Jak si na zahradě vypěstovat výživnou dýni Hokkaidó
Máte rádi pečenou dýni Hokkaidó? Nebo grilovanou? Děláte dýňovou buchtu nebo dýňovou hořčici? Či ji upravujete zcela jinak? Pokud máte dostatek místa, zkuste ji vypěstovat, není to nic složitého. Jen musíte počítat s tím, že dýně se bude plazit do širokého okolí a bude chtít dost vody.
Dýně Hokkaidó (nebo počeštěně Hokaido) mají, na rozdíl od běžných dýní, v kuchyni pestré využití – dokonce patří mezi největší zeleninové delikatesy. Mají sladkou chuť, která se podobá bramborám nebo pečeným kaštanům. Je vhodná do krémových polévek či omáček, využívá se i jako náhražka příloh. Dostupné jsou v několika variantách barev slupky, ale dužninu mají většinou oranžovou, v syrovém stavu relativně tuhou. To se ale výrazně změní tepelnou úpravou. Slupky mohou mít barvu žlutou, oranžovou, bělavě stříbrnou, tmavě zelenou nebo červenou. Nejčastěji se v našich podmínkách pěstují odrůdy Uchiki Kuri, Potimarron, Hokkori nebo Buttercup Bonbon. Dýně Hokaido je známá i svými pozitivními účinky na lidské zdraví. Obsahuje spoustu vitaminů a minerálů, napomáhá při onemocněních srdce, žaludku, ledvin, sleziny, slinivky břišní i prostaty.
Jak začít s pěstováním dýní
Stejně jako u všech tykvovitých rostlin máme možnost si buď zakoupit napěstovanou sadbu, nebo si dýně vypěstovat sami již od semínek. V případě pěstování ze semínek můžeme dýně buď vysít rovnou na záhon, nebo si vypěstovat vlastní sadbu. Pokud se rozhodneme pro předpěstování sadby, budeme mít úrodu dříve. Semínka na sadbu můžeme vysít již počátkem dubna. Vegetační doba je cca devadesát dní, u některých odrůd i delší. Sejeme přímo do zeminy smíchané s kompostem, popřípadě do výsevního substrátu. Když zasejeme do rašelinových květináčků, rostlinku při přesazování vsadíme do záhonu i s květináčem, při manipulaci ji tedy nepoškodíme. Do květináčků sejeme po jednom semínku. Pokud bychom seli rovnou do záhonu, vytvoříme hnízdečka s více semínky, abychom měli jistotu, že na každém místě nám něco vyklíčí. Slabší rostliny pak odstraníme (ale nemusíme). Oseté a zalité květináčky můžeme umístit na verandu, do lodžie, nebo do skleníku. Musejí mít dost světla a raději chladnější prostředí (nikoliv mráz).
Dýním musíme záhon připravit už na podzim
Záhon by měl být na podzim prohnojený kompostem, hnojem nebo alespoň zeleným hnojením a zrytý. Nejpozději tři týdny před výsadbou jej posypeme dusíkatým vápnem, prolijeme a přikryjeme fólií. Bezprostředně před výsadbou překryjeme záhon v těch místech, kde budeme sázet, černou netkanou textilií. Ta omezí růst plevelů a zároveň podrží rostlinám více tepla a vláhy. Nevýhodou je, že pod textilií rádi bydlí slimáci a mravenci. Ekologické přípravky na ně však fungují. Jižním směrem od místa výsadby dýní bychom měli pěstovat plodiny, které brzy sklidíme. Tím vytvoříme prostor pro pozdější růst dlouhých šlahounů. Šlahouny můžeme usměrňovat a dirigovat ve směru růstu, nicméně i přesto potřebují rostliny dost prostoru.
Vysazujeme sadbu dýní na záhon
Do přichystané textilie nejdříve vystřihneme otvory pro sazeničky (např. tvar kříže – dobře se pak dostaneme rukou do otvoru, a pomocí vzniklých cípů přikryjeme maximum hlíny), rozestupy bychom měli sazenicím dopřát alespoň 100×100 cm. Dýně jsou rozsochaté rostliny, velké rozestupy ocení. Sázecí jamky vyhloubíme alespoň 12 cm hluboké, na jejich dno dáme trošku slepičinců nebo kompostu. Na to vrstvičku hlíny, a teprve na hlínu zasadíme rostlinku. Rostlinky vysazujeme nejdříve po zmrzlých.
