Chryzantémy hynou v zimě kvůli chybě, kterou dělá většina, zachrání je nůžky a bezmrazý kout

Chryzantémy si mnoho lidí spojuje hlavně s řezanými květinami, ale velmi dobře fungují i na zahradě. Jsou ceněné hlavně proto, že rozjasňují záhony i nádoby na konci léta a během podzimu, tedy v době, kdy už řada jiných rostlin ztrácí sílu i půvab. V zahradní výsadbě působí nápadně, bohatě kvetou a dají se využít v tradičních i moderních kompozicích.

Pro venkovní pěstování jsou nejvhodnější především rané nebo takzvané odolnější zahradní chryzantémy. Tyto trvalky na zimu zatahuji a na jaře znovu obrážejí. Přestože bývají označovány jako mrazuvzdorné, v chladnějších oblastech je rozumné dopřát jim zimní ochranu, protože silnější mráz jim může uškodit.

Jak vypadají a kam se hodí

Květy chryzantém se liší tvarem, velikostí i barevností. Najdeme jednoduché i plné formy připomínající kopretiny, odstíny od sytě žhavých barev až po jemné pastelové tóny. Velmi efektní jsou takzvané sprchové typy, které vytvářejí množství květů v bohatých shlucích a poskytují výrazný podzimní efekt.

Tyto rostliny lze využít v klasických smíšených záhonech, v nádobách na terase i v samostatném záhonu pro řez květů. Zářivě kvetoucí kultivary dobře zapadají do exoticky laděných výsadeb, jemnější odstíny sluší venkovským zahradám a teplé podzimní barvy krásně doplňují okrasné trávy.

Výběr sazenic a vhodný termín nákupu

Chryzantémy se prodávají v několika stádiích růstu. Na jaře lze koupit čerstvě zakořeněné řízky nebo malé mladé rostliny. Ty je potřeba nějaký čas pěstovat uvnitř na světlém a chladnějším místě bez mrazu, dokud dostatečně nezesílí. V létě bývají v nabídce už zapěstované kusy, které lze vysadit přímo do záhonu nebo nádoby. Na přelomu léta a podzimu se prodávají i rostliny v plném květu, které vytvoří okamžitý dekorativní efekt.

Při výběru je dobré zohlednit místní klima, vzrůst a způsob využití. Některé odrůdy se více hodí do nádob, jiné vyniknou v záhonech nebo jako květiny k řezu.

Stanoviště a výsadba

Chryzantémám vyhovuje slunné, teplé a chráněné místo. Nejlépe prospívají v úrodné a dobře propustné půdě. Do volné půdy se vysazují po odeznění posledních mrazů, obvykle od poloviny května do začátku června. Rostliny předpěstované pod střechou je vhodné nejprve postupně otužit, aby si zvykly na venkovní podmínky.

Letní nákupy lze vysadit rovnou. Mezi jednotlivými rostlinami je vhodné ponechat rozestupy přibližně 30 až 45 centimetrů. Vyšší odrůdy je praktické opatřit oporou, aby se stonky pod tíhou květů nepolámaly. Při pěstování v nádobách je vhodný větší květináč o průměru alespoň 30 centimetrů a kvalitní vzdušný substrát s dobrou drenáží.

Zálivka, výživa a mulčování

Po výsadbě potřebují chryzantémy pravidelnou zálivku po celou dobu růstu. Zemina by neměla úplně vyschnout, zároveň ale nesmí zůstávat dlouhodobě přemokřená. Právě trvale mokré prostředí často vede ke zdravotním problémům a oslabení rostlin.

Rostlinám pěstovaným v nádobách prospívá pravidelné přihnojování. V době růstu je možné použít organické tekuté hnojivo, během nasazování a kvetení pak přípravek s vyšším obsahem draslíku, podobně jako u hnojiva pro rajčata. Na záhonech často postačí přídavek dobře rozloženého kompostu nebo uleželé organické hmoty.

Vrstva mulče po výsadbě pomáhá udržet vláhu v půdě a omezuje růst plevelů. Na podzim může silnější mulč navíc chránit kořeny před zimním chladem.

