Možná si na artyčoku velmi rádi pochutnáte, kdykoliv jej v obchodě nebo v restauraci dostanete. Ale co si ho zkusit vypěstovat sami? Jde o poměrně velkou rostlinu, která je trvalkou a z níž konzumujeme zejména šťavnatá poupata. Ale užitečné jsou i další části této trvalky, nemluvě o jejím okrasném vzhledu. Jestli máte dost místa, kvalitní půdu a možnosti, jak nechat artyčok přezimovat, jistě si jeho pěstování vyzkoušejte!
Co je artyčok?
Možná jste se ještě nesetkali s podrobnějším popisem artyčoku. Je to rostlina podobná našemu bodláku – a také patří do stejné čeledi hvězdicovitých. I květenství artyčoku má podobné vzezření, jen je výrazně větší – a co je pro nás důležité: šťavnatější a výživnější.
Jako zelenina se pěstuje ušlechtilý druh artyčoku – artyčok kardový (Cynara cardunculus var. scolymus), z nějž se konzumuje hlavně poupě. A pak artyčok španělský, u něhož se jedí stonky a listy. Ostatní druhy patří už k rostlinám okrasným, i když i z nich se dá při dobré vůli sklidit alespoň na čaj.
Rostlina je vysoká přes jeden metr a zabere i větší plochu – v podstatě podobnou jako větší tyčkové rajče nebo mohutnější rostliny papriky. Daří se jí v teplejších oblastech a nesmí zmrznout. Přesto se jedná o trvalku. Přízemní listy rostou v růžici, jsou střídavé, velké, šťavnaté. Plod artyčoku se nazývá nažka.
Proč pěstovat a konzumovat artyčok?
Artyčoky, podobně jako bodláky nebo ostropestřec, mají velmi dobré účinky při léčení jater a žlučníku. Zvyšují totiž tvorbu žluči a také její vylučování. Dokáží podpořit detoxikační činnost jater, urychlují vylučování škodlivin močí. Proto se konzumace většího množství artyčoku nedoporučuje lidem s vážnými poruchami ledvin. Se správnou činností jater úzce souvisí i tvorba cholesterolu. Artyčok pomáhá zabraňovat jeho usazování v cévách.
Artyčok snižuje hladinu krevního cukru, proto je vhodným doplňkovým léčivem při diabetu. Dokáže zklidnit alergické reakce, zejména ty, které probíhají na kůži. Lidem trpícím zvýšeným pocením dokáže pomoci od nelibé vůně jejich těla (odvar z kořene artyčoku). Zlepšuje látkovou výměnu a udržuje tělesné procesy ve správné kondici.
Ale zejména jde o vynikající zeleninu, na které si můžeme velmi pochutnat. Příprava artyčoku je přitom poměrně snadná. Důležité je jeho okamžité namočení do kyselé vody (s citronem, octem), aby nezčernal. Stačí jej pak orestovat na pánvi, například s česnekem, povařit cirka 20 minut – a je hotovo.
Kdy vysít a jak předpěstovat artyčok?
Artyčoky se vysévají koncem února a během března. Semínka pořídíte v zahradnictví – a uvažte, zda chcete koupit artyčok okrasný nebo užitkový. Jestli mají artyčok u sousedů, můžete jej (také v březnu) rozmnožit vegetativně.
Celé předpěstování musí proběhnout doma, při pokojové teplotě. Postupujte podobně jako u předpěstování papriky – stálé teplo a spoustu světla i živin. Artyčok nepohrdne větším květníkem ani na samotné předpěstování.
Kdy smí artyčok na zahradu?
Nejprve si promyslete, zda máte na zahradě slunné místo s minimálním průvanem. Pokud ano, můžete artyčok vysadit koncem května – vždy až v teplejších dnech, později než rajčata nebo papriky. Co nejvíce chraňte rostlinu před chladem a zejména před studeným větrem.
Výhodné je pěstování artyčoku ve skleníku nebo fóliovníku. Jen pozor na plísně – zde se k němu chovejte podobně jako k okurkám – hodně větrejte, ale artyčok chraňte před průvanem. Počítejte s většími spony, alespoň 100 x 80 cm – podobně jako u velkých tyčkových rajčat.
Čím hnojit artyčoky?
Tato zelenina potřebuje půdu lehkou a přitom výživnou, nejlépe se zapracovaným kompostem. Zpočátku zvolte hnojiva dusíkatá, aby rostlina rychleji nabyla zelenou hmotu. Pak přejděte na hnojení s vyšším obsahem fosforu a draslíku.
Jak zazimovat artyčok?
Artyčoky nesmějí vymrznout. V teplejších oblastech je proto ochraňte formou hrůbku vytvořeného ze zeminy, rašeliny, listů, větví a/nebo slámy. Hodit se bude ochrana kořenů proti hlodavcům – na to je však nutné myslet již při výsadbě.
Kde by kořeny vymrzly i přes tuto ochranu, raději je na podzim vykopejte a nechte přezimovat v nezamrzajícím prostoru, třeba ve sklepě. Založte je do pilin, písku, zeminy – a nedovolte, aby kořeny vyschly. Jakmile mrazy poleví, mohou přezimované artyčoky zase ven, klidně už v dubnu.
Kdy se těšit na první sklizeň poupat?
Artyčok je trvalka a pokvete nejdříve koncem prvního léta, častěji až během druhého roku vegetace. Sklízí se dobře vyvinuté, avšak ještě nerozvinuté květní úbory. Když se opozdíme se sklizní, bude v poupatech již chmýří a pichlavé mladé lístky. V takovém případě je výhodnější artyčoky plnit – chmýří a lístky vydlabeme.
