Střídání bouřek, dusna a následných veder dává ovocným stromům v červnu pořádně zabrat. Když pak pod korunou najdete spadaná jablíčka, je snadné propadnout panice. Část opadu je ale přirozená. Zhruba v polovině června probíhá takzvaný červnový propad, kdy si strom sám zredukuje počet plodů. Odshodí ty, které byly slabě opylené, špatně nasazené nebo by je už později nedokázal vyživit. Tím si zároveň uleví i konstrukčně, protože menší násada snižuje riziko, že se větve pod pozdější vahou úrody poškodí.
Důležité je dívat se na detaily. Když jsou popadané plody čisté a bez stop po poškození, většinou jde o přirozenou regulaci. Jakmile ale na jablíčkách uvidíte drobné tmavé vpichy, zbytky trusu, případně se na listech objevují skvrny nebo bělavý povlak, nejde o selekci, ale o tlak škůdců či chorob. V takové chvíli se vyplatí reagovat rychle, protože červen je pro ochranu sadu rozhodující.
Nejčastější hrozby v červnu a co s nimi udělat
Obaleč jablečný a začínající červivost
Obaleč jablečný je motýl, jehož housenky se zavrtávají do plodů a způsobují známou červivost. Právě v červnu doběhne nálet první generace a nastává okno, kdy má zásah největší smysl. Postřik ale není dobré dělat naslepo. Klíčový je okamžik těsně po líhnutí housenek, kdy jsou ještě na povrchu listu nebo plodu a nestihly se zavrtat dovnitř. Jakmile je larva v jablku, běžný postřik ji už prakticky nezasáhne a škoda se projeví až při sklizni.
Pokud volíte klasickou ochranu, používají se v tomto období systémové insekticidy určené proti obaleči. Kdo chce šetrnější postup, může sáhnout po biologických přípravcích se selektivním účinkem, které cílí právě na obaleče a zároveň méně zatěžují užitečný hmyz. U některých pěstitelů se osvědčují i parazitické hlístice aplikované podle návodu, které pomáhají přerušit vývojový cyklus škůdce.
Zásadní návyk pro červen: předčasně spadlá mini jablíčka pravidelně sbírejte a zlikvidujte mimo otevřený kompost. Pokud v nich housenka zůstane, může se později zakuklit a připravit půdu pro další vlnu poškození v létě.
Strupovitost a padlí jako typické červnové choroby
Kombinace teplých dnů, častých srážek a vysoké vlhkosti vytváří v červnu ideální podmínky pro houbové choroby. Strupovitost poznáte podle hnědočerných skvrn na listech a později i na plodech, které se mohou deformovat. Padlí se projeví bělavým moučným povlakem hlavně na koncích mladých výhonů a na listech. Jakmile listy přestanou dobře fungovat, strom hůř vyživuje násadu a opad plodů se může výrazně zrychlit.
V době plné vegetace mívají nejrychlejší efekt systémové fungicidy, které proniknou do pletiv a chrání i nové přírůstky. Pokud dáváte přednost ekologičtější cestě, využívají se kontaktní přípravky na bázi síry nebo mědi. Ty je však potřeba načasovat preventivně, protože po vydatném dešti se ochranný film snadno smyje a účinnost rychle klesá.
Skrytý nedostatek vápníku a pozdější znehodnocení úrody
Častý omyl je přisuzovat opad plodů jen suchu nebo nedostatku dusíku. Právě v červnu ale může být limitem vápník, který je zásadní pro pevnost buněčných stěn plodů. Když ho strom nemá dost, problém se někdy naplno ukáže až na podzim jako horká pihovitost, tedy hnědé, suché a chuťově hořké skvrny pod slupkou, kvůli nimž jsou jablka hůře skladovatelná nebo nepoživatelná.
Potíž bývá v tom, že v létě, zvlášť při suchu, strom nemusí umět vápník spolehlivě přijímat kořeny. Praktickým řešením je mimokořenová výživa, tedy postřik na list a vyvíjející se plody listovými hnojivy s vyšším obsahem vápníku. Aplikaci je vhodné dělat navečer, aby se minimalizovalo riziko popálení listů a zároveň se podpořilo vstřebání.
Jednoduché postupy, které v červnu výrazně pomohou
Zalévejte ke kořenům a udržte listy co nejdéle suché
V době přísušku má zálivka smysl, ale vyplatí se směřovat vodu pod korunu, ideálně do prostoru aktivních kořenů. Kropení listů hadicí v teplém počasí může naopak zvyšovat riziko strupovitosti i padlí, protože prodlužuje dobu ovlhčení a vytváří lepší prostředí pro infekci.
Prosvětlete korunu a zrychlete osychání po dešti
Pokud jste na jaře nestihli řez, v červnu lze často bez velkého rizika odstranit takzvané vlky, tedy kolmo rostoucí bujné výhony uvnitř koruny, které stejně málo plodí a hlavně zahušťují strom. Prosvětlení zlepší proudění vzduchu, koruna po srážkách rychleji oschne a tlak houbových chorob bývá nižší.
Lepové pásy jako prevence proti mravencům a nepřímo i proti mšicím
Okolo kmene můžete upevnit lepové pásy, které omezí výstup mravenců do koruny. Mravenci totiž často chrání mšice a přenášejí je na nové výhony, protože se živí jejich sladkými výměšky. Když se mravencům přístup zkomplikuje, mšice bývají zranitelnější vůči přirozeným predátorům a strom je celkově v lepší kondici.
Jak poznat, že jdete správným směrem
Dobrá kontrola v červnu je hlavně o pravidelnosti. Sledujte, zda nové opadané plody nenesou stopy vpichů, zda se na listech nerozšiřují skvrny a jestli se na mladých výhonech neobjevuje bělavý povlak. Když k tomu přidáte včasný cílený zásah proti obaleči, rozumnou ochranu proti houbovým chorobám a doplnění vápníku přes list, výrazně zvýšíte šanci, že místo červivých a poškozených jablek sklidíte na konci sezóny zdravou a šťavnatou úrodu.
Zdroj: Gardener’s World, Urob si sám, RHS
