Prvosenky z luk a hor
Petrklíče patří do čtveřice jarních žlutých průkopníků, čítající ještě podběl, blatouch a hvězdičkovité orseje. Nejoblíbenějším členem týmu prvosenek je žluťoučká Primula veris, čili prvosenka jarní.
Pokud se prvosenkám zdají sny, pak jistě o vlhkých, stromy stíněných loukách na stráních pod horami. Umí se přiblížit až ke dveřím chalup, ale také poschovávat se mezi keři a habry kolem.
Proměny prvosenek
Prvosenky jsou schopné měnit se téměř před očima. Jen si zkuste na zahradu vsadit vedle sebe dva druhy. Možná, že další rok tu objevíte třetí, který bude mít něco po mamince a něco po tatínkovi. A to je jedno z hlavních tajemství petrklíčů: díky snadnému křížení se mohou převléci do nepřeberného množství kultivarů. Na stránkách anglických šlechtitelů prvosenek tak například najdete i prvosenku s oranžovými roztřepenými květy připomínajícími spíše dřípatku. Anglicky se těmto primulkám říká showauriculas.
Prvosenka jarní Primula veris
Rostou před vaší chalupou petrklíče? Radujte se, jsou léčivé a mají kouzelnou moc. Čerstvé potěší oko, sušené vyženou kašel a ještě stihnou vygumovat případný splín. Proto se petrklíčům říkávalo bludí. Takže, pokud potřebujete uvolnit zablokovanou energii a rozpustit smutek, zhotovte si z květů prvosenkový talisman a vložte jej pod polštář. Léčitelé a mágové totiž vidí v petrklíči magickou rostlinu, schopnou v lidech zmírnit pocity úzkosti a osamělosti a odstranit deprese.
Pro svoji jemnou krásu a skromnost, s níž kvete rok co rok na stejných místech, neboť se množí nejen semeny i oddenky si Primula veris vysloužila (díky ruchovci Václavu Šolcovi) pověst květiny probouzející nejen jaro, ale i národ.
Putování za prvosenkami
Nejkrásnější a nejpočetnější skupina prvosenek je doma v Himalájích a v Číně. Evropa se může honosit jen třiceti druhy. U nás je nejznámější prvosenka jarní Primula veris, prvosenka nejmenší Primula minima, prvosenka vyšší Primula elatior a prvosenka lysá Primula auricula.
O prvosence nejmenší Primula minima ví asi nejvíc Krakonoš. Patří totiž do jeho proslulých zahrádek v skalnatých kotlích a závěrech horských údolí. Primula minima tu roste ve společnosti konikleců, mléčivců a sibiřského česneku a mezi bizardně pokrouceným „křivolesem“ zakrských bříz a vrbiček. Přesto se miniaturní petrklíček vedle nich ztrácí, měří jen tři centimetry, někdy i jen jeden.
Poznáte jej podle drobných růžových květů s úzkými vykrojenými korunními plátky, které sedí na růžicích přízemních listů. Kouzelně působí na skalkách, kde musí mít chladné a vlhké stanoviště, nejlépe na kraji potůčku nebo jezírka. Pozor – prvosenka nejmenší je velmi vzácná, proto byla zařazena mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny.
Za zajímavou sestřenkou prvosenky nejmenší prvosenkou lysou (Primula auricula) musíte do úžlabin vápencových Karpat. Jak ji poznáte? Je to 5 – 20 cm vysoká rostlinka se žlutě kvetoucím okolíkem na konci stvolu. I ta se na zahradách pěstuje jako skalnička. Hodí se do středně osluněných skalek i k osázení zdí. Má listy jakoby bíle poprášené moukou, což je povlak, který vylučuje jako ochranu před úpalem. Její květy nakvétají v dubnu a květnu.
Druhy prvosenek
Z praktického hlediska se podle květů a květenství rozdělují prvosenky do několika základních skupin.
Kulovité prvosenky (např. P. denticulata) mají kulovitá květenství dorůstající do výšky 20 cm. Drobné, asi deseticentimetrové polštářovité druhy mají poměrně velké jednotlivé květy různých barev: např. P. acaulis, P. pruhoniaca, P. minima.
Okoličnaté prvosenky mají delší stonek ukončený několika květy. V zahrádkách se pěstují kříženci kvetoucí mnoha různými barvami. Pod názvem aurikule se často pěstuje P. sieboldii a P. saxatilis.
Patrovité prvosenky se pěstují méně často, protože jsou poměrně choulostivé a méně vytrvalé. Jejich květy jsou uspořádané v několika patrech, kvetou v květnu a v červnu. K nejodolnějším náleží P. florindae, asi 6 cm vysoká bylina žlutě kvetoucí v červnu.
O neobvyklých kultivarech primulek si můžete přečíst na stránkách britského klubu The National Auricula and Primula Society – http://www.auriculaandprimula.org.uk/index.html a http://www.users.totalise.co.uk/~viv.pugh/.
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller
