Moruše se u nás po dlouhá léta spojovala hlavně s pěstováním listů, které sloužily jako potrava pro housenky bource morušového. Méně se už ví, že na jejích větvích dozrávají i velmi chutné plody. Přestože rod Morus dnes část pěstitelů téměř nezná, nejde o žádnou novinku. Moruše se na našem území pěstovaly už ve středověku a v teplejších oblastech vznikaly dokonce sady, kam se chodilo na pravidelnou úrodu.
Výhodou moruší je i to, že plody nedozrávají naráz. Zpravidla se objevují od července do konce srpna, podle druhu a odrůdy, a strom plodí postupně. Díky tomu si lze čerstvé ovoce dopřávat po delší dobu, často i několik týdnů.
Kde se moruším daří nejlépe
Nejvíc jim vyhovují teplé polohy, typicky vinohradnické oblasti, a půda, která dobře propouští vodu. Neznamená to ale, že by se nedaly pěstovat i jinde. Moruše obvykle zvládají mrazy přibližně až k hodnotám kolem minus třiceti stupňů, takže při vhodném stanovišti mohou růst i v chladnějších lokalitách.
Ve vyšších polohách je dobré vybrat co nejvíc slunné místo a lehčí, spíše písčitou zem. Naopak se nehodí těžké, trvale mokré půdy, kde kořeny trpí a strom hůře prospívá.
Velikost stromu a volba vhodné formy do menší zahrady
Moruše patří mezi vitální dřeviny a často dorůstají do velikosti přes deset metrů. Pokud je prostoru málo, existuje řešení v podobě roubovaných forem s převislými větvemi, které působí dekorativně a nezaberou tolik místa. U moruše černé bývá oblíbená odrůda Pendula, která se obvykle drží zhruba kolem tří metrů.
Nejčastější druhy a jak se liší jejich plody
Moruše černá
Moruše černá pochází z oblasti dnešního Íránu a rozšířená je i v jižní Evropě. Její plody bývají tmavě fialové až téměř černé, výrazně sladké a příjemně navinulé. Strom může mít 10 až 15 metrů, ale lze pěstovat i menší roubované tvary. Plody se hodí k sušení, na džemy i sirupy a při dotyku silně barví, takže poslouží i jako přírodní barvivo. U některých podmínek může začínat dozrávat už zhruba od poloviny června.
Moruše bílá
Tento druh často roste ještě bujněji než moruše černá. Plody jsou světlé, někdy s jemným narůžovělým nádechem, a dozrávají typicky v období od července do srpna. Čerstvá moruše bílá může působit chuťově jemněji až nenápadně, zato sušené plody jsou v posledních letech velmi vyhledávané. Často se používají jako přirozeně sladká svačina nebo přídavek do snídaňových směsí.
Moruše červená
Moruše červená je u pěstitelů méně rozšířená, a přitom jde o nenáročný druh. Oproti příbuzným mívá menší vzrůst, přibližně 4 až 7 metrů, a může připomínat menší strom nebo vyšší keř. Plody jsou tmavě fialové s červeným nádechem a obvykle dozrávají v červenci.
Proč dát moruším šanci i kvůli zdraví
Plody moruše vzhledem připomínají ostružiny, přesto se stále využívají méně, než by si zasloužily. Obsahují vodu, cukry a bílkoviny, dále vitaminy C a K a také vitaminy skupiny B, zejména B1, B2 a B3. Z minerálních látek v nich najdeme mimo jiné železo, vápník, hořčík, draslík a fosfor.
Moruše jsou ceněné také pro obsah antioxidantů, včetně polyfenolu resveratrolu. Pravidelná konzumace se zmiňuje v souvislosti s podporou kvalitního spánku i dobrého trávení. Oceňované jsou rovněž proto, že mohou pomáhat udržovat běžnou hladinu cukru v krvi.
Kdy a jak moruše sklízet bez zbytečných ztrát
Se sklizní je dobré počítat dopředu. Mladé stromky obvykle začínají plodit zhruba po pěti letech. Při plánování výsadby se vyplatí myslet nejen na budoucí velikost stromu, ale i na praktičnost sběru. Moruše totiž zrají postupně a plody často samy opadávají, takže je potřeba je sbírat pravidelně.
U větších stromů se osvědčuje vysadit moruši do trávníku a pod korunu rozprostřít plachtu. Plody na ni mohou padat samovolně, případně je lze šetrně setřást. Sbírat se dají i přímo z trávníku, jen je vhodné předem posekat, aby se ovoce neztratilo. Spadané plody navíc rychle lákají vosy, proto je lepší sbírat co nejčastěji a nenechávat úrodu ležet.
Moruše v kuchyni od čerstvého mlsání po zavařování
Moruše černá a červená bývají chutí nejvýraznější, sladké a podobné ostružinám. Nejjednodušší je jíst je čerstvé, ale výborně fungují i při zpracování. Hodí se na džemy, sirupy i do pečení, a z ovoce lze připravit také zmrzlinu nebo sorbet.
Sušené moruše jsou praktické jako přídavek do jogurtu, müsli nebo kaší. U moruše bílé se často potvrzuje, že sušením, ideálně na slunci, získají plody plnější vůni i výraznější chuť, takže se z jemného ovoce stane velmi příjemná přirozeně sladká pochoutka.
Zdroj: Záhrada, The Spruce, Gardening Know How