Dýně jsou zasazené
Po přihrnutí a přimáčknutí rostlinky musí následovat vydatná zálivka. Vysazené rostliny je vhodné ze začátku překrýt netkanou bílou textilií, která je ochrání nejen před chladnějšími teplotami, ale také před ostrým jarním sluníčkem. To by mohlo neotužilé listy spálit. Textilii je potřeba později odstraňovat s rozmyslem, nejlépe během oblačných dní, kdy sluníčko tolik nepálí. Rostlinky si na sluneční svit si postupně zvyknou.
Jak vysívat přímo na záhon?
Dýně je možné zasít rovnou do záhonu. Nejdříve však kolem 25. dubna, aby po naklíčení již nehrozily větší přízemní mrazíky. Záhon by měl být připraven stejně jako v případě výsadby, jen dolíky vyhloubíme mělčí. I po výsevu překryjeme záhon bílou netkanou textilií, stačí jen v pruhu nad jamkami, kde máme zaseto.
Jak se o dýně postarat během vegetace
V prvních týdnech mají rostlinky výživu ze slepičinců či kompostu, který jsme dali pod každou z nich. Dýně tvoří obrovské množství zelené hmoty a relativně velké plody (ve srovnání s jinou zeleninou), jsou tedy náročné jak na zálivku, tak na živiny. Ty jim v pozdějších týdnech dodáme nejlépe formou tekutého hnojení, například naředěnými zkvašenými slepičinci. Zálivka musí být v prvních týdnech opravdu vydatná. Přibližně měsíc před sklizní již nepřihnojujeme. Pokud plod roste v místě, kde již není textilie, podložíme jej prkénkem nebo kouskem textilie, aby od země nezačal uhnívat.
I dýně musíme chránit. Proti čemu?
Proti škůdcům i chorobám. Mezi škůdci najdeme hlavně slimáky, mravence, mšice a svilušky. Proti slimákům a mravencům jsou na trhu osvědčené přípravky, včetně těch bio. Mšici a svilušku nejšetrněji zlikvidujeme domácím postřikem z 5 l teplé vody, 50 ml řepkového oleje a 3 prášků do pečiva (důležité je zachovat poměr). Tento postřik se sice musí opakovat, ale spolehlivě rostlinu ochrání, dokonce i proti padlí. Ochranná lhůta tu logicky není žádná. Z chorob trápí dýně zejména padlí a plíseň. Ve vlhkém období bychom měli ošetřit rostliny proti plísni buď přípravky na bázi mědi, které mají ochrannou lhůtu kolem jednoho týdne. Nebo můžeme aplikovat mikroorganismy, jež se plísněmi živí. Na trhu jsou dostupné i éterické oleje, které plísně likvidují. U obou je nutné častější opakování postřiku a ekonomická náročnost je tím vyšší. Náklady se nám však vrátí v podobě zdravé zeleniny.
Čas sklizně
Dýně rodí průběžně. Plody odstříháváme zahradnickými nůžkami. Když budeme zastřihávat konce šlahounů, aby se musely větvit, může být úroda větší. Dýni můžeme pro běžnou spotřebu i takzvaně podtrhnout. Pokud ale chceme koncem léta sklízet pro uskladnění, musíme odstříhávat jen vyzrálé kusy. Jak je poznat? Musejí být pevné, s tvrdou a hladkou slupkou a mít syté zabarvení. Stopky musejí být sušší a dřevnaté. Pozor, plody bychom neměli nechat ani přezrát. Staré dýně jsou vláknité a ztrácejí karoten.
Zásady pro skladování
Dýni vyhovuje chlad, ale sucho. Proto se nejlépe skladuje v chladnějších částech domu, například na chodbě či verandě. Stopku necháme na plodu zaschnout. Dýně se dají dobře sušit nakrájené na plátky. Mrazení se také osvědčilo, a to jak dýní syrových, tak blanšírovaných. Dýně skladované zasyrova musíme čas od času zkontrolovat, jestli se nekazí. Správně uskladněná dýně vydrží minimálně do února. Důležité látky z ní nevyprchávají, právě naopak. Postupem času se zvyšuje obsah cukru a vitaminů.
Semínka také konzumujeme, opečená, pražená nebo syrová. V polévkách, v pečivu nebo jen tak, jako „zobání“. Skladujeme je řádně vysušená.
