Dýně jsou v zahradě vděčné rostliny, které se hodí jak do kuchyně, tak pro podzimní výzdobu. Existuje mnoho barev, tvarů i chutí, přičemž ne všechny odrůdy jsou určené k jídlu a některé slouží hlavně jako dekorace. Jedlé dýně se vyplatí zařazovat do jídelníčku pravidelně, protože podporují přirozené pročišťování organismu, přispívají k lepší rovnováze krevního tlaku a pomáhají udržovat stabilnější hladinu cholesterolu. Pozitivně se zmiňuje i jejich vliv na obranyschopnost.
Jaké druhy dýní si vybrat na zahradu
Dýně Hokkaidó
Hokkaidó patří mezi nejvyhledávanější odrůdy. Poznáte ji podle sytě oranžové barvy a pevné, hladší slupky. Dužina je jemná a lehce oříšková, takže se hodí na polévky, omáčky i pečení. Praktickou výhodou je, že ji obvykle není nutné před vařením loupat, což šetří čas a práci.
Špagetová dýně
Špagetová dýně je zajímavá tím, že se po tepelné úpravě její dužina rozpadá na vlákna připomínající těstoviny. Plody bývají oválné a mívají žlutý až krémový odstín. Chuť je jemně nasládlá a v kuchyni se používá jako alternativa těstovin, nejčastěji s různými omáčkami. Příprava je jednoduchá, stačí ji rozpůlit, upéct a hotovou dužinu „načechrat“ vidličkou.
Máslová dýně
Máslová dýně má typický hruškovitý tvar a výrazně oranžovou dužinu. Vyniká sladší, plnou a jemnou chutí, takže se hodí do polévek, na zapékání, do rizota i jako sytá příloha místo brambor. Při zpracování se vyplatí využít také semínka, která obsahují řadu cenných látek.
Kdy a jak dýně předpěstovat
Předpěstování se vyplatí hlavně tam, kde chcete mít náskok a jistější start. Ideální čas je duben. Semínka se vysévají do kelímků a po vyklíčení se malé rostlinky přesazují do větších květináčů, aby měly prostor pro kořeny. Na venkovní záhon se sazenice obvykle přemisťují v polovině května, kdy už nehrozí výrazné ochlazení.
Pokud předpěstovávat nechcete, lze dýně vysévat přímo ven během května. V období, kdy se ještě mohou objevit přízemní mrazíky, je dobré mladé rostliny chránit zakrytím, například textilií nebo vrstvou slámy, aby zbytečně nepoškodly.
Podmínky pro úspěšné pěstování a zálivku
Dýně mají rády teplo a světlo, proto jim vyberte co nejslunnější místo. Výborně se jim daří i na kompostu, kde mají dostatek živin a půda lépe drží vláhu. Při pěstování na záhonu je potřeba pravidelně doplňovat výživu, například kompostem nebo vyzrálým hnojem. Přestože dýně vytvářejí silný kořenový systém, vyžadují hodně vody, takže je nutné zalévat průběžně a vydatně.
Při zalévání směřujte vodu ke kořenům a snažte se zbytečně nenamáčet listy. Mokré listy totiž mohou snadno zahnívat a rostlina pak slábne. Když dodržíte správné stanoviště, přiměřené přihnojování a pravidelnou zálivku, odmění se vám dýně zdravým růstem i bohatou úrodou.
Zdroj: GrowVeg, Gardening Know How
Jsem vášnivý pěstitel s dlouholetými zkušenostmi, které vycházejí z rodinné tradice mého dědečka Jiřího Vlasáka. Ten se celý život věnoval pěstitelské produkci i šlechtění nových odrůd keřů a svou lásku k zahradničení předal i mně. Miluji pobyt na zahradě a vše, co s ní souvisí. Mimo hlavní sezonu se věnuji bytové floristice a pěstování pokojových rostlin.
Sociální sítě: F / X
Je to hodně široké téma. Dýně= tykve. Kvůli meziopylování má být dodržena vzdálenost různých druhů 300 metrů. U melounů 500 metrů. Například patizon opylený jinou tykví, vypadá hrozně. Hybridní patizon má několikanásobně vyšší úrodu. Plazivé tykve včetně melounů vyžadují zaštipování, aby vyrostly jen 4 plody. Kdo má rád tykvová semínka – existuje i druh tykve mající semena bez tvrdé dřevnaté obalové slupky. Jedná se o tykev olejnou, vyšlechtěnou ve Štýrsku. Překrásné jsou různé druhy ozdobných tykví. Výhodou tykví je možnost jejich uskladnění na slámě ve sklepě. A s podzimem či koncem léta přicház i nebezpečí plísně bramborové. Po plotě se může plazit ačokča – ale ta už do tykví nepatří. Plody papřičky do velikosti 2,5 cm mají výbornou oříškovou chuť.