Jak si na zahradě vypěstovat ořechy – lískové
Navzdory dlouhé tradici se v posledních desetiletích ořechy z českých zahrad spíše vytrácely. Velké lískové keře nebo statné ořešáky zabírají mnoho místa, vrhají velký stín, a hlavně na podzim zaneřádí zahradu spoustou listí.
Nicméně, s nástupem kultu superpotravin a se zjištěním, že ořechy jsou vlastně nutriční poklad, se zase začínají tyhle dřeviny do našich zahrad vracet. Teď už si je však vysazujeme jinak. Jednak do míst, kde stojíme o jejich stín, také tam, kde jsme schopní listí snadno posbírat sekačkou nebo si ho přifouknout vysavačem na listí. A volíme nové odrůdy, které dokáží plodit i při nižším vzrůstu.
Odrůdy lískových ořechů
Lískových ořechů najdeme také kvanta odrůd, ale v českých podmínkách nejlépe rostou čtyři z nich. Jde o lísku Hallskou obrovskou, lísku Lombardskou bílou, lísku Lombardskou červenou a lísku Webbovu.
Do chladnějších oblastí vyberte Webbovu lísku, naopak nejnáročnější podmínky na klima bude mít líska Lombardská. Jestliže chcete jen jeden keř, je nutné vybrat samosprašnou lísku, kterou je právě líska Lombardská. Ostatní potřebují souseda, opylovače. Stačí, aby byl v zahradě u sousedů, ale lépe bude, když vysadíte alespoň dva keře.
Největší plody čekejte od lísky Hallské obrovské. 10 plodů může vážit i přes 40 g. Běžnou velikost lískových oříšků nabídnou ostatní odrůdy, kdy deset plodů bude vážit od 20 do 30 g. Nejčasněji dozrává líska Lombardská.
Dodejme, že líska obecná se prodává i v odrůdách s barevnými listy nebo kroucenými větvemi. Ořechy sklidíme i z těchto okrasných forem. Občas se setkáme s lískou tureckou. To je strom s bohatou úrodou oříšků, ty všakmají tak tvrdou skořápku a malé jádro nepříliš skvělé chuti, že z něj kromě okrasy není jiný užitek.
Jak pěstovat lísku
Přestože lísku často najdeme i v lese nebo na mezích, nejde o původní českou rostlinu. Rostla v Asii, odkud sem byla přinesena. Daří se jí spíše v teplých oblastech. Ale i střední polohy České republiky jsou pro ni dostatečně vhodné.
Přestože je líska keř, je možné ji zapěstovat i jako stromek. Vysadit můžeme jednu lísku, pokud je samosprašná. Nebo více lísek vedle sebe, minimálně 5 metrů od sebe. Čím více odrůd vysadíme, tím si zvýšíme a zkvalitníme úrodu.
Vysazujeme do větší výsadbové jámy, do které jsme dali zeminu smíchanou s kompostem. Líska dobře snáší i hnůj živočišného původu nebo slepičince, které jsou plné vápníku. Vápník totiž líska také vyžaduje ve zvýšeném množství.
Líska potřebuje lehčí půdu, ale dobře zásobenou vodou. Nejlépe jihozápadní svah, kde bude dostatek světla a dost vláhy i tepla. Líska se nechá poměrně snadno zmladit. Pravidelně je vhodné jí prosvětlovat korunu.
A pokud chceme mít z lísky stromek, zkrátíme silnější kmínek na délku asi 1,5 metru. Ostatní kmínky řežeme až u země. Na ponechaném kmínku se brzy vytvoří plodná koruna a líska bude růst ve tvaru stromku. Výhony jdoucí ze země pak pravidelně stříháme.
Choroby a škůdci lísky
Líska netrpí závažnějšími chorobami. Spíše ji napadají škůdci. Velmi si na lískových oříškách pochutnávají veverky a také někteří ptáci. Veverka dokáže odnést i téměř celou úrodu, vynechá jen oříšky rostoucí na koncích nejtenčích větviček.
Nepříjemným škůdcem lískových oříšků je nosatec lískový. Brouček s dlouhým nosem, který způsobuje červivost plodů. Samičky kladou vajíčka koncem června a počátkem července, takže pokud jste předchozí rok měli hodně červavé oříšky, sáhněte touhle dobou po insekticidním postřiku. Do konečné úrody je totiž ještě času dost a líska většinu škodlivých látek dokáže do poloviny září bezpečně zpracovat.
Prevencí proti nosatci je jejich vyhrabávání z půdy. Larvy totiž po vykousání oříšku vylezou vykousaným otvorem z oříšku ven a spadnou na zem, kde se zahrabou do hliněné komůrky vytvořené v zemi. Tady přezimují a během května se vylíhnou do dospělé generace, která koncem června naklade svá vajíčka do nových plodů.
Největšími přeborníky v disciplíně vyhrabávání larev ze země jsou slepice. Vyplatí se pustit je pod lísky alespoň na několik dní. Jednak lísku vydatně pohnojí a jednak vyhrabou a zlikvidují larvy nosatce. V následujícím roce bude napadení minimální, a to i bez postřiku (za předpokladu, že pod sousedovou lískou byly slepice taktéž).
