Denivky jsou živel: bujně kvetou, krásně voní a jsou i jedlé…

Oranžové či žluté kalichy denivek vykvetou na kterémkoliv místě, včetně rumiště za vaším domem. A protože kvetou celé léto a rychle se rozrůstají, zdobí trsy denivek snad každou předzahrádku.

O moc lépe se ovšem denivky vyjímají na zahradě ve společnosti spřátelených letniček. Jejich spolek pak hraje všemi barvami.

Poslední dobou se denivky stávají velmi populárními. Moderní kultivary kvetou zeleně, bíle, žlutě, oranžově, červeně až fialově. Každá barva může být zastoupená v pestré škále odstínů. Nechybí jim ani ozdobné prvky známé u ostatních květin, jako např. lemování květů v jiném odstínu či barvě, očka a záře. Denivky jsou zkrátka jsou po všech stránkách zajímavé,

 

Poupě denivky  kvete den, ale rostlina jich má padesát

Květ denivky kvete pouze jeden den, ale rostlina má více květních lodyh s velkým počtem poupat (u moderních odrůd jich může být až padesát), takže zdánlivě kvete bez ustání.

Na světě byly vyšlechtěny nesčetné formy denivek lišící se výškou, velikostí a zbarvením květů nebo dobou kvetení.

Pokud denivkami  chcete vyzdobit letní zahradu, můžete smíchat různé barevné odstíny nebo zvolit velkou plochu osázenou jedním kultivarem. Zároveň lze nakombinovat jednotlivé odrůdy tak, aby rozkvétaly postupně, a tím naředit dobu kvetení i o dva týdny.

Denivky patří na sluníčko

Milují slunce, vlhkou a úrodnou půdu. Když to nejde jinak, snesou denivky i polostín, ale pak musíte počítat s menším množstvím květů, které navíc nebudou tak hezké, jak by mohly být. Některé plnokvěté odrůdy dokonce na zastíněných stanovištích tuto vyšlechtěnou vlastnost ztrácejí a kvetou „docela obyčejně“.

Tyto krásky nejsou nijak zvláště náročné, ovšem za půdu dobře prohnojenou kompostem se vám odmění větší porcí květů.

Jedna z možností jak denivky na zahradě využít, jsou souvislé plochy nebo lemy výsadeb, cest či břehů vod. Kompaktní výsadbu v době kvetení nelze nepřehlédnout, milé je i to, že po zbytek roku budou zajímavě tvarované stvoly denivek ozvláštňovat terén pozemku rustikálními ostrůvky svěží zeleně.

 

Denivky ve společnosti letniček

Denivky lze ovšem sázet i jako solitéry nebo je ladit do vícedruhových výsadeb. Mohou se uplatnit na pozadí vysokých topolovek nebo treláží s popínavkami, vyšší kultivary mohou být středem a vrcholem výsadby.

Před denivkami se uplatní téměř jakékoliv trvalky nebo letničky, dobře před nimi vypadají i hosty s panašovanými listy. Zajímavě působí, když kolem větší skupiny denivek vysázíte plazivé jalovce.

Výlet za denivkami

Na našich zahradách se stále ještě pěstují botanické druhy denivek. Je jich ke dvacítce, a pokud se smíříte s tím, že jejich květy na dnešní dobu vypadají „obyčejně“, mohou se stát vašimi oblíbenými rostlinami. Jejich společnou vlastností je, že mají menší květy s užšími okvětními plátky.

Mezi prvními vykvétají denivka menší nebo denivka žlutá, obě se žlutými, vonnými květy.

Naopak denivka plavá s oranžovými až červenými květy nevoní a vykvétá hodně pozdě, od července do srpna.

V dnešní době se však místo botanických druhů prosazují kultivary. Ty prodělaly svůj vývoj v závislosti na rozvoji šlechtitelských metod a na dostupnosti nového materiálu. Zpočátku, zhruba od 30. let minulého století, vznikali kříženci botanických druhů, jejichž květy se protahovaly do délky okvětních plátků.

Takto cípatým květům se mezi pěstiteli říká „spider“, tedy pavouk. Po válce ale nastala nová éra, nastoupily uměle vyvolané mutace a objevili se i kříženci kříženců.

Moderní denivky

Nejnovější trendy směřují k zajímavým tvarům květů a k výraznějším kombinacím barev.

Moderní denivky mají zvlněné okvětní plátky, jejich květy mohou být malé a kompaktní, připomínající obrysem narcisy, a jsou k mání i plnokvěté odrůdy.