Zaštipování a úprava poupat pro více květů

Když mladé rostliny dorostou zhruba do 20 centimetrů, vyplatí se v první části léta zaštípnout hlavní vrchol. Tím se podpoří větvení a rostlina získá kompaktnější tvar. Stejně lze průběžně zkracovat i konce postranních výhonů, přibližně do poloviny léta. Výsledkem bývá hustší habitus a větší množství květů.

U některých chryzantém se používá i cílené odstraňování poupat. U bohatě větvených typů lze odstranit hlavní středový pupen, aby se vytvořil vyrovnanější soubor stejně velkých květů. Naopak u velkokvětých forem lze ponechat pouze hlavní pupen a ostatní odstranit, čímž rostlina soustředí sílu do jednoho nápadného květu.

Péče během kvetení a podpora opakovaného nasazování

Pravidelné odstraňování odkvetlých květů pomáhá udržet rostlinu upravenou a prodlužuje dobu kvetení. Chryzantéma pak méně plýtvá energií na tvorbu semen a může pokračovat v zakládání dalších poupat. Tento jednoduchý zásah je zvlášť důležitý u rostlin v nádobách, které bývají vystavené větší zátěži.

Jednoduché květy navíc poskytují cenný nektar pozdně aktivním včelám a motýlům, takže jsou přínosem i pro zahradní živočichy.

Zimování a ochrana před mrazem

Mnohé zahradní chryzantémy zvládnou pokles teplot přibližně k minus 5 stupňům Celsia, ale v chladnějších oblastech to nemusí stačit. Bezpečnější bývá rostliny po odkvětu zkrátit asi na 20 centimetrů, vyzvednout z půdy a uložit na světlé bezmrazé místo. Kořeny se lehce očistí, odstraní se zelené části a rostliny se uloží do mělké nádoby s mírně vlhkým substrátem. Přes zimu je potřeba udržovat jen lehkou vlhkost.

V mírnějších krajích lze některé chryzantémy ponechat venku, pokud rostou na chráněném stanovišti v dobře propustné půdě. I tehdy je rozumné zakrýt kořenovou zónu silnější vrstvou mulče a chránit rostliny před zimní vlhkostí. Exempláře v nádobách jsou vůči chladu citlivější, proto je lepší přenést je po odkvětu do chladného prostoru bez mrazu.

Množení pro nové rostliny

Nejjednodušší způsob množení představují jarní řízky. Odebírají se mladé silné výhony dlouhé přibližně 5 až 7,5 centimetru, nejlépe z vnější části trsů. Spodní listy se odstraní a řízky se zapíchnou do směsi výsevního nebo univerzálního substrátu a zahradnického písku či drti. V teple a při rovnoměrné vlhkosti obvykle zakoření asi za tři týdny.

Starší rostliny lze na jaře také rozdělit, jakmile znovu začnou růst. Některé kultivary je možné vypěstovat i ze semene. Výsev probíhá na jaře při teplotě kolem 15 stupňů Celsia a mladé rostliny mohou vykvést už v témže roce.

Nejčastější potíže při pěstování

Chryzantémy mohou napadat různí škůdci. Mladé rostliny bývají ohrožené slimáky a plzáky, objevují se také mšice, minující škůdci, třásněnky, svilušky nebo škůdci poškozující pupeny a listy. Pravidelná kontrola pomáhá zasáhnout včas a zabránit větším škodám.

Z chorob bývá nejobávanější bílá rez chryzantém, která se špatně potlačuje a může rostliny silně poškodit. Za sucha se objevuje padlí, za dlouhodobého vlhka zase šedá plíseň a další houbové hniloby. Nevhodné podmínky mohou podpořit i virová onemocnění, která se projevují slabým růstem a skvrnami nebo deformacemi listů.

Proč stojí za to dát chryzantémám místo na zahradě

Pokud mají dost slunce, živin a přiměřenou zálivku, odmění se chryzantémy mimořádně bohatým podzimním kvetením. Jsou všestranné, dají se pěstovat v záhonech i nádobách a při správném zazimování vydrží na zahradě řadu let. Pro každého, kdo chce prodloužit barevnost zahrady až do chladných měsíců, představují velmi spolehlivou a efektní volbu.

Zdroj: RHS, Gardeners World