Jak si na zahradě vypěstovat špenát

Zázračný obsah železa ve špenátu je jenom mýtus vzniklý chybnou desetinnou čárkou. I tak je to ale zdravá zelenina plná minerálů.

Vypěstovat špenát není nic složitého. Ale sklidit ho včas, to někdy může být oříšek. Umí totiž neuvěřitelně rychle vyběhnout do květu. A to z něj pak už skoro noc není. Jestliže vám na vzrostlé rostliny začne svítit silnější sluníčko, měli byste zpozornět. Ale abychom nepředbíhali, pojďme se na pěstování špenátu podívat podrobněji a hlavně popořadě.

Jaké odrůdy špenátu můžeme vybírat?

Špenát se u nás pěstuje poměrně hodně, proto ani nabídka odrůd nijak nezaostává. Na trhu jich potkáme více než deset a pěstovat je můžeme až deset měsíců v roce. Zmiňme například odrůdy Monores matador, Lorelay Winterriesen, Clarinet F1, Harp F1, Emilia F1 nebo například Trumpet F1.

Většina odrůd špenátu se seje na jaře a sklízí během přelomu jara a léta. Některé lze vysévat a sklízet v podstatě celou zahrádkářskou sezónu, protože jsou vyšlechtěny k vyšší odolnosti proti vybíhání do květu. A další odrůdy se zase hodí k přezimování, takže je vysejeme na podzim a sklízíme hned po té, co sleze sníh a přestanou mrazy.

V poslední době je u nás velmi populární i tzv. novozélandský špenát neboli čtyřboč. Jde o rostlinu, která roste ve formě dlouhých listů – ty se dají sklízet postupně a během celé sezony. Zajímavou variantou je i tzv. anglický špenát, kdy jde o vytrvalou rostlinu, která svým vzhledem připomíná šťovík. Sklízet z něj můžeme i několik let. Velmi často se potkáme i s označením Baby špenát. Nejde o odrůdu, ale o malé, mladé a velmi jemné lístky běžného špenátu.

Jak vysít špenát?

Špenátu se dobře daří v řádcích, ale i po výsevu tzv. na široko, kdy ho rozhodíme po celém záhonu. Jen je nutné myslet na pletí – v porostu vysetém na široko se totiž pleje velmi nepohodlně.

Semínka špenátu bychom měli zasít jen tak hluboko, jak jsou sama velká. Takže žádné výrazné překrývání zeminou nedělejte. Při výsevu na široko stačí jen záhon mírně přehrábnout a udusat.

Kam jej vysít?

Špenát vyžaduje středně výživnou, mírně zásaditou půdu. Ale pozor, během pěstování už ho nepřihnojujte, hlavně ne dusíkatými hnojivy. Rostlina totiž ukládá dusík v listech, takže bychom si nijak neprospěli. Celkově jde spíše o nenáročnou rostlinu.

Rozložené živiny z předem vyhnojeného záhonu jsou v pořádku – jen je potřeba myslet na to, že špenát je rostlinou druhé a třetí trati. To znamená, že ho sejeme na záhony, které jsou vyhnojené před rokem anebo před dvěma lety.

Špenátu poskytneme pravidelnou, ale ne příliš vydatnou zálivku. Jde o listovou zeleninu, takže musí mít vláhu, aby udržela listy svěží a křupavé. Ale nesmí mít pod sebou přemokřeno, aby listy nezačaly zahnívat nebo plesnivět.

Ve skleníku

Špenát výborně roste brzy zjara anebo na podzim i ve skleníku. Jen je pak potřeba sklízet ho až navečer, kdy rostlina spotřebovala větší část dusíky ze svých listů. Jarní a podzimní dny jsou krátké, noci dlouhé, takže přes noc načerpá více dusíku než při kratších nocích pozdního jara.

Ve skleníku může rychleji vyběhnout do květu, právě díky vyšším teplotám za slunečního svitu. Takže pokud pěstujete klasický špenát, je ze skleníku vhodné sklízet spíše mladší rostliny.

Jak sklízet špenát?

Sklizeň špenátu je závislá na tom, jakou pěstujeme odrůdu. Takže novozélandský a anglický bereme po jednotlivých listech, klasické odrůdy sklízíme celé najednou. Pokud chceme baby špenát, můžeme sklízet jak jednotlivé nejmladší lístky, tak celou mladou rostlinku.

Dalším možným způsobem sklizně je sestřihnutí celé růžice nad srdéčkem rostliny, kdy rostlina znovu obrazí a dá další úrodu. Jen to druhé kolo už nebude tak bohaté a bude mít větší tendenci vybíhat do květu. Anglický špenát, díky tomu, že je trvalka, zvládá tuhle proceduru přímo bravurně.

Jak jej uskladnit

Když je potřeba sklidit špenát najednou ve větším množství, vyplatí se ho pak spařit a zamrazit. Zda ho budete po spaření i sekat nebo mixovat, záleží na vašich preferencích. Syrový vydrží v lednici i dva týdny, jen je potřeba ho dát do mikrotenového sáčku nebo do plastové krabičky s dostatečným větráním. A uložit ho do spodní části lednice.

Choroby a škůdci

Špenát většinou chorobami netrpí, ale potrápit ho mohou mšice. Jakýkoliv postřik je nesmysl, protože listy se budou brzy konzumovat. V počátcích napadení mšicemi jej stačí důkladně ostříkat vodou z hadice tak, abyste dostali škůdce ze spodní strany listů. Zákrok bude potřeba opakovat.

Když na mšice narazíte až při sklizni, je potřeba vybrat nejméně poškozené listy, a ty pečlivě oprat. Jako prevence před mšicemi mohou sloužit slupky banánů, které zakopete do záhonu v nejbližším okolí špenátu.