Červivost plodů v létě nemusí být samozřejmost. Právě na přelomu sezony se rozlétá druhá generace obaleče jablečného, jejíž housenky umí poškodit velkou část úrody. Kdo chce zasáhnout účinně a zároveň nestříkat zbytečně, měl by se řídit vývojem škůdce a pečlivě zvolit termín ošetření.
Bez ochrany může první generace způsobit výrazné škody a druhá generace bývá ještě ničivější, protože napadá velký podíl plodů. Poškozená místa navíc často otevírají cestu dalším chorobám, které se do ran snadno dostanou a plody následně zahnívají.
Jak obaleč škodí a proč je druhá vlna tak nebezpečná
Obaleč jablečný patří mezi nejvýznamnější škůdce jabloní, napadnout ale může i hrušně a kdouloně. Dospělci se objevují od konce května, někdy až do července podle průběhu počasí. Oplozené samičky kladou vajíčka jednotlivě na mladé plody.
Larvy se líhnou zhruba za jeden až dva týdny. Po krátkém povrchovém žíru se zavrtají do plodu a vyžírají nepravidelné chodbičky směrem k jádřinci. Za sebou zanechávají trus, který je často vytlačován ven, což je typický signál napadení. Housenky se vyvíjejí několik týdnů, poté plod opouštějí. Není výjimkou, že jedna larva poškodí během života i dva až tři plody.
Teplé noci urychlují vývoj a mohou přidat další generaci
Aktivita obalečů výrazně roste s oteplením v květnu a na začátku června, zejména když se noční teploty drží kolem 15 °C. K páření a kladení vajíček dochází typicky při teplotách přibližně 16 až 17 °C. V teplých ročnících a nižších polohách se může stát, že se během jedné sezony objeví i třetí generace.
Nejspolehlivější je nespoléhat jen na jeden termín, ale průběžně sledovat výskyt a podle situace zásah zopakovat.
Prevence a monitoring jako základ úspěchu
Ochrana začíná už na jaře. Pomáhá odstranit uvolněnou kůru ze stromů, kde mohou být ukryté zámotky. Důležitým krokem je také monitoring pomocí feromonových lapačů. Ty jednak znesnadňují samcům nalezení samiček, a zároveň dávají pěstiteli přehled o intenzitě letu. Právě počet odchycených motýlů napoví, kdy se blíží líhnutí larev a kdy má ošetření největší smysl.
Ekologičtější postřik má smysl jen dřív, než se housenky zavrtají
Pro housenky lze využít přípravek na bázi bakterie Bacillus thuringiensis, která je šetrná k člověku i většině užitečných organismů, ale působí na larvy motýlů. Po požití naruší jejich trávicí trakt a housenky obvykle hynou během dvou až tří dnů. Klíčové je zasáhnout včas, tedy v období líhnutí, kdy jsou larvy ještě na povrchu plodů.
První aplikace má přijít v době líhnutí larev z vajíček a je potřeba důkladné smáčení. Druhé ošetření se provádí při intenzivním žíru housenek. Pokud tlak škůdce trvá, lze přidat ještě třetí zásah s odstupem přibližně sedmi až deseti dnů, vždy podle aktuální situace v sadu a výsledků sledování v lapačích.
Zdroj: Gardening Know How, Zahrádkár
