Jak si na zahradě vypěstovat okurky nakladačky
Kdo rád kyselé okurčičky, může si je zvládnout vypěstovat na zahradě nebo dokonce i na balkoně. Není to nijak složité, okurky nakladačky rostou téměř samy, žádnou specifickou péči nepotřebují. Jak s nimi začít?
Předpěstovat nebo sít rovnou na stanoviště?
Pokud chceme mít úrodu okurek co nejdříve, abychom se například vyhnuli plísni okurkové, respektive snížili na minimum riziko, že nám plíseň přijde dřív, než sklidíme dostatek okurek, sazeničky si předpěstujeme doma sami nebo si je pořídíme v zahradnictví.
Okurky však můžeme sít rovnou do záhonu (či do truhlíku na balkon), v tom případě vyséváme do hnízd a uděláme to po dvacátém dubnu – aby rostlinky vykoukly ven až po zmrzlých.
Když předpěstováváme…
… tak sejeme semínka přímo do sadbovačů nebo jiných nádobek, můžeme též formou hnízd. Setí pro předpěstování se vyplatí již počátkem dubna.
Výsevné nádobky naplníme substrátem, prolejeme jej vodou. Osejeme semínky, a ta zasypeme tenkou vrstvou substrátu. Substrát pak opatrně přimáčkneme a v případě potřeby zavlhčíme střičkou.
Umístíme na teplé místo. Pokud nejsou ranní mrazíky, můžeme dát i do skleníku – větší rozdíl mezi denními a nočními teplotami podporuje klíčení.
Jakmile mají rostlinky alespoň jeden pravý list, přesadíme je do takových formací, které budeme vysazovat do záhonu. Tedy do jednotlivých květníků, po dvou až pěti rostlinkách; v závislosti na velikosti záhonu či truhlíku na balkoně, který jim později poskytneme.
Během růstu sadbu zaléváme, ale i přihnojujeme tekutým, tzv. startovacím hnojivem. Co nejdříve začneme sadbu otužovat, aby si zvykla na jarní sluníčko. Pokud otužení nezvládneme, sadbu po vysazení přikryjeme netkanou bílou textilií. Tu později sundáme za oblačného počasí.
Jak vysazujeme
Po zmrzlých vysadíme sadbu na záhon. Nejlépe pokrytý netkanou černou textilií. Do ní vystřihneme otvory ve tvaru kříže, ve vzdálenosti cca půl metru až metr.
Pod otvorem vyhrábneme jamku, minimálně 15 centimetrů hlubokou. Na její dno umístíme slepičince, kompost či hnůj, zasypeme vrstvičkou hlíny a na to teprve okurky vysadíme. Přihrneme hlínou, přimáčkneme a poté zalijeme. V případě potřeby přikryjeme natkanou bílou textilií.
Pokud budeme okurky nakladačky pěstovat na oporách (provázcích, sítích), tedy nebudou ležet na zemi, vysazujeme většinou do brázd. Na jejich dno také umístíme výživu, zasypeme hlínou a pak vysadíme jednotlivá hnízdečka rostlin. Výsledný tvar osazených míst by měl tvořit hrůbky, abychom mohli efektivněji zalévat. Okurky vyžadují mnoho vláhy.
V případě vysazování do truhlíků na balkon, k nimž jsou připevněny opory, postupujeme stejně. Také dáme pozor na jarní sluníčko.
Předpěstování urychlí sklizeň mnohdy i o tři týdny. Prvních plodů se můžeme dočkat již v červnu.
Když sejeme…
… tak na záhon také nejdříve umístíme netkanou černou textilii a vytvoříme do ní otvory. Nebo si přichystáme hrůbky pro pěstování na opoře. Vyséváme také na slepičince, hnůj nebo kompost (na ně vždy dáme ještě vrstvičku hlíny) a také do hnízd.
Vysejeme raději více semínek. Pokud by jich vzešlo příliš mnoho, nejslabší rostlinky odstraníme. Vyhneme se ale nutnosti podsévání, což by sklizeň opět oddálilo.
Místa výsevu přikryjeme netkanou bílou textilií (takže záhony máme doslova černobílé) a pravidelně je zavlažujeme.
Když začnou okurky rodit…
… tak je musíme sbírat každý druhý den, aby nám takzvaně nepřerostly. Pokud vyžadujeme pro zavařování opravdu malé okurčičiky, sbíráme v období nejvyšší plodnosti rostliny i denně. Tedy pokud chceme zavařovat na kyselo. Jakmile zvolíme jiný styl konzervace, například kvašáky, čili rychlo-kvašky nebo rychlo-nakládání bez zavařování, popřípadě trvanlivý okurkový salát, můžeme okurky nechat přerůst. Ale stále hodně zaléváme, aby nehořkly.
Vzhledem k tomu, že nebudeme okurky zpracovávat po každém sběru, přichází na řadu nerudovská otázka, kam s nimi, než je dokážeme zpracovat. Nejvhodnější je pro ně sklep, kde je uložíme přímo na zem. Díky tomu nevyschnou a nezgumovatí.
Plísně a slimáci, největší hrozba pro okurky
Na okurcích škodí zejména slimáci, výrazně nám je ohrožují plísně. Proti slimákům sypeme železito-fosforové granulované nástrahy nebo vyrábíme pastičky z ustřižených PET lahví naplněných pivem. Ty zahrabeme do země, aby měli slimáci jednoduchý vstup. Pastičky pravidelně vyprazdňujeme.
Plísním preventivně předcházíme předpěstováváním sazenic, pěstováním na černé textilii nebo na opoře. Můžeme zvolit i preventivní postřik, zde však pozor na ochrannou lhůtu u prostředků, které ji mají. Jakmile se na rostlinách plíseň objeví, můžeme také postříkat přípravky proti plísni. Nebo, pokud máme sklizenu již dostatečnou úrodu, porost zlikvidujeme, spálíme. Nikdy nedáváme na kompost.
Můžeme používat postřik odvarem z přesličky – křemík z přesličky posílí buněčnou stěnu rostlin a oddálí tím nástup plísně.
Ostatní choroby a škůdci
Okurky nám mohou také napadnout mšice a svilušky. Proti nim bojujeme domácím olejovým postřikem ve složení 5l teplé vody, 50 ml řepkového oleje a 3 prášky do pečiva. Postřik musíme opakovat, protože nepůsobí na vajíčka. Svilušky nerady žijí ve vlhkých místech, pravidelná závlaha i okolí záhonu je proti nim základní prevencí.
Okurky bývají napadány i virovými infekcemi. S těmi toho moc nesvedeme, zde pomůže spíše prevence. Jaká? Pěstovat zdravé a silné rostliny. Takže je dobře zaléváme, občas přihnojíme (pokud jsme je nevysadili na kuřince, hnůj či kompost), občas je zalejeme výluhem z kopřiv, ten jim dodá další živiny. Dobrou prevencí je též postřik výluhem z přesličky. Virové infekce napadají zejména ty rostliny, které jsou poškozeny a oslabeny škůdci.
Sklizeň postupná
Jak jsem již zmínila, okurky rodí postupně. A vždy jen na nových výhonech. Ve sklepě dokáží okurky vydržet i několik týdnů. Pro účely konzervace je skladujeme maximálně několik dní.
