Hrášek patří mezi nejvděčnější zeleninu, protože se snadno pěstuje na záhoně i v truhlíku a zvládnou ho klidně i začátečníci nebo děti. Nejlepší je čerstvě utržený, kdy jsou kuličky křupavé, šťavnaté a výrazně sladké. Oproti kupovanému bývá domácí sklizeň chutnější a máte jistotu, že ho sníte ve chvíli, kdy je na vrcholu. Pokud už jste letos jednu várku sklidili, nic nebrání tomu vysít další a prodloužit si sezonu až do konce léta a začátku podzimu.
Proč je hrášek považovaný za superpotravinu
Hrášek není jen příloha, ale i nutričně hodnotná potravina. Obsahuje vitamin C, vitaminy skupiny B, provitamin A, beta karoten i kyselinu listovou. Z minerálů v něm najdete například hořčík, draslík, železo, vápník a fosfor. Důležitý je také vyšší podíl vlákniny, která podporuje trávení, přispívá k lepší práci střev a může pomoci i s udržením rozumné hladiny cholesterolu. Právě kombinace vlákniny a celkového složení je jedním z důvodů, proč se hrách často zmiňuje v souvislosti s podporou kardiovaskulárního zdraví.
Jak si prodloužit sklizeň od jara až do podzimu
Hrášek se nehodí na dlouhé skladování, největší radost udělá čerstvý. Proto má smysl plánovat výsevy tak, aby lusky dozrávaly postupně. Pomůže buď výběr více odrůd s odlišnou délkou vegetace, nebo opakované výsevy v rozestupu přibližně 10 až 14 dní. Díky tomu se sklizeň rozloží do delšího období a nevznikne situace, kdy všechno dozraje najednou. Poslední výsev je praktické stihnout zhruba 6 až 8 týdnů před prvními podzimními mrazíky, aby rostliny měly čas vytvořit lusky.
Jaké typy hrášku existují a jak je využít
V praxi se setkáte s několika skupinami. Zahradní neboli sladký hrášek mívá lusky, které se běžně nejí, a sklízí se hlavně semena. Dřeňové typy se hodí na sklizeň v době, kdy jsou lusky ještě mladé a semena měkká a sladká, často se jedí syrové nebo jen krátce upravené. Cukrový hrášek je šlechtěný na konzumaci celých lusků, sklízí se, když jsou semínka teprve drobná, a výborně se hodí do salátů nebo na rychlé orestování či dušení.
Správný výsev a základní péče o porost
Hrách se obvykle vysévá přímo na stanoviště do propustné půdy na slunném místě. Půdě prospěje kompost nebo uleželý hnůj zapracovaný předem. Semena můžete urychlit namočením přes noc do vody, aby nabobtnala a rychleji vyklíčila. Někteří pěstitelé je krátce namáčejí i do heřmánkového nebo česnekového nálevu jako jednoduchou prevenci proti problémům v půdě, celkově se však vyplatí nepřekračovat dobu máčení 24 hodin.
Vysévá se do řádků vzdálených zhruba 15 až 30 centimetrů, semena se dávají asi 5 až 7 centimetrů hluboko a přibližně 5 centimetrů od sebe. Čerstvý výsev je dobré chránit před ptáky například sítí. Praktickým trikem může být předpěstování v papírových ruličkách naplněných substrátem, které se později i s obalem vloží do země, čímž se omezí poškození kořenů.
Opora, zálivka a hnojení
Keříčkové odrůdy zůstávají nízké, tyčkové mohou dorůstat přes metr a půl, a proto se jim vyplatí nabídnout oporu. Na pletivu nebo síti rostliny zabírají méně místa a sklizeň je pohodlnější. Zásadní je pravidelná zálivka, hlavně při klíčení a u mladých rostlin, které nesmí přeschnout. Co se týče živin, hrách dobře reaguje na fosfor a draslík. Dusíku obvykle nepotřebuje mnoho, protože na kořenech váže dusík pomocí hlízkových bakterií, a jeho nadbytek může vést spíš k bujným listům než k luskům.
Hrášek v truhlíku na balkoně
Pěstování v nádobách je překvapivě jednoduché. Do truhlíku se obvykle vejdou dvě řady, přičemž rozestup mezi řadami i semeny může být kolem 5 centimetrů. Důležitá je pravidelná zálivka a také opora, aby se výhony měly čeho chytit. Když budete vysévat postupně, dokážete si i na balkoně zajistit sklizeň po delší část sezony.
Jak sklízet, aby byl hrášek co nejsladší
Nejlepší je sbírat lusky ráno, jakmile oschne rosa, tehdy bývají kuličky nejkřupavější. Sklízejte průběžně, protože častý sběr podporuje nasazování dalších lusků. Při trhání je šetrné používat obě ruce, jednou přidržet rostlinu a druhou odlomit lusk, aby se výhony zbytečně nevytrhávaly. Přezrálé lusky poznáte podle matnější barvy a tvrdosti. Když už část úrody přeroste, můžete semena nechat doschnout a schovat je pro zimní vaření, například do polévek.
Co sázet vedle hrášku a čemu se vyhnout
Hrášku obvykle prospívá sousedství okurek, mrkve, ředkviček, kedluben nebo hlávkového salátu. Vhodné mohou být také bylinky jako pažitka či máta. Pokud k záhonu přidáte saturejku nebo lichořeřišnici, mohou pomoci s omezením některých škůdců. Naopak se nevyplácí dávat hrách k dalším luštěninám, například k fazolím, protože mají podobné nároky a často i společné škůdce. Nevhodné bývá i spojení s cibulí, česnekem, rajčaty nebo bramborami.
Střídání plodin a využití hrachu pro půdu
Hrách není dobré vysévat opakovaně na stejné místo, ideální je vracet ho tam zhruba jednou za čtyři roky. Díky hlízkovým bakteriím obohacuje půdu dusíkem, a proto funguje i jako výborná předplodina. Po sklizni můžete rostliny nechat na záhonu a před zimou je zapravit do půdy jako jednoduché zelené hnojení. Prázdné lusky se zase dají prakticky využít jako mulč, který pomůže udržet vláhu a omezit růst plevelů.
Zdroj: RHS, Almanac
