Sršní hnízdo můžete odstranit i bez povolení, musíte však splnit zákonné podmínky

Majitelé domů a zahrad často řeší, jestli je možné sršní hnízdo odstranit, aniž by se dostali do konfliktu se zákonem. V České republice platí, že sršeň obecná patří mezi volně žijící živočichy s obecnou ochranou, ale není vedená jako zvláště chráněný druh. Z toho vyplývá zásadní rozdíl oproti druhům, u nichž by byl jakýkoli zásah podmíněn povolením úřadů.

Sršeň obecná není zvláště chráněný druh

Sršeň obecná (Vespa crabro) není uvedena v seznamu zvláště chráněných živočichů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Z pohledu práva se na ni tedy vztahuje zejména obecná ochrana volně žijících živočichů podle § 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Prakticky to znamená, že zákon míří hlavně na to, aby nedocházelo ke zbytečnému usmrcování a bezdůvodnému ničení přírody.

Pokud ale hnízdo představuje reálné riziko pro zdraví nebo bezpečnost, je zásah považován za odůvodněný. V takové situaci je odstranění hnízda možné i bez speciálních výjimek a bez předchozího schvalování orgánem ochrany přírody.

Co z toho plyne pro vlastníky nemovitostí

V běžné praxi je možné objednat odborné odstranění sršního hnízda a není nutné žádat o zvláštní povolení. Zásah by měl být přiměřený situaci a měl by mít jasný důvod, typicky ochranu osob, dětí nebo domácích zvířat, případně zamezení opakovanému bodnutí v místech s častým pohybem lidí.

Kdy je odstranění sršního hnízda rozumné a obhajitelné

Obecná ochrana živočichů stojí na principu, že se do přírody nezasahuje bez důvodu. U sršní se za opodstatněný důvod obvykle považuje situace, kdy je hnízdo v těsné blízkosti míst, kde se lidé pravidelně pohybují, nebo kde hrozí konflikt téměř každý den.

Typické rizikové situace

Vyšší míra rizika nastává, pokud je hnízdo u vchodu do domu, u terasy, v dětském prostoru, ve stěně u průchozí trasy nebo uvnitř stavební konstrukce. Zvlášť citlivá je domácnost, kde žije alergik na bodnutí blanokřídlým hmyzem, protože i jediné bodnutí může znamenat vážnou zdravotní komplikaci. Podobně je vhodné jednat i tehdy, když sršně ohrožují zvířata, která se k hnízdu mohou opakovaně přiblížit.

Kdy naopak zvážit ponechání hnízda

Sršně mají v ekosystému užitečnou roli, protože loví mouchy, vosy a další hmyz. Pokud hnízdo není v konfliktu s běžným užíváním pozemku, může být praktičtější a šetrnější ho ponechat. Platí to hlavně tehdy, když je umístěné daleko od domu, například na okraji zahrady nebo v blízkém lese, a členové domácnosti nemají alergie.

Důležité je i roční období. Na konci sezony, zejména na podzim, kolonie přirozeně slábne a postupně zaniká. Staré hnízdo pak sršně obvykle znovu neosídlí, takže někdy stačí jen krátkodobě upravit režim pohybu kolem místa a vyčkat.

Co říká zákon o ochraně přírody obecně

Zákon č. 114/1992 Sb. rozlišuje obecnou ochranu a zvláštní ochranu vybraných druhů. Obecná ochrana se týká všech volně žijících živočichů a zdůrazňuje, že by neměli být bezdůvodně usmrcováni. Zvláštní ochrana se pak vztahuje na druhy uvedené v prováděcí vyhlášce, u nichž jsou zásahy přísněji regulované.

V praxi to znamená, že pokud existuje věcný důvod, například ochrana zdraví a bezpečnosti, odstranění sršního hnízda je v ČR obvykle bezproblémové. Naopak ničení hnízd jen z pohodlnosti nebo bez rizika není vhodné.

Jak se pravidla liší v okolních státech

V Evropě neplatí jednotný přístup. Zatímco v České republice sršeň obecná není zvláště chráněná, například v Německu je její ochrana výrazně přísnější a zásah do hnízda bez povolení může vést k vysokým sankcím. Podobný režim najdete i v Rakousku. Na Slovensku je sršeň vedená jako chráněný druh, takže je obvykle potřeba výjimka. V Polsku se ochrana posuzuje podle okolností a roli hraje i to, zda jde o prostředí mimo lidská obydlí.

Asijská sršeň jako nová hrozba

Vedle sršně obecné se v posledních letech řeší i invazní asijská sršeň žahavá (Vespa velutina). Jde o druh, který se šíří Evropou a představuje výrazné riziko pro včelstva, protože dokáže dlouhodobě lovit včely u úlů a oslabit nebo zničit celé kolonie. V ČR byl její výskyt potvrzen v říjnu 2023 v Plzni a další nález hnízda se objevil v roce 2024 na Opavsku, což naznačuje další možné šíření.

Co dělat při podezření na asijskou sršeň

Pokud si všimnete jedince, který se liší od běžné sršně, je vhodné pořídit fotografii a nález nahlásit příslušným institucím, typicky Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Charakteristické bývá menší tělo než u sršně obecné, tmavší zbarvení, oranžově zbarvený pruh na zadečku a nápadně žluté konce nohou. Není bezpečné pokoušet se hmyz chytat, protože bodnutí může být velmi bolestivé.

Ne všechny blanokřídlé druhy lze řešit stejně

V České republice jsou mezi zvláště chráněnými druhy některé druhy samotářských včel a také vybrané druhy čmeláků. Pokud si nejste jistí, jaký hmyz se u vás usadil, je bezpečnější nejdřív provést identifikaci druhu a až potom volit postup. Chybný zásah může být zbytečný a u chráněných druhů i problematický.

Praktický postup při nálezu sršního hnízda

Nejdůležitější je zachovat klid, protože sršně obvykle neútočí bez vyprovokování. Má smysl dočasně vymezit prostor kolem hnízda a upozornit členy domácnosti, aby se k němu nepřibližovali. Následně zhodnoťte, zda je hnízdo v místě s častým pohybem lidí a zda hrozí opakovaný kontakt.

Pokud je riziko vyšší, je vhodné obrátit se na odborníky, kteří zvolí přiměřený a bezpečný postup. Jestliže hnízdo nikoho neohrožuje, lze zvolit i variantu soužití a vyčkat do konce sezony, kdy kolonie přirozeně zaniká.

Zdroj: Hasičský záchranný sbor České republiky, Deratiz, Veronica, Ministerstvo životního prostředí