Hosté nebo vetřelci, aneb na zahradě je živo

Hosté nebo vetřelci, aneb na zahradě je živo

Bělásek řepkový
Bělásek řepkový

I ta nejmenší zahrada se hemží spoustou živáčků. Některé dobře znáte, jiné vidíte prvně v životě. „Jejda, co je tohleto? Pohroma pro zahradu, nebo něco neškodného?“ děsíte se…

Nabízíme vám miniencyklopedii tvorů – neškodných, zajímavých i škodlivých, s nimiž se můžete na vaší zahradě potkat.

Mladá samice kosa vytáhla z trávníku larvu tiplice
Mladá samice kosa vytáhla z trávníku larvu tiplice

Hosté, kteří prostě přišli

Jsou dotěrní nebo milí, malí i velcí, a někteří jsou dokonce zajímaví nebo legrační. Zkrátka zahradní havěť.

Je dobré tuhle žoužel zdát a rozumět jí, abyste mohli říkat: „Támhle hnízdí náš vrabec. A tohle? To je náš pavouk pro štěstí.“ Je dobré znát i běžné škůdce, abyste jejich činnost dokázali udržet na uzdě.

Slimák největší občas hoduje i na jiných plžích
Slimák největší občas hoduje i na jiných plžích

Slizáci, slimáci a spol. – banda býložravců

Bohužel, suchozemští plži jsou vesměs býložraví, tedy hosté nevítaní. Ožerou vám plevele i výpěstky

Rezavý plzák španělský si získal pověst ničitele číslo 1, protože u nás nemá přirozené nepřátele. Někdo radí pořídit si proti němu hejnko kachen indických běžců.

Pokud za soumraku nebo po ránu spatříte slimáka největšího, našli jste sice dalšího ožírače sazeniček, ale také občasného lovce plzáků španělských. Tomu se říká „mít smíšené pocity“.

Sršeň obecná
Sršeň obecná

Vosy – jsou dotěrné, ale loví hmyz

Nakousané ovoce na podzim, konec mlsání zmrzliny a limonád na otevřené verandě: nastal podzimní čas vos. Přes den klid, zato v noci zuřivé nálety na každé rozsvícené světlo: bydlí s námi sršně obecné. A k tomu čas od času nějaké to vosí žihadlo – zkrázka, tihle žlutočerní hosté jsou akorát pro zlost. Nebo ne? Pojďme honem na těch pruhovaných trapičích najít něco pozitivního.

Vosy během roku především loví hmyz, protože jím krmí své larvy. Zbaví nás much i některých housenek. A sršně? Dělají totéž, navíc koncem léta loví nejhojnější dostupnou kořist – vosy.

Někomu uletěly včely
Někomu uletěly včely

Přiletěly k vám včely?

Včelí roj někde na stromě, stranou nejvyužívanějších míst na zahradě, možná ani nezaregistrujete. Není příliš nebezpečný. Pokud vám roj vadí nebo může být nebezpečný, pomohou hasiči. Včelaře ani nevolejte, málokterý by riskoval zanesení kdovíjakých nákaz do vlastních včelstev.

Vrabec polní hnízdí v dutinách a pochytá během hnízdění spoustu hmyzu
Vrabec polní hnízdí v dutinách a pochytá během hnízdění spoustu hmyzu

Ptactvo nebeské – a drátěné čepičky

Všichni pěvci, i semenožraví vrabčáci, svá mláďata krmí hmyzem, a pochytají ho dost a dost. Vrabec polní často zahnízdí v budce nebo v dutině stromu. Na rozdíl od vrabců domácích u něj nerozeznáte samce od samičky.

Dosti krotký ptáček s rezavým ocáskem bude určitě rehek – ten je čistě hmyzožravý.

Kosi vzbuzují trochu rozpaky. Hmyzu pochytají spousty, což o to. Vedle žížal vytahají ze země i larvy tiplic. Ale na hnízdo rádi vyškubávají i trsy skalniček. Musíme tedy před nimi své výpěstky ochránit drátěnými „čepičkami“ z králičího pletiva.

Sojka obecná - trochu škodí, trochu pomáhá
Sojka obecná – trochu škodí, trochu pomáhá

Sojka žalobnice patří ke koloritu

Sojka obecná už dávno nedrží jen s Krakonošem. Na zahradách ji potkáme běžně. Moc užitku nenadělá – loupí ptačí mláďata, oštipuje ovoce a krade ořechy. Ještě že pohubí i dost housenek. Pokud vám na trávníku vyrůstá dubový semenáček, má v tom prsty také sojka: nestihla si vyzvednout žalud zahrabaný na zlé časy.

Babočka paví oko se krmí před přezimováním
Babočka paví oko se krmí před přezimováním

Motýli – krásní a býložraví

Dospělí motýli sají nektar a opylují květy, zato housenky jsou vždy býložravé. Obaleči a zavíječi kladou vajíčka na pupeny ovocnanů a my pak nadáváme na „červy“. Housenky běžných druhů bělásků ožírají brukvovitou zeleninu i okrasné měsíčnice nebo tařice.

Housenky běláska jsou stále při chuti
Housenky běláska jsou stále při chuti

Jen babočky vám na zahrádce nic neprovedou – ledaže byste si zakládali na záhonech bodláků a kopřiv. Když se ne sklonku léta živí na spadaném ovoci, sbírají energii na dalekou cestu na jih nebo pro přezimování někde ve sklepě.

Slunéčko asijské
Slunéčko asijské

Hosté v červeno-černé róbě

Červená puntíkatá slunéčka vám pomáhají likvidovat mšice. Vezměme na milost i to asijské, stejně se jich už nezbavíme. Jen by nemuselo likvidovat naše druhy slunéček.

Ploštice ruměnice na zahradě nijak neškodí – sají na spadaných lipových a javorových nažkách, opadaném ovoci a na uhynulém hmyzu. Vysávají sice i kořínky lip, ale ještě se nestalo, že by kvůli nim nějaký strom výrazně strádal.

Liliovníčci jsou krásní, ale každopádně nezvaní hosté
Liliovníčci jsou krásní, ale každopádně nezvaní hosté

Zato liliovníčci by se na zahradě neměli usídlit natrvalo: když se namnoží, ožerou lilie i jiné cibuloviny téměř dohola.

Tiplice není komár, neštípe
Tiplice není komár, neštípe

Potvory nohaté čili tiplice

Ten „velký komár“ se správně jmenuje tiplice a neštípne vás. Její larvy mohou škodit na kořenové zelenině.

Divná moucha se škorpióním zadečkem, kde má určitě nějaké žihadlo, je ve skutečnosti srpice. Žádné žihadlo nemá, nikomu neuškodí, a ještě uloví dost much. Takovíhle hosté jsou na zahradě vždy vítáni.

Zlatohlávek zlatý
Zlatohlávek zlatý

Ráj zlatohlávků

Že je u nás najednou nějak víc zlatohlávků? Nedivte se. Jejich larvy se vyvíjejí v trouchnivějícím dřevě nebo v kompostu a obojího na našich zahradách přibylo. Mulčovací kůra na záhonech odspodu postupně tlí a zlatohlávci vám za ni tímto děkují. Brouci i larvy jsou na zahradě neškodní.

Text: Radka Borovičková

Foto: Zdeněk Roller

Srpice je nebezpečná leda tak mouchám a housenkám
Srpice je nebezpečná leda tak mouchám a housenkám

 

Podobné články v internetu: