Houbová onemocnění rostlin, nepřesně zvaná plísně, můžeme potkat na zahradě často. Naštěstí se s většinou z nich dá bojovat jak ekologicky, tak i chemickým postupem, který škodí svému okolí významně méně než chemie proti plevelům či škůdcům.
Houbové choroby rostlin alias plísně se šíří zejména v teplém počasí, vlhko jim může významně napomoci. Jak je poznat, jak se jim bránit a jak před nimi svou zahradu ochraňovat preventivně?
Vzdušnost je nepřítelem plísně
Přehuštěné porosty, které těsně přiléhají jednak samy na sebe, jednak k podložce nebo ke stěně za sebou, příliš hluboko provedená výsadba nebo přemrštěná zálivka, to je přímo pozvánka pro houby, plísně. Velké dřeviny jsou jedněmi z mála rostlin, které se klasickým plísňovým infekcím vcelku úspěšně brání. Ale všechny „měkčí“ rostliny mohou být ve vážném ohrožení.
Proto je vzdušnost základem úspěchu. Česnek a cibuli sadíme s dostatečnými rozestupy, petunie vysazujeme tak, by se v truhlíku vzájemně neutlačovaly, maliny nepřemokřujeme, saláty jakbysmet. Porosty včas obíráme od odumřelých starších listů.
Moření a postřiky
Další ochranou proti houbovým chorobám je moření semen a postřiky rostlin. Stříkáme jak preventivně, tak také při výskytu houbové choroby. Čím dříve, tím lépe. Například rajčata a rybíz stříkáme vyloženě preventivně, abychom je v době zrání plodu měli zdravé, bez nutnosti stříkat. Pozdní likvidace plísně postřikem komplikuje sklizeň kvůli ochranné lhůtě.
Ale třeba saláty, špenát nestříkáme vůbec, zde se vyplatí pouze správná prevence – rozumná zálivka a nepřehuštěná výsadba, případně včasné otrhávání spodních listů. Díky tomu i včas najdeme slimáky, mravenčí cestičky…
Nahlédněme na jednotlivé typy houbových chorob rostlin.
Skvrnitost rajčete, černá hniloba rajčete
Rajčatové houbové choroby jsou mezi zahrádkáři a celkově mezi veřejnostní snad nejznámějšími. Napadají rostliny i plody rajčat, likvidují celé rostliny, ničí úrodu nebo alespoň snižují výnosnost a kvalitu plodů. Ke skvrnitosti a černé hnilobě ještě přidejme plíseň bramborovou, která se na rajčatech také ráda usadí. Vše jsou to houbová onemocnění typická pro lilkovité rostliny, kam rajčata i brambory patří.
Prevence
Prevence je v mořených semenech, v kupování semen od ověřených producentů, předpěstování sazenic na vzdušném místě, správná výsadba a správné pěstování, dostatek hnojení i zálivky (jen podmokem, nikoliv na listy), včasné odstranění starších listů – v době zrání stačí rajčeti jen několik svrchních listů, vylamování zálistků čistýma rukama nebo používání čistých nástrojů (nožů a nůžek).
Šíření
Nákaza se šíří jak vzduchem, tak odstřikující vodou, kontaktem s nakaženou rostlinou, či s jejími šťávami (potřísněné nůžky). Dále ze zbytků rostlin, infikovaným osivem. I silně kontaminovaná půda se může stát zdrojem infekce. Šíření napomáhá teplé a vlhké počasí.
Ochrana
Jak pomoci rajčeti, které již houbovou chorobu má? První pomoc je v odstranění napadených listů a jejich spálení, následuje okamžitý postřik (pokud ještě není pozdě kvůli sklizni). Ochranná lhůta trvá okolo týdne, lze tedy osbírat všechna rajčata, která začala měnit barvu (začala zrát), pak rostliny postříkat. Otrhaná rajčata „dojdou“ do zralosti na světlém místě v interiéru. Než dozrají další plody na rostlinách, bude ochranná lhůta dodržena.
Pokud se výskyt plísně přesunul již i na hlavní stonky, v podstatě není pomoci. Rajčata doporučujeme otrhat a nechat dozrát v interiéru, pravidelně vybírat nahnilá, do kterých se nákaza již přenesla. Takto napadené rostliny zlikvidovat, ostatní ihned postříkat.
V extrémně vlhkých a teplých letech nemusejí postřiky fungovat. Doporučuje se proto i „chytrá houba“, která se rajčatovými plísněmi živí. Její nástřik je nutné pravidelně obnovovat, ale ochranná lhůta není nutná vůbec žádná.
Padlí
Padlí je specifickou houbovou chorobou, kterou je snadné rozeznat. Na rostlinách totiž vytváří bílý nebo hnědý „kožíšek“. V našich podmínkách rozlišujeme padlí angreštové, jabloňové a révové. Ale najít jej můžeme i na plevelu, na cuketách, okurkách, či na okrasných rostlinách, jak ukazuje fotografie vojtěšky a petunií.
Prevence
Prevencí jsou jen silné rostliny a správná výsadba, která nesmí být příliš hustá. U ovoce se vyplatí výsadba odrůd odolných těmto houbám – hlavně v případě angreštů nebo révy, kde padlí dokáže napáchat ohromné škody. A odolnost vytvořená šlechtěním je stoprocentní, alespoň v době, kdy je keř či stromek správně zasazen a vyživován. Jen pozor na dusík, jeho přemíra výskyt padlí podporuje.
Šíření
Padlí ke svému šíření vůbec nepotřebuje a vlhko, stačí teploty nad 20 stupňů Celsia. Přezimuje na koncích ovocných letorostů, kde tvoří stříbřitě šedý povlak. V takovém případě letorosty odstřihneme ve zdravém dřevě a spálíme.
Ochrana
Co se postřiků týká, lze využít domácí nebo koupené olejové přípravky, což oceníte zejména na zelenině. Osvědčený je recept v poměru 5 litrů teplé vody, 50 ml oleje a 3 prášky do pečiva (lze přidat trochu jedlé sody). Postřik funguje na drobné škůdce a právě i na padlí.
Antraknóza
Houbová choroba vyvolaná zejména díky nesprávnému pěstování – tak se dá antraknóza definovat. Někdy se v Česku označuje jako pakustřebka. Antraknózou trpí ty rostliny, které jsou dlouhodobě podmáčené, zalévané studenou vodou ze studny, často zalévané stříkáním nebo příliš hustě vysazené, případně vysazené na nevhodném místě.
Antraknózou nejčastěji trpí jahodníky, ořešáky, rybízy, z okrasných dřevin jsou to platany a buky. Jak se antraknóza projevuje? Zejména na listech, kde se tvoří 1 až 3 mm velké skvrny, které se postupně slévají, mohou zasáhnout celý list. Plody špatně dozrávají. Nemoc rostlinu vyčerpává, což vede k nižší mrazuvzdornosti až úhynu během zimy.
Prevence
Prevencí je jednak výsadba na vhodné vzdušné stanoviště s dostatečným sponem, k tomu pravidelný průklest keřů i stromků, stromů, jednak nekompromisní spálení spadeného listí, abyste zlikvidovali zárodky, co ve spadených listech přezimují.
Správné pěstování napomáhá obraně rostliny před touto houbou. Podívejte se, jak správně pěstovat rybíz, jahody, ořechy.
Šíření
Spory plísně, které přezimovaly v opadných listech a pupenech, zrají na jaře v plodnicích, a to během období kvetení rybízu. Onemocnění se usadí na listech, během vegetace se šíří dále. Listy poškozené sáním mšic urychlují šíření choroby.
Ochrana
Postřik vhodný proti antraknóze se doporučuje v prvním termínu již před květem, aby se zlikvidovaly přezimované spory. Následuje další ošetření po cirka dvou týdnech, ale jen v případě, že je počasí vlhké. Jakmile je trvalé sucho, antraknóza se neuchytí, postřik by rostlinu jen zatížil.
