Citrónová tráva je známá hlavně z asijské kuchyně, ale její možnosti tím zdaleka nekončí. Hodí se do jídel, na přípravu jemně povzbuzujícího a zároveň uklidňujícího čaje, může posloužit i jako voňavá složka domácích čisticích prostředků nebo jako přírodní osvěžovač vzduchu. Navíc vypadá dekorativně, takže dokáže zkrášlit balkon i terasu.
Botanicky jde o vůňovec citrónový (Cymbopogon citratus). Je to teplomilná tropická tráva původem z Asie, dnes však pěstovaná v mnoha částech světa. V našich podmínkách je potřeba počítat s tím, že mráz nesnese, a proto se u nás pěstuje jako přenosná rostlina v květináči.
Pěstování v květináči a bezpečné přezimování
Venku může být citrónová tráva jen během teplé části roku. Jakmile se na podzim výrazně ochladí, je vhodné květináč přemístit na zimoviště. Ideální je světlé a spíše chladnější místo, kde rostlina nebude trpět nedostatkem světla ani přetopením. V zimě stačí omezit zálivku, aby substrát nebyl dlouhodobě mokrý, ale zároveň úplně nevyschl na prach.
Když má vůňovec dobré podmínky, vytváří husté trsy úzkých šedozelených listů, které mohou dorůstat až zhruba k jednomu metru. Nejintenzivnější citrónová vůně je obvykle v nižší části listů, kde je aroma nejkoncentrovanější.
Proč se o ní mluví jako o užitečné bylině
Listy obsahují řadu přírodních látek, a proto bývá citrónová tráva v některých zdrojích zmiňovaná i jako léčivá rostlina. Často se připomíná její tradiční využití v podobě čaje při drobných potížích a také to, že se zkoumá její širší potenciál. V domácích podmínkách je ale nejpraktičtější brát ji jako aromatickou bylinu, která dokáže zpříjemnit běžný režim i domácnost.
Čaj připravíte jednoduše tak, že čerstvé nebo sušené listy zalijete vroucí vodou a necháte asi 10 minut louhovat, poté necháte mírně zchladnout.
Vůně citrónové trávy se uplatní i mimo kuchyni. Dá se přidat do domácích osvěžovačů vzduchu, vonných směsí nebo do vlastních čisticích přípravků. Často se zmiňuje také její použití v domácí kosmetice, kde se cení svěží aroma.
Stanoviště, substrát a zálivka během sezóny
Nejlépe poroste na slunném a teplém místě. Substrát by měl být propustný, ideálně neutrální až mírně kyselý. Důležitá je drenáž, protože dlouhodobě přemokřené kořeny této rostlině nesvědčí. Na dno květináče proto dejte vrstvu drenážního materiálu, například keramzit, který pomůže odvádět přebytečnou vodu.
Během léta zalévejte pravidelně a spíše vydatně, hlavně v horkých dnech. Zároveň ale hlídejte, aby mezi jednotlivými zálivkami stihl povrch a část substrátu mírně proschnout. Trvale mokrá zemina a přelévání je častá chyba, která vede ke zhoršení kondice rostliny.
Hnojení pro hustý trs a silné aroma
Chcete-li podpořit tvorbu nových listů a zahuštění trsu, dopřejte citrónové trávě organické hnojivo. V sezóně se osvědčuje přihnojovat přibližně jednou za dva týdny, například formou hnojivé zálivky. Rostlina pak roste živěji a bývá i aromatičtější, což oceníte při kuchyňském použití.
Kam květináč postavit a proč se hodí k posezení
Praktický tip je umístit květináč tam, kde v létě nejčastěji sedáváte. Citrónová tráva je známá tím, že její vůně může být nepříjemná pro dotěrný hmyz, takže se často dává do blízkosti teras a balkonového posezení. Není to záruka bez jediného komára, ale jako voňavý doplněk to dává smysl.
Množení dělením i výsev ze semen
Pokud se vám rostlina osvědčí a budete ji chtít rozšířit, nejjednodušší je jarní dělení větších trsů. Rostlinu opatrně vyjměte, rozdělte na několik částí s kořeny a zasaďte do samostatných květináčů. Takto získáte rychle silné nové kusy.
Možné je i pěstování ze semen, která se dají běžně sehnat. Vysévat můžete i mimo hlavní sezónu, ideálně mělce do výsevního substrátu. Při teplotě kolem 20 až 22 °C semena obvykle klíčí zhruba za 10 až 20 dní, podle podmínek a čerstvosti osiva.
Největší přínos v kuchyni a jak ji používat
Citrónová tráva je důležitou součástí thajské, indonéské, malajské i indické kuchyně. Ochutíte s ní polévky, omáčky, zeleninová a rýžová jídla, marinády, ryby i maso. Typická je jemně citrusová, lehce kořenitá chuť, která se dobře kombinuje se zázvorem, česnekem, chilli i kokosovým mlékem.
V kuchyni se používá hlavně čerstvá, často spodní části listů nebo stébla, která se před použitím naklepou, aby se uvolnilo aroma. Využít lze i sušenou variantu, která je praktická, i když bývá méně výrazná než čerstvě sklizená. Kdo si ji vypěstuje doma, získá výhodu stálého přístupu k čerstvým, voňavým listům ve chvíli, kdy jsou nejkvalitnější.
Zdroj: Záhrada, The Spruce
Jsem vášnivý pěstitel s dlouholetými zkušenostmi, které vycházejí z rodinné tradice mého dědečka Jiřího Vlasáka. Ten se celý život věnoval pěstitelské produkci i šlechtění nových odrůd keřů a svou lásku k zahradničení předal i mně. Miluji pobyt na zahradě a vše, co s ní souvisí. Mimo hlavní sezonu se věnuji bytové floristice a pěstování pokojových rostlin.
Sociální sítě: F / X
