Na první pohled působí jako naše běžná sršeň, při bližším prozkoumání je však jasné, že jde o odlišný a mnohem problematičtější druh. Větší tělo, tmavší zbarvení a především výrazně agresivnější povaha upozorňují, že se jedná o sršeň asijskou, jejíž výskyt se v Evropě rok od roku zvyšuje. Odborníci mluví otevřeně o nebezpečí a varují, že její přítomnost může mít vážné následky.
Proč tento druh budí takové obavy
Kolem asijské sršně se vznáší pověst hmyzího vetřelce, který dokáže způsobit mnohem bolestivější poranění než běžná vosa. Přirovnání o tisícinásobném účinku je sice přehnané, nicméně základ má v jejím chování. Asijská sršeň útočí opakovaně a při podráždění neváhá bránit své hnízdo maximální silou. Pro alergiky může být její bodnutí život ohrožující, avšak největší riziko dopadá úplně jinam – na ekosystém.
Odkud přišla a jak ji poznat
Sršeň asijská, odborně Vespa velutina, pochází z jihovýchodní Asie. Do Evropy se dostala v roce 2004 jako nechtěný pasažér v kontejneru s čínským zbožím, který dorazil do Francie. Odtud se během dvou desetiletí šířila dál a dnes je běžná ve velké části Evropy včetně Česka.
Od domácí sršně se liší hned několika znaky. Je větší, převládá u ní tmavé zbarvení doplněné oranžovými odstíny a nejvýraznějším znakem jsou jasně žluté nohy. Létá rychle, vysoko a hnízda staví ve stromech, hustých keřích, ale i na lidských stavbách. Přizpůsobuje se překvapivě snadno – daří se jí ve městech i na venkově, což urychluje její šíření.
Hrozba pro včely i celou zemědělskou krajinu
Zatímco lidé mohou mít obavy hlavně z bodnutí, včelaři mají zcela jiné starosti. Asijská sršeň je totiž velmi aktivní predátor. Vyčkává před úlem a loví včely přímo za letu. Jediná kolonie dokáže během několika dní zlikvidovat celý úl. Domácí včely se proti ní neumějí bránit, protože na rozdíl od asijských druhů neznají obranné strategie jako takzvanou „včelí kouli“, kdy útočníka zahřejí k smrti vlastními těly.
Úbytek včel je alarmující zprávou nejen pro včelaře, ale pro celé zemědělství. Až 75 procent plodin je závislých na opylení. Ztráta včel by tak mohla mít zásadní dopad na produkci potravin i biodiverzitu krajiny.
Jak reálné je nebezpečí bodnutí
Jed sršně asijské je sice poměrně silný, ale ve srovnání s našimi druhy nepředstavuje extrémní rozdíl. Problémem je spíše agresivita a počet bodnutí, kterému je člověk vystaven zejména při neúmyslném narušení hnízda. Mnohočetné bodnutí může být rizikové a u alergiků je ohrožení výrazné.
Co dělat při bodnutí
Při bodnutí je nejdůležitější zachovat klid. Pro většinu lidí je reakce nepříjemná, ale ne životu nebezpečná. Ránu je vhodné omýt vodou a mýdlem, přiložit studený obklad, případně užít antihistaminikum. Sledujte také příznaky alergické reakce, jako je otok jazyka, potíže s dýcháním, závratě či zrychlený tep. Pokud se objeví známky anafylaxe, je nutné okamžitě volat linku 155.
Co dělat když objevíte hnízdo
Samotný výskyt jedné sršně není důvod k panice, ale nález hnízda je potřeba brát vážně. Asijská sršeň své hnízdo agresivně brání, proto se k němu nepřibližujte a rozhodně se ho nepokoušejte likvidovat. Nález je vhodné nahlásit odborníkům – v Česku například AOPK ČR nebo entomologickým pracovištím. Místo popište, případně nafotografujte a nechte zásah na profesionálech.
Invazní druh který potřebuje naši pozornost
Asijská sršeň představuje víc než obtížný hmyz. Ohrožuje včely, ovlivňuje zemědělství a mění rovnováhu přírody. Sledujte její výskyt, reagujte opatrně a při nálezu hnízda vždy volejte odborníky. Správný postup může zabránit rozšíření druhu, který má na místní ekosystém výrazně negativní dopad.