Chcete-li získat o denivkách přehled, můžete stejně jako my navštívit Botanickou zahradu hl. m. Prahy. Ing. Iveta Bulánková nám tu předvedla všechny tři velké denivkové výsadby a nutno říci, že u nich každoročně mají žně desítky amatérských fotografů – milovníků přírody.

Pravda, z celosvětově známých 20 000 kultivarů tu najdete „pouhých“ 900, ale asi stovka pochází od nás – většinou od šlechtitele ing. Jiřího Šťastného.

Neméně pěkné sbírky vás čekají i v Průhonickém parku nebo v Liberecké botanické zahradě neb i   soukromých zahradách sběratelů a pěstitelů. Za všechny jmenujeme třeba Denivkovou zahradu v Mravíně u Vysokého Mýta.

Rok s denivkami

Většina odrůd na zimu zatahuje listy, jen některé (typ „evergreen“) si listy ponechají do jara, ovšem ty se musejí dobře hlídat před mrazem. S opravdu teplými jarními dny vyraší nové zelené listy – většinou v souladu s tvrzením Karla Čapka, že i když zahradník hlídá jako ostříž, probuzení rostlin mu stejně vždycky uteče.

Jaro je také obdobím, kdy je možné denivky přesazovat. Pokud to nestihnete, máte v srpnu a září máte další příležitost, kdy lze trsy denivek dělit a přesazovat. Do října raději nečekejte, hlíznaté kořeny by nestačily do zámrazu zakořenit.

Pěstování denivek – množení dělením trsů

Nejsnazším způsobem množení denivek je vegetativní cesta. Denivka se velmi snadno množí oddělky – z jednoho trsu lze  získat velký počet mladých jedinců. Trs denivek se postupně rozrůstá a po několika letech je centrální část tak propletena kořeny a půda tak vyčerpaná, že rozdělit trs je nezbytné.

NAŠE RADA

+ Denivka nemá cibuli ani hlízu, ale hlíznaté masité kořeny, které je třeba při sázení asi o třetinu zkrátit, aby rostlina lépe zakořenila.

+ Nejvhodnější doba pro výsadbu denivek jaro (březen – květen) nebo podzim (září – říjen) alespoň šest týdnů před příchodem mrazů.

+ Kontejnerované rostliny lze sázet po celý rok: 70 až 80 cm od sebe do těžší půdy.

+ Půda by měla být jen 2 až 3 cm nad krčkem rostliny, hlubší sadba může způsobit úhyn.

+ Před sázením půdu vyhnojte kompostem nebo hnojem (nejlépe kravským), který mělce zaryjeme.

+ Nejbohatěji denivky kvetou na plném slunci, ale snášejí i polostín.

+ V době růstu květenství dbejte na pravidelnou zálivku.

Botanika

Denivky (rod Hemerocallis) jsou vytrvalé rostliny příbuzné s liliemi. Třídí se podle velikosti květů na miniaturní (průměr květu do 7,5 cm, nejmenší mají pouhé 4 cm), malokvěté (do 11 cm) a velkokvěté (průměr květu až 20 cm). Miniaturní druhy mají celkově nižší růst, zatímco velkokvěté narostou až do 100 cm.

Ochutnejte poupata i květy

Víte, že ve staré Číně se denivka nepěstovala jako okrasná květina, ale používala se v kuchyni – syrová, dušená či vařená. Konzumují se poupata i květy, jedlé jsou i hlízy. Nejčastěji jsou však konzumovány květy, které obsahují hodně vody, takže jsou šťavnaté a aromatické.

Dosud nerozvitá poupata jsou vynikající vařená několik minut v páře a podávaná s máslem a kořením. Pro slavnostnější příležitosti ponořte rozvitý květ do těstíčka z vajec, mléka a mouky a rychle jej osmažte na rozpáleném oleji.

Květ denivky sice po jednom dni uvadá, ale další dva až tři dny zůstává viset na stonku. Tyto zavadlé květy lze posbírat a usušit a pak je používat pro ochucení jídel – květy dodají pokrmům jedinečnou chuť – vegetariánské vietnamské polévky se bez nich neobejdou.

Sušené květy se dovážejí z Orientu, ale cena je poměrně vysoká. Například denivka plavá, varieta Kwanso, která bývá ceněná nejvíce, se dováží z Číny.

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ

FOTO: ZDENĚK ROLLER