Pivoňky lze přesazovat a září je ideální čas, jedna chyba vás ale připraví o květy

Mezi zahrádkáři se dlouho drží přesvědčení, že pivoňky není možné přesazovat. Ve skutečnosti jde spíš o zjednodušenou poučku, která časem získala podobu téměř neporušitelného pravidla. Důvodem je hlavně to, že pivoňky dokážou na jednom místě prospívat mimořádně dlouho, často desítky let. Z toho ale nevyplývá, že by jakýkoli přesun automaticky znamenal problém.

Odborné zahradnické zdroje popisují dělení i přesazování pivoněk jako běžný postup. Pokud se provede ve vhodném období a správným způsobem, rostlina přesun zvládne. Podzim, zejména září, je přitom považován za nejpříznivější termín.

Proč je právě září ideální

Na konci léta se pivoňky postupně stahují do klidnější fáze. Nadzemní část už není tak aktivní a rostlina ukládá energii do silných kořenů. Půda přitom bývá ještě vyhřátá, zatímco vzduch se ochlazuje. Právě tato kombinace pomáhá omezit stres po přesazení a zároveň dává novým kořenům šanci dále růst.

Kořenový systém pokračuje ve vývoji ještě dlouho po skončení hlavní sezony, dokud půda výrazně nevychladne. V českých podmínkách to obvykle znamená několik týdnů prostoru pro zakořenění před příchodem mrazů. V teplejších oblastech bývá časové okno delší, ve vyšších polohách je naopak rozumné práce urychlit a zvládnout je spíše do poloviny září.

Hloubka výsadby rozhoduje o kvetení

Nejdůležitější chybou, která se při přesazování dělá, je nesprávná hloubka uložení. U bylinných pivoněk i u Itoh pivoněk je nutné sledovat pupeny, kterým se často říká očka. Právě z nich na jaře vyrůstají nové výhony a květy. Tato očka mají být jen mělce pod povrchem, přibližně 2,5 až 3 centimetry.

Pokud se rostlina zasadí příliš hluboko, vytvoří sice hodně listů, ale květy mohou chybět nebo budou velmi slabé. Itoh pivoňky se v tomto směru chovají stejně jako klasické bylinné typy, a proto se pro ně uplatňuje totožné pravidlo. Přenášet je do nádoby navíc nebývá vhodné, protože potřebují dostatek prostoru pro hlubší kořenění.

Jak postupovat u bylinných a Itoh pivoněk

Trs je vhodné opatrně vyzvednout nejlépe rycími vidlemi, aby se co nejméně poškodily silné zásobní kořeny. Po odstranění zeminy je dobré rostlinu rozdělit na menší části. Každá by měla mít ideálně 3 až 5 oček a odpovídající množství kořenů. Příliš malé dělenky se ujmou, ale na bohatší kvetení si obvykle počkají déle.

Po zasazení do nové jámy je potřeba hlídat přesnou hloubku pupenů. První zimu po přesazení prospívá lehká ochrana, například vrstva slámy nebo jehličí. Na jaře je však nutné kryt od místa rašení odstranit, aby se pupeny zbytečně neudusily a nezůstaly zavalené.

Dřevité pivoňky mají jiné nároky

U roubovaných dřevitých pivoněk platí opačný princip než u bylinných typů. Místo roubování má být uloženo výrazně hlouběji, zhruba 15 centimetrů pod povrchem půdy. Díky tomu si ušlechtilá část časem vytvoří vlastní kořeny a nebude odkázaná pouze na podnož.

Záměna těchto dvou pravidel bývá zásadní chybou. Kdo vysadí bylinnou pivoňku příliš hluboko, připraví se o květy. Kdo naopak zasadí roubovanou dřevitou pivoňku příliš mělce, omezí její správné zakořenění a dlouhodobý vývoj.

Rozdíl mezi starým trsem a sazenicí z kontejneru

Nejnáročnější je přesun starého, rozrostlého trsu, který rostl na jednom místě mnoho let. Taková rostlina má mohutné a dlouhé kořeny, které se při vykopávání téměř vždy částečně zkrátí. Pokud by se celý velký trs jen přenesl jinam bez rozdělení, může po přesazení dlouho slábnout. Rozdělení na menší části proto bývá rozumnější.

Naopak kontejnerovaná sazenice z obchodu obvykle představuje menší riziko. Většinou už roste ve správné hloubce a kořenový bal lze přesadit do záhonu s minimálním narušením. Podobně je třeba pečlivě zacházet i s čerstvou dělenkou získanou od jiného pěstitele. Vyplatí se zkontrolovat stav kořenů, odstranit poškozené části a nenechat střed rostliny postupně zasypávat kompostem nebo mulčem.

Kdy se vrátí květy

Po podzimním přesazení není neobvyklé, že pivoňka v následující sezoně vykvete jen slabě, nebo vůbec. Rostlina nejprve investuje energii do obnovy kořenového systému. Plnější návrat ke kvetení často přichází za dva až tři roky, u menších dělenek i později.

Jestliže pivoňka nekvete ani po delší době, bývá nejčastější příčina v příliš hluboké výsadbě, nevhodně stinném stanovišti, přebytku dusíku nebo v předčasném odstranění listů během léta. Případnou opravu je nejlepší udělat znovu až na podzim. Právě tehdy mají pivoňky nejlepší šanci zvládnout přesazení bez zbytečného oslabení.

Pivoňky tedy přesazování nezakazují. Jen vyžadují správný termín, citlivý postup a hlavně přesnou hloubku výsadby.

Zdroj: Peonita, Martha Stewart