hojí řezné rány a neprojevuje se tak často jako jindy klejotok.
Třešně nemají rády řez příliš hluboký. Pokud nemáme velkou zahradu, volíme raději čtvrtkmen nebo zákrsek.
Třešním v podstatě jen odstraňujeme přebytečné výhony, zkracujeme kosterní větve do jedné roviny, a v době vegetace vystřiháváme letorosty zahušťující korunu.
Třešně s nápadně vyvinutým středním kmenem můžeme snížit asi o třetinu, abychom strom udrželi v požadované výšce.
Pro višně platí pravidla stejná, jen s jedním doplněním – snažíme se udržovat větve kratší. Proč? Protože mnoho višní plodí až na koncích větví. Takže proto pokud je nezkracujeme, dochází k jejich vyholování, kdy máme jen spousty dlouhých větví s několika plody na jejich koncích.
Vhodným termínem řezu třešní i višní je také doba jejich sklizně. Pokud postupujeme opatrně, můžeme prořezávat větve plné plodů, a ty pak očesat pohodlně na zemi, čímž spojíme příjemné s užitečným.
Choroby a škůdci
Třešně jsou poměrně náchylné k chorobám a škůdcům, ale nejdeme i odolnější odrůdy. Nejčastěji je potrápí klejotok, moniliová spála a hniloba, skvrnitost listů. Pak samozřejmě pilatky, mšice a vrtule. Poslední jmenované způsobují typickou červivost třešní.
Proti většině z těchto nešvarů lze bojovat preventivně i následně, mechanicky i postřikem.
Sklizeň a skladování
Při sklizni si musíme dávat velký pozor zejména u višní, kterým bychom mohli neopatrným postupem poškodit plodonoše pro následující rok. Pokud je to jen trošku možné, sklízíme višně beze stopek. Popřípadě višně se stopkami odstřiháváme. U třešní taková opatrnost nutná nebývá.
Skladování třešní a višní v syrovém stavu je možné jen krátkodobě. Výborně ale snášejí jakékoliv zpracování, ať pomocí sušení, mrazení, zavaření, naložení v alkoholu a podobně.
