Hlíva ústřičná, hlíva plicní nebo hlíva miskovitá, to jsou tři doma nejčastěji pěstované druhy hlívy. Všechny tři se pěstují velmi snadno a nesou dobrou úrodu. Hlíva podporuje náš imunitní systém a zásobí tělo důležitými nutrienty. Navíc jde o vynikající houbu, která se dá připravit na desítky způsobů. Stačí jen zasít, poskytnout vhodné prostředí a je to.
Kde můžeme vypěstovat hlívu?
Hlívu lze pěstovat na pařezu v zahradě, v pytlích se slámou zavěšených u kůlny či na terase, také doma na dřevěném špalku, který vložíme do (prázdného) akvária či terária. Dokonce můžeme rovnou koupit hotové balení, kdy v pytli je jak výživa pro hlívu, tak i naočkovaná sadba. My jen uděláme otvory do pytle a necháme hlívu růst.
Kterou hlívu zvolit pro pěstování doma nebo na zahradě?
Už jsme zmínili, že pro domácí pěstování se nejčastěji používá hlíva ústřičná, hlíva plicní nebo hlíva miskovitá. Od každé z nich čekáme něco trošku jiného. Nejčastěji však většina z nás pěstuje tradiční hlívu ústřičnou. Čím jsou tři nejčastější druhy hlívy typické?
Hlíva ústřičná
Houba má tvar ústřic, proto ústřičná. Roste v trsech, dorostené klobouky mohou mít až 25 cm. Celý dorostený trs může mít i několik kilo. Ovšem pozor, konzumují se jen mladé plodnice, protože ty starší tuhnou, přestárlé již konzumovat nelze.
Hlíva ústřičná nejlépe roste na dřevě, konkrétně na ořešácích, břízách, topolech, jeřabinách. Barvu nabídne od bělavé přes šedomodrou až ke hnědé. Barva je závislá na podmínkách, ve kterých roste, a na věku.
Hlíva miskovitá
Malinká hlíva, její klobouky mívají jen do 2 cm. Tvarově jsou klenuté s podvinutým okrajem, ale v dospělosti ploché s mírně nálevkovitým tvarováním. Barva jde od bělavé přes tmavě žlutou až po hnědou. Noha bývá dlouhá a široká.
Často ji potkáme v lese, roste v bohatých trsech, u nás se vyskytuje na bucích a dubech, roste celou sezonu. Její výskyt je u nás častější než v případě hlívy ústřičné a plicní. Zatímco hlíva ústřičná a plicní mnohdy roste na jednom kusu dřeva, hlíva miskovitá růstává na jiných stromech.
Hlíva plicní
I hlíva plicní nejraději roste na dřevě, na stejném jako hlíva ústřičná. Klobouky dorůstají do cirka 12 cm a nabírají vějířovitý tvar. V mládí je houba bělavá, postupně hnědne. Dužnina však zůstává bílá po celou dobu života houby.
Co pořídit, abychom mohli hlívu pěstovat?
Máme dvě možnosti, jak se do pěstování hlívy pustit, a to je buď rovnou koupit vše v jednom balení, tedy v pytli se substrátem a s naočkovanou sadbou, kam jen uděláme díry a necháme houbu narůst, nebo si pěstování hlívy připravíme sami, pořídíme pouze sadbu nebo startovací substrát se zárodky podhoubí.
K pěstování z profesionálně připraveného pytle nebudeme potřebovat nic, snad jen nůž k proděravění pytle a pak nejlépe staré akvárium či terárium, abychom hlívě zajistili co nejvlhčí prostředí, ve kterém se jí dobře poroste.
K samostatnému pěstování hlívy je nutné pořídit zejména naočkovanou sadbu či očkovací substrát. O co jde? Naočkovaná zrnitá sadba jsou obilná zrna, na kterých jsou zárodky podhoubí. A očkovací substrát je substrát smíchaný se zárodky podhoubí.
Pak je nutné zvolit si, zda budeme hlívu pěstovat venku na pařezu, doma na špalku nebo v pytli se slámou. Podle toho pokračujeme v přípravách vždycky jinak.
Postup k vypěstování hlívy na slámě
Na slámě znamená v igelitovém pytli, ve kterém máme desinfikovanou slámu, na které poroste jen hlíva a žádné jiné houby nebo plísně. Desinfekci, respektive sterilizaci slámy uděláme tak, že ji prostě převaříme, a to ve velké nádobě., kam se nám sláma prostě vejde. Vaříme cirka hodinu, abychom měli jistotu, že zárodky hub, o které nestojíme, budou zničeny.
Jakmile vychladne na přijatelnou teplotu, která bude o něco chladnější než naše ruce, nastrkáme slámu i naočkovaný substrát nebo zrnitou sadbu do igelitového pytle. Na dno pytle dáme slámu, pak vrstvu naočkovaného substrátu či zrnité sadby, dále slámu a postupně vrstvy střídáme, zakončíme vždy slámou.
Pak pytel zavážeme a umístíme na stinné místo, nejlépe zavěsíme pod střechu terasy, kůlny. Ale můžeme i jen postavit na balkon, jen pozor na přímé slunce. Nejlépe je pěstovat hlívu při teplotách 15 – 25 stupňů celsia.
Jakmile uvidíme, že je podhoubí pytlem prorostlé, uděláme do pytle cirka pěticentimetrové zářezy, kterými hlíva vypustí ven plodnice, tedy tu část houby, o kterou stojíme ke sklizni. Zářezů by mělo být cirka 5 na menším pytli.
Plodit tu bude hlíva jen několik měsíců, zásoby živin ze slámy se vyčerpají poměrně rychle. Jakmile jsou v pytli zářezy, je nutné rosit plodnice, aby byly ve vlhku, případně přenést pytel do vlhkého, ale světlého prostředí, jakým je například akvárium. Hlívu nelze po celou dobu pěstovat ve sklepě, plodnice potřebují denně alespoň 10 hodin přirozeného světla.
Postup k vypěstování hlívy na pařezu nebo na špalku
Dřevo umožní hlívě delší dobu životnosti, a to díky déle trvajícímu zásobení živinami. Samotný špalek vydrží hlívě jako podklad k životu i rok, pařez dokonce až pět let – pokud je čerstvý, s doposud žijícími kořeny, a hlavně „nenakažený“ jinou houbou. Proto hlívu osazujeme na pařezy nejlépe ihned po skácení stromu, nejpozději do několika týdnů.
I špalek je nutné mít čerstvý, z nedávno pokáceného stromu nebo uříznuté velké větve. Pařez musíme mít ve stínu. I špalek můžeme umístit na zahradu, samozřejmě také do stínu, zapustíme jej z cirka jedné třetiny do země. Pokud chceme mít špalek s hlívou doma, dáme jej do akvária nebo terária. Bez vyšší vlhkosti totiž s pěstováním neuspějeme.
Postup při pěstování na pařezu nebo na špalku je v podstatě stejný, do dřeva musíme vyvrtat díry nebo udělat zářezy, a do nich „nacpat“ sadbu. Pak celý špalek zabalíme do igelitu, pařez důkladně obalíme igelitem. Ten tu ponecháme cirka tři měsíce, pak můžeme sundat.
Špalek zapustíme do země nebo vložíme do akvária či terária. Pokud pěstujeme venku, častěji poléváme vodou, zejména přes sušší letní měsíce. Ze dřeva budeme hlívu sklízet dlouhodobě, takže počáteční vyšší úsilí bude odměněno dlouhotrvající sklizní.
Jak na sklizeň hlívy?
Hlíva se sklízí předtím, než začne pouštět výtrusy. Toto stádium poznáme podle toho, že střední kloboučky v trsu plodnic začnou narovnávat podvinuté okraje. A tehdy sklidíme celý trs. Na slámě čekejme cirka 3 – 4 vlny sklizně, na dřevě samozřejmě mnohem více.
Odplozená sláma může na kompost, je zcela „vyjedená“ pro houby, a tak na ní na kompostu další houby neporostou. Odplozené dřevo je vhodné spálit, a to včetně pařezu. Je už zcela bez živin, hlíva umí spotřebovat vše.
Jak uskladnit hlívu?
Hlíva se dá sušit, mrazit, dokonce i podusit a pak sterilovat nebo naložit do sladkokyselého nálevu a sterilovat. Možností je mnoho, inspirovat se můžeme i v asijské kuchyni.
Úrodu hlívy lze snadno korigovat!
Pokud se obáváte, že hlívu nebudete zvládat spotřebovat nebo uskladnit, korigujte rychlost růstu plodnic. Čím teplejší prostředí, tím rychleji roste a naopak.
Trpí hlíva chorobami nebo škůdci?
Hlíva sama je škůdce, parazit. Chorobami většinou netrpí, ale může ji napadnout hmyz, zejména pokud pěstujeme hlívu venku. Na hlívě můžeme najít pavučinovou nebo zelenou plíseň, které jsou našemu zdraví škodlivé. Ale samotný bílý povlak, co vypadá jako plíseň, ale plísní nepáchne, je běžný fyziologický jev, který není našemu zdraví nikterak škodlivý.