Fialová zahrada – čarujeme s ocúny, vřesy a astrami
Ano, podzim je oranžový, purpurový i zlatý. Ovšem pokud na trávníku pod korunami stromů, rozverně hýřících teplou škálou barev, vykvetou ocúny a astry, můžete se na chvíli cítit jak Alenka v říši divů. Fialová je totiž kouzelná barva.
Podle mínění středověkých mystiků je fialová zázrakem, který překlenuje prostor mezi přáním a skutečností.
Fialové proto není na podzimní zahradě nikdy dost – dominuje fialovo-modrá v podobě mnohokvětých křovitých aster, plošně vysázeného vřesu a jezírek z vřesovců.
Pokud k nim na stinnější místa přisadíte růžové sasanky a celek doplníte ozdobnými travinami, zůstane vaše zahrada zajímavá až do prvních mrazíků.
Astry – všude a pro každého
Záhony s drobnokvětými podzimními astrami všech velikosti na podzim září i v hlubokém podzimu z kdekteré podzimní zahrady – rovinaté, svažité, terasovité i horské, ba dokonce i bezúdržbové. Snadno se množí a přesévají, jsou za babku a nedají skoro žádnou práci.
Keřovité astry se pěkně vyjímají i na trvalkových záhonech, s volnějším pojetím, ale i ve společnosti takzvaných babičkovských květin, jako jsou třeba topolovky a krásenky.
Díky různým barvám a nejrůznějším růstovým formám – od polštářků až po dvoumetrové obry je možné podzimní astry (hvězdnice) vysadit téměř na každém, nejraději slunném stanovišti.
Z několika stovek kultivarů aster je nejoblíbenější hvězdnice novoanglická a novobelgická s modrofialovými či červenými květy.
Zahrada s bramboříky
„Nic není zadarmo,“ říká majitel rozlehlé východočeské zahrady pan Valenta, kde je kus roviny, několik skalek, rybník a také vřesoviště. Na podzim jsou na jeho zahradě nejzajímavější partie vysázené kompozicí z konifer a listnáčů.
„Roky jsem čekal, až kleče a moje milované zakrslé jilmy vytvoří dostatečný stín, abych pod ně mohl vysázet hajní rostliny – kopytníky, bradáčky, vemeníky, bramboříky a také ocúny. Jak vidíte, dnes jich tu kvetou celé koberce.“
Vlhké prostředí pod listnatými stromy ocúnům ocúnům i bramboříkům výborně vyhovovat. Je samozřejmé, že opadané listy nevyhrabáváme.
Sázíme bramboříky
Brambořík obecný roste v listnatých lesích, kde má na jaře dost slunce, a posléze je zastíněný. V zahradě je proto nutné listy chránit proti polednímu slunci stínem jehličnanů. Hlízy se vysazují mezi dva hluboce zapuštěné kameny. Bramboříku vyhovuje mu lehce vápenitá a těžší zemina s trochou humusu.
Louka či jezírko s ocúny
Ne každý se musí namáhat s výsadbou vyšších dřevin a budováním stinných zátiší, tak jako pan Valenta, jehož pozemek je poměrně suchý a na kamenitém podkladu.
Ocúny lze vysadit do různých partií zahrady, včetně okolí jezírka, ale vždy tam, kde je budeme mít na dohled. Byla by škoda se o podívanou na ně připravit v době, kdy už je kvetoucích rostlin na zahradě málo.
Pokud je vysadíte do trávníku, musí to být tam, kde nebude vadit, že ho nebudeme na jaře plošně sekat. Listy, které se zjara objeví, zásobují hlízy pro další část jejich životního cyklu. Posekáním listů bychom je velmi oslabili. Stačí vysázet pár cibulek a rok za rokem sledovat, jak se ocúny množí samy.
Minivřesoviště – v jámě či v květináči
Na svažitých a přírodně pojatých zahradách hraje na fialovou notu vřes. I když se traduje názor, že když se na zahradě ničemu nedaří, je ideálním řešením vřesoviště, opak je pravdou.
„Mít zahradní vřesoviště je nádherné, říká majitelka rozlehlé vřesové zahrady paní Laitllová. „Ovšem nemáte-li na zahradě přirozeně kyselou půdu, bývá dost náročné si ho zbudovat.“
Naštěstí pro minivřesoviště či pro několik vřesovištních rostlin, není třeba budovat záhon. Stačí vyrýt jámu, na její dno dát vrstvu propustného materiálu a naplnit ji vřesovkou. Půdu je vhodné připravit na podzim a na jaře osadit rostlinami.
Pokud nemáte trpělivost s výměnou půdy, vypěstujte si vřes v nádobách. Vypadají pěkně po celý rok a nevyžadují mnoho péče. V nádobách jim navíc snadno vytvoříte kyselou lehčí a propustnější půdu, která musí být kyselá, lehčí a dobře propustná. Přes zimu je můžete ponechat venku. Postačí ochrana proti promrznutí.
Barevné osvěžení – japonské sasanky
Záleží na vašem vkusu, jak bude vaše podzimní zahrada působit jako celek. Důležitá je kombinace nejen barev (teplé a studené barvy), ale i harmonie tvarů. Záhon bude o něco výraznější, jestliže k fialově kvetoucím rostlinám přisadíte něco růžového, třeba japonské sasanky (původem z Číny).
Na rozdíl od jarních sasanek, které rostou u nás, patří ty japonské k trvalkám kvetoucím až na konci léta a počátkem podzimu. Vyšlechtěné kultivary vydrží až do příchodu mrazíků. Efektní je skupinová výsadba.
Tajemství fialové barvy
Když se spojí divokost červené (horko) s klidem modré (chlad) je výsledkem je meditativní fialová a purpurová. V interiéru dokáže udělat z nudné místnosti trendy pokoj, v reklamě z obyčejné krávy Milku, ve světě živočichů je vzácná a někdy i varující. Na zahradě však působí svěže, interesantně a antidepresivně.
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller
