Túje patří mezi nejčastější volbu pro živé ploty i solitérní výsadby. Vypadají upraveně, drží tvar a poskytují soukromí v létě i v zimě. O to větší překvapení bývá, když se na nich začnou objevovat hnědé větvičky nebo celé pruhy zasychajícího porostu. Hnědnutí přitom nemusí hned znamenat nemoc, často jde o kombinaci podmínek, které lze poměrně snadno upravit.
Správná odrůda a umístění rozhodují víc, než se zdá
Pro živé ploty se často vysazují zeravy typu Brabant nebo jiné kultivary zeravu západního, které rychle houstnou. U vyšších odrůd je dobré myslet na budoucí velikost, stín i vztahy se sousedy. Praktické je držet rozumný odstup od hranice pozemku; běžně se uvádí alespoň 1,5 metru, aby později nevznikaly spory kvůli zastínění a údržbě. Už samotné nevhodné stanoviště, například větrná výspa nebo přehřáté místo u plotu, může spouštět stres a hnědnutí.
Nejčastější příčiny hnědnutí, které nejsou chorobou
Část hnědnutí je přirozená. Starší větvičky uvnitř koruny odumírají, protože se k nim nedostane světlo. V takovém případě pomůže šetrné vyčištění suchých částí a lehké prosvětlení. Častou chybou je také zálivka „nahodile“: dlouhé sucho túje oslabí, ale stejně škodí i přemokření, kdy kořeny trpí nedostatkem vzduchu. Problém dokáže zhoršit i prudké kolísání teplot, zejména na jaře, kdy se slunce opírá do rostlin, ale půda je ještě studená.
Houbové choroby poznáte podle stop na větvích
Pokud se kromě hnědnutí objevují podezřelé skvrny, černání, zduřeniny nebo drobné plodnice, může jít o houbovou infekci. Pak je na místě rychlá reakce a ošetření fungicidem. V praxi se používají přípravky typu Dithane DG Neo Tec nebo Amistar, často spolu se smáčedlem pro lepší pokrytí. Ošetření má smysl zopakovat po 10 až 14 dnech, aby se přerušil vývoj patogenu. Současně je vhodné odstranit nejvíce napadené části, ať se infekce dál nešíří.
Když chybí hořčík, túje blednou a následně hnědnou
Nedostatek hořčíku se může projevit postupným blednutím a zhoršením vitality. Jednoduchým řešením bývá postřik hořkou solí, tedy síranem hořečnatým. Osvědčený postup je rozmíchat 200 g v 10 litrech vody a pečlivě ošetřit celé rostliny. Pokud uvidíte zlepšení, další aplikace může být silnější, například 500 g na 10 litrů. Důležité je aplikovat za mírného počasí, ideálně ráno nebo večer, aby postřik rychle neoschl.
Škůdci, kteří dokážou větve „vydlabat“ zevnitř
Hnědnutí může způsobit i škůdce, například larvy molovky tújové, které se zavrtávají do pletiv. Výsledek pak vypadá jako lokální zasychání výhonů. V takové situaci pomáhá postřik proti savému a žravému hmyzu, často se zmiňuje Decis Mega. Zásah má největší efekt včas, jakmile si všimnete prvních příznaků.
Zálivka a hnojení bez extrémů
U tújí platí jednoduché pravidlo: rovnoměrná vláha ano, stojatá voda ne. V písčité půdě je potřeba zalévat častěji a vydatněji, protože voda rychle propadá. V jílovitých půdách naopak hrozí přemokření, proto je lepší zalévat méně často, ale s kontrolou, zda půda mezi zálivkami mírně proschnula. Pozor také na přehnojení: čerstvě vysazené túje je vhodné první sezonu spíše jen dobře zalévat a hnojení nechat až na další rok, kdy se kořeny lépe uchytí.
Nejjednodušší prevence hnědnutí je pravidelná kontrola, správná zálivka podle typu půdy a rychlá reakce na první podezřelé změny barvy.
Když budete túje průběžně čistit od suchých větviček, hlídat vláhu, nepřehánět to s hnojivy a včas řešit choroby či škůdce, odmění se hustým, zdravým a sytě zeleným vzhledem po celý rok.
Zdroj: Gardening Know How, Záhrada, Gardener’s World
